Machov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ
Houstička (diskuse | příspěvky)
odstavec Exulanti + reference + literatura, modré odkazy, kategorie
Řádek 35:
 
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
 
== Exulanti ==
V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] [[Emigrace|emigrovaly]] z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska [[Prusko|pruského]] krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]] do [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]]. Hromadnou emigraci [[Protestantismus|nekatolíků]] zpočátku organizoval [[Jan Liberda]] a zprostředkoval ji generál [[Christoph Wilhelm von Kalckstein]]. V Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu [[Vrchnost|vrchnosti]] k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] až po trest smrti. Rodičům [[Protestantismus|protestantů]] mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Machova prokazatelně odešli tito exulanti:<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Štěříková, Edita.
| titul = Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku
| url = https://www.worldcat.org/oclc/57324279
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = KALICH
| místo = Praha
| počet stran = 599 pages
| isbn = 80-7017-553-2
| isbn2 = 978-80-7017-553-8
| oclc = 57324279
}}</ref>
 
* Jiří Valta (*1732), syn Janův z Machova. Do [[Gęsiniec|Husince]] jej přivedl Jakub Houštěk ze Skružného v létě roku 1763 přes [[Brzeg|Břeh]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = mailto:internet@ceskatelevize.cz
| jméno = Ceska Televize;
| titul = Sbohem český koutku
| periodikum = Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10213329031-sbohem-cesky-koutku/20956226648/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-11
}}</ref> Jiří Valta se v Husinci dne 11.9.1765 oženil s Marií, dcerou převaděče Jakuba Houšťka. (Jména mohou být zkomolena - německý, polský, český jazyk). Jiří Valta patřil k zakladatelům české kolonie Prostřední Poděbrady v Pruském Slezsku. Byl tkadlec a požádal o podporu jako ''fabrikant. V Husinci byl [[Kazatel|kazatelem]] českého sboru Samuel Figulus (2.4.1724, Skoki–1771). Byl to pravnuk [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]]. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl Figulus až do své smrti.''
* Jan (Jiří) Prokop byl rovněž přiveden do Husince přes Břeh současně s Jiřím Valtou. Patřil k zakladatelům Dolních Poděbrad. Rovněž si zažádal o podporu jako ''fabrikant.'' Ani on, ani Jiří Valta podporu nedostali. Z Poděbrad se Prokop odstěhoval do smíšené kolonie, do [[Lubin|Sacken]].
* Václav Kulhánek (*1761), syn Janův z Machova. Dne 27.1.1782 se v Husinci oženil. Jeho nevěsta byla Johana (*1761) Hejtmánková z české kolonie Friedrichův Tábor.
* Jakub Valta ze Lhotky, syn Jakubův, se dne 2.7.1797 oženil v Husinci, v roce 1806 byl ''soused v [[Zelów|Zelově]] a patřil mezi zakladatele Zelova.''
* Jan Valta (*1747) patřil rovněž k zakladatelům Zelova a přišel tam z malé kolonie Sophienthal (jihovýchodně od Namslau/Namyslów ). V Zelově bylo 7 rodin Valtů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Štěříková, Edita.
| titul = Zelów : Česká exulantská obec v Polsku
| url = https://www.worldcat.org/oclc/52454283
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = Kalich
| místo = Praha
| počet stran = 14, 433 pages
| isbn = 80-7017-793-4
| isbn2 = 978-80-7017-793-8
| oclc = 52454283
}}</ref>
 
Významným zdrojem informací jsou [[biografie]] exulantů uložené v [[Archiv|archivu]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Herrnhut]]<nowiki/>u (Ochranov), [[Německo]]. Nejdostupnější informace jsou v knihách [[Edita Štěříková|Edity Štěříkové]] (včetně zdrojů a údajů z matrik). Osudy exulantů se dají vysledovat přes [[Rodokmen|Rodokmeny]] exulantů, které pro [[Exulant (spolek)]] spravuje badatel [[Petr Hlaváček (historik)|Petr Hlaváček]]. Potomci těchto rodů žijí v [[Německo|Německu]], [[Polsko|Polsku]], [[USA|USA,]] [[Kanada|Kanadě]], [[Austrálie (kontinent)|Austráli]]<nowiki/>i... někteří se v roce 1945 vrátili (Polsko-Zelov) do Čech.
 
== Pamětihodnosti ==
Řádek 92 ⟶ 133:
| strany = 213-218
}}
*[[Edita Štěříková|Štěříková, Edita]]: ''Pozvání do Slezska.'' Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
*Štěříková, Edita: ''Zelów.'' Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
*Štěříková, Edita: ''Země otců''. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
 
=== Související články ===
Řádek 114 ⟶ 158:
[[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Policka]]
[[Kategorie:Sídla v Broumovské vrchovině]]
[[Kategorie:Místa spojená s českým exilem]]