Svatá říše římská: Porovnání verzí

Na říšském sněmu konaném v roce [[1512]] v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] bylo rozhodnuto o další změně názvu, tentokrát na Svatou říši římskou národa německého. Toto označení se ale začalo v písemnostech používat již dříve, první zmínka se dochovala z roku [[1474]]. Takto se říše označovala až do konce [[18. století]].

 

V kratší podobě ''Imperium Romanum'' byl tento název užíván již v dobách [[Frankové|franského]] [[král]]e a prvního [[Císař říše římské|císaře říše římské]] [[Karel Veliký|Karla Velikého]] (který roku [[800]] obnovil na Západě císařství), ale teprve od vlády východofranského krále [[Ota I. Veliký|Oty I.]] ([[936]]–[[973]]) lze hovořit o vzniku státního celku, který se s tímto názvem kontinuálně identifikoval. To, že se tak stalo právě ve východní části bývalé franské říše, souviselo jednak s mimořádnou slabostí západofranské / francouzské monarchie v raném [[středověk]]u (v protikladu k silné ústřední vládě za Oty I. a jeho nástupců), jednak s tím, že na východě zahájil Ota I. dlouho nepřerušenou tradici [[císař]]ských korunovací v [[Řím]]ě. Již od panování [[Konrád II.|Konráda II.]] ze [[Sálská dynastie|sálské dynastie]], konkrétně od roku [[1034]], se proto název ''Imperium'' ''Romanum'' stal oficiálním pojmenováním někdejší východofranské monarchie. Přívlastek ''sacrum'', doložený až v listinách [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] ([[1152]]–[[1190]]), měl zdůraznit sakrální povahu středověké říše, zejména ve vztahu k [[Církev|církvi]].

 

 

=== Boje mezi císaři a papeži o investituru ===

Roku [[1073]] byl zvolen [[papež]]em [[Řehoř VII.]] (1073-1085). Byl to ctižádostivý muž, který byl odhodlán získat pro církev výsadní postavení a podřídit její moci i moc světskou. Požadoval, aby jmenování [[opat]]ů a [[biskup]]ů bylo záležitostí pouze církve, tedy papeže. Velké války mezi císařem a papežem o jmenování říšských církevních hodnostářů vešly do dějin jako [[boje o investituru]]. Byly ukončeny až roku [[1122]] [[Wormský konkordát|wormským konkordátem]], dohodou mezi papežem [[Kalixt II.|Kalixtem II.]] a císařem [[Jindřich V. Sálský|Jindřichem V.]] Znamenalo to dočasné vítězství církve, neboť vliv císaře na jmenování opatů a biskupů byl značně omezen.

=== Úsilí o ovládnutí Itálie ===

{{viz též|Italské království (Svatá říše římská)}}