Žďárky: Porovnání verzí

V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] [[Emigrace|emigrovaly]] z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska [[Prusko|pruského]] krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. Hromadnou emigraci [[Protestantismus|nekatolíků]] zpočátku organizoval [[Jan Liberda]] a zprostředkoval ji generál [[Christoph Wilhelm von Kalckstein]]. V roce 1742 takto opustil svou vlast i Daniel Černý.<ref>Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, Protokol o zasedání konzistoře ze dne 11.01.1742</ref> O štědrovečerní noci se zúčastnil tajné schůzky nekatolíků u Josefa Veselovského, syna několikrát vyslýchaného a vězněného kováře Matěje Veselovského, v Černilově. Po prozrazení většina účastníků této schůzky emigrovala do Münsterbergu v [[Pruské Slezsko|Pruském Slezsku.]]. Daniel Černý, který pocházel pravděpodobně z Černilova, se v roce 1750 stal jedním ze zakladatelů české osady [[Gęsiniec|Husinec]] v Pruském Slezsku.<ref>{{Citace monografie

V Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou docházkunávštěvu na [[Římskokatolická církev|katolickékatolických bohoslužbybohoslužeb]], podrobováníkontroly seprováděné kontrolám z řad duchovníchduchovními i světskýchsvětskými úředníkůúředníky, odpírání souhlasu [[Vrchnost|vrchnosti]] k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent, vydaný dne 29. ledna 1726, zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] až po trest smrti. Rodičům [[Protestantismus|protestantůprotestantům]] mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Ze Žďárek, panství náchodské, pocházeli prokazatelně tito exulanti (mohoumohlo jich být i jinívíce) tito exulanti:

Významným zdrojem informací jsou i [[biografie]] exulantů uložené v [[Archiv|archivu]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Herrnhut]]<nowiki/>u (Ochranov), v [[Německo|Německ]]<nowiki/>u. Nejdostupnější informace jsou v knihách [[Edita Štěříková|Edity Štěříkové]] (a to včetně zdrojů a údajů z matrik). Osudy exulantů selze dají vysledovat přes [[Rodokmen|Rodokmenyrodokmeny]] exulantů, které pro spolek [[Exulant (spolek)|Exulant]] spravujezpracovává badatel [[Petr Hlaváček (historik)|Petr Hlaváček]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] potomci českých exulantů, pokud žili v Polsku, z této země odešli.