Paměť: Porovnání verzí

Pro uchování informací je efektivní, když jsou informace v nějakém smysluplném celku. Snadněji vybavitelné a reprodukovatelné jsou informace, které pro nás mají význam a ten je dán [[Motivace|motivací]], osobními potřebami či spojením se silnějším [[cit]]ovým zážitkem. Dále si lze lépe zapamatovat to, co se člověk učí záměrně systematicky, promýšlením učiva a spojováním s příklady a s praxí. Naopak mechanicky vštípené informace z paměti rychleji mizí, nelze je vybavit, tj. dekódovat.

 

Zapomínání samotné je vlastně vyhasínáním nervového spojení. U nedostatečně zařazené informace probíhá [[vytěsnění]] do [[nevědomí]]. Výzkumem zapomínání se zabýval německý [[psycholog]] [[Hermann Ebbinghaus|Ebbinghaus]]. Jeho bádání v oblasti bezesmyslových slabik vedlo k objevu tzv. [[Ebbinghausova křivka zapomínání|Ebbinghausovy křivky zapomínání]]. Podle ní nejvíce zapomínáme v prvních hodinách po naučení se něčemu, zatímco množství zapomenutého po 5 dnech a po měsíci se už liší jen málo.