Černobylská havárie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Verze 17928229 uživatele Leona1705 (diskuse) zrušena, zmeny k horsimu
značka: vrácení zpět
Řádek 160:
Černobylský 4. reaktor obsahoval asi 190 tun [[oxid uraničitý|oxidu uraničitého]] a produktů štěpení. Odhady podílu uniklého materiálu se pohybují mezi 13 a 30 procenty. Kontaminovaný materiál se pohyboval atmosférou v závislosti na počasí. Podle zpráv sovětských a západních vědců dopadlo z kontaminace, která postihla území dřívějšího Sovětského svazu, 60 % na [[Bělorusko]]. Rovněž byla kontaminována rozsáhlá oblast [[Rusko|Ruské federace]] jižně od [[Brjansk]]u a části severozápadní Ukrajiny.
 
Na počátku byl Černobyl utajovanou katastrofou. První důkazy, že se stala velká jaderná havárie, nepřinesly sovětské zdroje, ale pocházelipocházejí ze [[Švédsko|Švédska]].{{Sfn|Mould|2000|s=48}} [[27. duben|27.&nbsp;dubna]] pracovníci [[Forsmarkská jaderná elektrárna|Forsmarkské jaderné elektrárny]] (přibližně 1&nbsp;100&nbsp;km od Černobylu) nalezli radioaktivní částice na svém oblečení. Pátrání prokázalo, že problém není ve švédských elektrárnách, nýbrž secož ukázalo že jde ona závážnývážný jaderný problém v&nbsp;západní části Sovětského svazu. Ještě [[1. květen|1.&nbsp;května]] se v&nbsp;Kyjevě konaly obvyklé prvomájové manifestace, neboť obyvatelstvo nebylo o katastrofě informováno. Cyklistický [[Závod míru]] (Varšava–Berlín–Praha) byl dokonce v&nbsp;těchto dnech přemístěn z&nbsp;ČSSR na několik etap do Kyjeva, včetně československých reprezentantů (Regec<ref>https://brnensky.denik.cz/ostatni_region/cyklista-regec-slavil-sto-kilometru-od-cernobylu-20120623.html</ref> a spol.), letecky.
 
Oficiálně nebylo informováno o zamoření ani obyvatelstvo tehdejšího Československa, přestože zvýšenou radioaktivitu zaznamenali pracovníci elektrárny Dukovany již v&nbsp;pondělí 28.&nbsp;dubna 1986. V noci z 29. na 30. dubna 1986 zachytili stopy kontaminace ovzduší v rámci běžně prováděných měření, což následně potvrdila data z Krajských hygienických stanic.<ref name="sujb"/> Největší radioaktivní spad byl díky hustému dešti na Jesenicku a na území Novohradských a Orlických hor.<ref>{{Citace elektronického periodika