Knihovnictví: Porovnání verzí

Odebráno 17 bajtů ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 93.99.200.157 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
(jsem dobri)
značky: editace z Vizuálního editoru revertováno
m (Editace uživatele 93.99.200.157 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot)
značky: rychlé vrácení zpět revertováno
'''Knihovnictví''' ({{Vjazyce2|en|''librarianship''}}) je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti [[Knihovna (instituce)|knihoven a knihovnictví]] a který je - jako vědní a studijní obor - součástí [[Informační věda|informační vědy]].<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> Jeho předmětem ve 20. a 21. století už není pouze činnost [[Veřejná knihovna|veřejných]] a [[Odborná knihovna|odborných knihoven]], ale též specializovaných [[Informační středisko|informačních středisek]]<ref>SODOMKOVÁ, Jana. Informační středisko. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001987&local_base=KTD.</ref> a podobných [[informační instituce|informačních institucí]] a [[Organizace|organizací]] kamenných i [[Virtuální organizace|virtuálních]], veřejných i soukromých, komerčních<ref group="pozn." name="Poznámka1">Např. některá [[Databázové centrum|Databázová centra]] a firmy, jejichž hlavním předmětem činnosti je zpracování informací a dat</ref> i nekomerčních, které se specializují na zpracovávání dat a informací. Ve 20. a 21. století se tak knihovníci (resp. [[Informační pracovník|informační pracovníci]]<ref>PLANKOVÁ, Jindra. Informační pracovník. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000732&local_base=KTD.</ref> či [[Informační specialista|informační specialisté]]<ref>PLANKOVÁ, Jindra. Informační specialista. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000734&local_base=KTD.</ref>) zabývají nejen zjišťováním, získáváním (popř. [[Akvizice dokumentů|akvizicí]]), shromažďováním, evidencí (popř. [[Katalogizace|katalogizací]]), ukládáním, uchováváním, vyhledáváním, komunikací a distribucí (popř. [[Knihovní výpůjčka|vypůjčováním]]) [[dokument]]ů a [[Informace|informací]] požadovaných [[čtenář]]em (resp. uživatelem) [[Knihovna (instituce)|knihovny]] či [[informační instituce]] (popř. "[[Informační služba|informačními službami]]"), ale správou a komunikací informací obecně zahrnující také správu a komunikaci informací o uživatelích informací,<ref group="pozn." name="Poznámka2">Dříve také jako jedna ze součástí "práce se čtenářem"</ref> včetně analyticko-syntetického zpracování a vyhodnocování těchto informací<ref group="pozn." name="Poznámka3">Např. [[Evidence-based librarianship]]</ref>. Zatímco v rámci oboru knihovnictví jsou výše uvedené informační procesy převážně pouze vykonávány, v rámci [[Informační věda|informační]] (popř. [[Knihovní věda|knihovní]]) vědy pak [[Výzkum|zkoumány]]. Příbuzným pojmem (resp. termínem) k knihovnípraktickému pojetí oboru knihovnictví je [[informační profese|informační prase]], jehož význam je (a jak vyplývá z předchozího) širší než význam pojmu (termínu) knihovnictví.
 
== HistoryeHistorie ==
 
'''Knihovnictví''' ({{Vjazyce2|en|''librarianship''}}) je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti [[Knihovna (instituce)|knihoven a knihovnictví]] a který je - jako vědní a studijní obor - součástí [[Informační věda|informační vědy]].<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> Jeho předmětem ve 20. a 21. století už není pouze činnost [[Veřejná knihovna|veřejných]] a [[Odborná knihovna|odborných knihoven]], ale též specializovaných [[Informační středisko|informačních středisek]]<ref>SODOMKOVÁ, Jana. Informační středisko. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001987&local_base=KTD.</ref> a podobných [[informační instituce|informačních institucí]] a [[Organizace|organizací]] kamenných i [[Virtuální organizace|virtuálních]], veřejných i soukromých, komerčních<ref group="pozn." name="Poznámka1">Např. některá [[Databázové centrum|Databázová centra]] a firmy, jejichž hlavním předmětem činnosti je zpracování informací a dat</ref> i nekomerčních, které se specializují na zpracovávání dat a informací. Ve 20. a 21. století se tak knihovníci (resp. [[Informační pracovník|informační pracovníci]]<ref>PLANKOVÁ, Jindra. Informační pracovník. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000732&local_base=KTD.</ref> či [[Informační specialista|informační specialisté]]<ref>PLANKOVÁ, Jindra. Informační specialista. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000734&local_base=KTD.</ref>) zabývají nejen zjišťováním, získáváním (popř. [[Akvizice dokumentů|akvizicí]]), shromažďováním, evidencí (popř. [[Katalogizace|katalogizací]]), ukládáním, uchováváním, vyhledáváním, komunikací a distribucí (popř. [[Knihovní výpůjčka|vypůjčováním]]) [[dokument]]ů a [[Informace|informací]] požadovaných [[čtenář]]em (resp. uživatelem) [[Knihovna (instituce)|knihovny]] či [[informační instituce]] (popř. "[[Informační služba|informačními službami]]"), ale správou a komunikací informací obecně zahrnující také správu a komunikaci informací o uživatelích informací,<ref group="pozn." name="Poznámka2">Dříve také jako jedna ze součástí "práce se čtenářem"</ref> včetně analyticko-syntetického zpracování a vyhodnocování těchto informací<ref group="pozn." name="Poznámka3">Např. [[Evidence-based librarianship]]</ref>. Zatímco v rámci oboru knihovnictví jsou výše uvedené informační procesy převážně pouze vykonávány, v rámci [[Informační věda|informační]] (popř. [[Knihovní věda|knihovní]]) vědy pak [[Výzkum|zkoumány]]. Příbuzným pojmem (resp. termínem) k knihovní pojetí oboru knihovnictví je [[informační profese|informační prase]], jehož význam je (a jak vyplývá z předchozího) širší než význam pojmu (termínu) knihovnictví.
 
== Historye ==
Zřejmě první text pojednávající o knihovnictví ''Advis pour dresser une bibliothèque'' sepsal v roce 1627 francouzský knihovník a učenec Gabriel Naude. Své zkušenosti získal v době, kdy zakládal a udržoval knihovnu kardinála Julese Mazarina.
 
[[Knihovna (instituce)|Knihovny]] a vzdělávací instituce obecně byly v době krize výrazně podfinancovány. V letech [[1932]] až 1933 byla dokonce dočasně uzavřena [[Státní knihovnická škola]]. Docházelo i k tomu, že nebyly peníze na nákup nových [[Kniha|knížek]], tedy především dražších. Navzdory zákonem ([[1. knihovní zákon|Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy]]) stanovené výši [[Dotace|dotací]] [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]] nedocházelo k plnění stanovených limitů, některé [[Obec|obce]] dokonce nefinancovaly veřejné knihovny vůbec. Veřejné knihovny doplňovaly nabídku o velmi levnou romantickou literaturu (Červená knihovna, Rodokapsy), někdy označovanou výrazem „brak“.
 
16.6. 1935 [[Jiří Mahen]] sjednotil dvě nejvýznamnější knihovnické společnosti, tedy [[Spolek československých knihovníků a jejich přátel|Spolek československých knihovníků]] a [[Spolek veřejných obecných knihovníků]], do jedné společnosti pod názvem [[Ústřední spolek československých knihovníků]]. V roce 1935 vešlo v platnost vládní nařízení o povinných výtiscích, avšak ty dostávaly jen akademické knihovny. [[1. knihovní zákon|Knihovní zákon z roku 1919]] umožnil, aby vznikaly i kniHOVNAknihovny pro jazykové menšiny. Po obsazení [[Čechy|bechČech]] a [[Morava|MoravMoravy]] nacisty byla zavedena přísná [[cenzura]] a na důležitá místa byli dosazeni nacističtí pracovníci.
 
== StudyjumStudium knihovnictví ==
V současné době je možné v ČR studovat knihovnictví na třech univerzitách. Na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově Praze]] (Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví), [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě v Brně]] (Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví) a [[Slezská univerzita v Opavě|Slezské univerzitě v Opavě]] (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Oddělení knihovnictví)