'''Šoltys''' (psáno také šoltýs<ref>Internetová jazyková příručka. [http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1oltys Dostupné online.]</ref><ref>[[Akademický slovník cizích slov]]</ref>) byla funkce doprovázející pověření [[lokátor]]a, zakladatele nebo zprostředkovatele osídlení obce na základě [[německéSaské právozrcadlo|německého]] a [[valašské právo|valašského práva]]. Při kolonizaci podle valašského práva se nazýval také ''kenéz'' (ze slovanského ''[[kňaz]]''). Na základě písemné smlouvy se zeměpánem získal šoltys na založení nové nebo osídlení staré, zpustlé osady výsady, které mu zajišťovaly výhodné majetkové poměry a dědičné [[rychtář]]ství s určitou soudní a správní pravomocí. Zval osadníky, rozděloval půdu a byl výkonnou složkou mezi panstvem a [[poddaný]]mi. Od konce [[17. století]] se pojmem šoltys označoval i rychtář, který neměl žádné výsady. Po [[tereziánský urbář|urbářské]] regulaci za [[Marie Terezie]] (1767) instituce šoltýse zcela zanikla.
