Hvězdnicovité: Porovnání verzí

'''Hvězdnicovité''' (''Asteraceae'') nebo také '''složnokvěté''' (''Compositae'') je [[čeleď]] [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] [[Rostliny|rostlin]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[hvězdnicotvaré|hvězdnicotvarých]]. Kromě [[hvězdnice]] zde najdeme řadu dalších květin, mezi nimi např. [[slunečnice|slunečnici]], [[sedmikráska|sedmikrásku]], [[jiřina (květina)|jiřinu]] či [[arnika|arniku]], patří sem i taxonomicky mimořádně složité rody jako [[jestřábník]] (''Hieracium''), [[pampeliška]] (''Taraxacum'') nebo [[Chrpa (rod)|chrpa]] (''Centaurea''). Jejich název je odvozen z latinského slova ''aster'' a to z řeckého ''{{lang|grc|ἀστήρ}}'' (astér), oboje značící hvězdu, již připomíná jejich rozkvetlý úbor.<ref name="MWU">{{Citation|author=Merriam-Webster|authorlink=Merriam-Webster|title=Merriam-Webster's Unabridged Dictionary|publisher=Merriam-Webster|url=http://unabridged.merriam-webster.com/unabridged/|postscript=.}}</ref>

}}</ref> Jsou rozšířeny kosmopolitně (=na celém světě), hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů. V ČR roste přes 110 rodů a více než 500 druhů včetně notoricky známých květin jako [[slunečnice]], [[sedmikráska]], [[kopretina]] či [[Heřmánek (rod)|heřmánek]]. Patřípatří sem i taxonomicky mimořádně složité rody jako [[jestřábník]] (''Hieracium''), [[pampeliška]] (''Taraxacum'') nebo [[Chrpa (rod)|chrpa]] (''Centaurea''). Jsou to jak [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] a [[Trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], tak [[polokeř]]e a [[keř]]e, v tropech vzácně i [[Liána|liány]] a [[strom]]y. Zahrnují rostliny s [[mléčniceMléčnice (botanika)|mléčnicemi]]mi i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. [[List]]y jsou střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo rozmanitě v úkrojky členěné, méně často složené, vždy však bez [[palist]]ů. Avšak toTo, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich [[květ]]y uspořádané v květenství nazývaném [[úbor]]. Členěny jsou dále do 12 podčeledí, z nichž se v českém prostředí vyskytují pouze tři; původ čeledi je kladen do období pozdní [[Křída|křídy]], hlavní diferenciace probíhaly v raných třetihorách.

Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek. Proto mají mnohé druhy význam nejen jako zdroj léčiv, ale také jako zdroj potravy pro člověka nebo hospodářská zvířata a jinak využitelných surovin. Obrovský počet druhů je pěstován pro okrasu.

Hvězdnicovité jsou převážně jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, existují ale i dřevnatí zástupci ve formě polokeřů, keřů a v tropech Ameriky, vzácněAfriky a Madagaskaru itéž stromů nebo lián. Některé jsou monokarpické, jiné polykarpické. Některé druhy, především v podčeledi ''Cichorioideae'', mají v pletivech [[Mléčnice (botanika)|mléčnice]]. Listy jsou obvykle střídavé, méně často vstřícné nebo v [[Přeslen|přeslenech]], u řady druhů vytvářejí [[Listová růžice|přízemní růžici]]. Tvary čepele jsou velmi různorodé, časté jsou listy jednoduché, celokrajné či různě členěné. [[Palist|Palisty]] se nevyskytují.

Hvězdnicovité jsou kosmopolitně rozšířenou čeledí, jejíž zástupci se vyskytují po celém světě s výjimkou Antarktidy a nejzašší Arktidy. Značné množství jich vyrůstá v subtropických oblastech, jako je [[Středomoří]], [[jižní Afrika]], [[Střední Asie]], [[Andy]], východní Brazílie nebo jihovýchodní Čína. Mnohé z hvězdnicovitých patří mezi nepříjemně se šíříci [[Invazní druh|invazní rostliny]] (v Evropě například zlatobýly, ambrózie a různé druhy aster). Vzhledem k množství druhů a značné morfologické i ekologické plastičnosti najdeme jejich zástupce prakticky v jakémkoli typu zemských biotopů; vzácné jsou nicméně jako [[Epifyt|epifyty]] či vodní rostliny. Velký počet druhů existuje na člověkem narušených a [[Ruderální společenstvo|ruderálních]] stanovištích či jako [[Plevel|plevele]] polních a zahradních kultur.

V květeně České republiky jsou hvězdnicovité velmi hojně zastoupenou čeledíː vyskytuje se zde na 580 druhů ve více než 110 rodech, přičemž všechny spadají pouze do tří největších podčeledí [[hvězdnicové]] (''Asteroideae''), [[čekankové]] (''Cichorioideae'') a [[bodlákové]] (''Carduoideae''). Nejvíce zástupců mají plně či částečně apomiktické rody [[pampeliška]] (''Taraxacum''), [[jestřábník]] (''Hieracium'', včetně rodu [[Chlupáček (Pilosella)|chlupáček]] – ''Pilosella'') a [[chrpa]] (''Centaurea'');. víceVíce než deset druhů mají na českém území dále rody [[škarda]] (''Crepis''), [[pcháč]] (''Cirsium''), [[starček]] (''Senecio''), [[pelyněk]] (''Artemisia'') a [[řebříček]] (''Achillea''), dalšími významně zastoupenými rody jsou [[Oman (rod)|oman]] (''Inula''), [[hadí mord]] (''Scorzonera'', většina druhů vedena jako ohrožená), [[locika]] (''Lactuca''), [[dvouzubec]] (''Bidens'') nebo [[rmen]] (''Anthemis'').<ref name="klíč">{{Citace monografie

}}</ref>

Čeleď zahrnuje množství rostlin, které lze využívat jako zdroje poživatinː ať už jde o zeleninu a saláty ([[locika setá]], [[artyčok]], [[Čekanka obecná|čekankové]] listové puky, [[zlateň věncová]] – tzv. jedlá chryzantéma), jedlé hlízy ([[jakon]], [[Slunečnice topinambur|topinambur]]), olejniny ([[slunečnice roční]], [[světlice barvířská]]), sladidla ([[stévie sladká]], [[čekankový sirup]]) nebo kávové náhražky (kořen čekanky – [[cikorka]]). Výtažky z [[Pelyněk pravý|pelyňku]] slouží k výrobě [[Likér|likérů]], především [[Absint|absintu]].<ref>{{Citace elektronického periodika

Jako okrasné rostliny se v zahradách celého světa pěstuje nesčetné množství druhů, [[kultivar]]ů, [[křížení (biologie)|hybridů]] a [[Varieta (biologie)|variet]]. V českém prostředí patří k obvyklým květinám [[Jednoletá rostlina|letničky]] jako [[Aksamitník|aksamitníky]], [[Kokarda (květina)|kokarda]], [[Krásenka zpeřená|krásenka]], [[Nestařec americký|nestařec]] a různé [[slunečnice]] a také trvalky jako [[astra (květina)|astry]], [[protěž]]e, [[listopadka|listopadky]], [[Kopretina|kopretiny]], [[Třapatka (Echinacea)|třapatky]], [[oman]]y, [[Jiřina (květina)|jiřiny]], [[kamzičník]]y, [[Šuškarda klasnatá|šuškardy]] a mnoho dalších. Středomořským polokeřem dobře zvládajícím suché prostředí je [[svatolína]]. K řezu jsou používány [[gerbera|gerbery]], chryzantémy, [[ostálka|ostálky]] a další. Sušené květy tzv. [[Slaměnky|slaměnek]] (většinou zástupci rodů ''Xerochrysum'', ''Xeranthemum'' nebo ''HelipterumRhodanthe'') se používají do suchých vazeb.<ref>{{Citace elektronického periodika