Karel Kryl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17914295 uživatele 90.176.194.170 (diskuse) zrušena: není nejmenší důvod mazat pravdivou informaci značka: vrácení zpět |
m typo refs; -neexistující sč |
||
Řádek 43:
=== Dětství a počátky kariéry ===
Karel Kryl se narodil v rodině knihtiskařů, která vlastnila tiskárnu, založenou roku 1909 v [[Nový Jičín|Novém Jičíně]] jeho dědečkem a Ferdinandem Scottim. Tiskárna Kryl & Scotti (od roku 1936 tiskárna Karel Kryl) vydala za téměř 30 let své existence velké množství především bibliofilských tisků.<ref>http://infoportaly.cz/novojicinsko/novy-jicin/2039-pred-100-lety-vznikla-tiskarna-kryl-scotti</ref> V roce 1936 vyplatil Karel Kryl nejst. Ferdinanda Scottiho a provoz tiskárny převzal sám. Po záboru [[Sudety|Sudet]] v roce 1938 našla rodina útočiště v [[Kroměříž]]i, kde jeho děd Karel Kryl nejst. tiskárnu obnovil.
Jeho matka Marie, rozená Šebestová, pocházela z [[Frýdek-Místek|Frýdku]]. Kromě Karla měli další dvě děti, dceru Marii (*
Tiskárna byla v roce [[1950]] komunisty zlikvidována (tiskařské stroje byly před zraky Karla, jeho sourozenců a rodičů rozbity a odvezeny do šrotu) a rodina přestěhována do suterénu neudržovaného domku v [[Stanislav Pavlovský|Pavlovského]] ulici (později kapitána Jaroše). Karel Kryl chtěl být zpočátku hrnčířem po pradědečkovi (absolvoval [[SPŠK Bechyně|Keramickou školu]] v [[Bechyně|Bechyni]] v letech 1958–1962), posléze se ale rozhodl věnovat hudbě a poezii. Jeho první vydanou písní je ''Nevidomá dívka'', kterou v roce 1968 nahrála skupina [[The Bluesmen]] a nazpívala [[Hana Ulrychová]].<ref>KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: s. 86. ISBN 978-80-7262-649-6</ref>
Řádek 57:
Karel Kryl odjel z Československa [[9. září]] [[1969]] na písničkářský festival v západoněmeckém hradě [[Waldeck (hrad)|Waldecku]]. Po dvou týdnech se rozhodl podat si žádost o politický azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Počátky života v exilu pro Karla nebyly lehké. Cítil se osamocený, ztracený v cizí kultuře s cizím jazykem. Naštěstí pro něj se setkal s lidmi, kteří mu poskytli pomoc. V dopise svým rodičům potom napsal: „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma, lidi jsou dobří i zlí jako doma, snad se mi příliš nebude stýskat.“<ref>KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: s. 117. ISBN 978-80-7262-649-6</ref>
Ostatní desky (až do roku 1989) vycházely v exilu, v normalizačním Československu se jeho nahrávky pomocí magnetofonů často kopírovaly<ref>KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: s. 185, 197. ISBN 978-80-7262-649-6</ref> a mnohé jeho písničky se dostaly do všeobecného povědomí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| | datum přístupu = 2012-08-29 | url archivu = https://web.archive.org/web/20070128004148/http://www.kryl.kat.cz/clanky/clanky.htm | datum archivace = 2007-01-28 | nedostupné = }}</ref> V roce [[1973]] se oženil se svou první manželkou Evou Sedlářovou, dcerou MVDr. Dušana Sedláře a PhDr. Vlasty Sedlářové. D. Sedlář byl v letech 1959–1968 ředitelem Zoologické zahrady v Ústí nad Labem, V. Sedlářová byla ve stejné ZOO zaměstnána jako inspektorka chovu. V roce 1968 celá rodina odešla do emigrace.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 67 ⟶ 73:
}}</ref>Manželství Karla Kryla a Evy Sedlářové po dvou letech skončilo rozvodem. Kryl k tomu v knize Půlkacíř říká: „To nebyl obyčejný milostný vztah, ale stav duše. Odhodlání a rozhodnutí s někým zestárnout. Proto to pro mě bylo tak bolestné, když to nevyšlo. Na duši mi zůstala jizva, jež se nezacelí. Moje žena Eva si našla jiný vztah, rozvedli jsme se.“
Od roku 1976 do své smrti žil s Marlene Brousert, po sňatku Marlene Kryl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Marlene Kryl pro Radio Wave: Každý má nárok na svého Kryla | url = https://wave.rozhlas.cz/marlene-kryl-pro-radio-wave-kazdy-ma-narok-na-sveho-kryla-5209491 | datum přístupu = 2019-11-23 | nedostupné = }}</ref> Spolupracoval s redakcí [[Svobodná Evropa|Svobodné Evropy]], nejprve externě, od roku [[1983]] pak jako zaměstnanec. Podílel se na sportovních a hudebních pořadech. Psal básně, písně a knihy.
Řádek 79 ⟶ 90:
Kryl se s Marlene oženil v únoru 1991. Žil po revoluci střídavě v Praze a Mnichově, později se v Německu přestěhovali blíž Čechám. Do Pasova. Marlene Kryl je držitelkou autorských práv jeho děl.
V roce 1995 vydala Markéta Matoušková knihu "1063 dnů s Karlem Krylem; Legenda očima důvěrné přítelkyně". Městská knihovna v Praze ji uvádí větou "Téma je časově vymezeno Krylovými pobyty ve vlasti po roce 1989."<ref>
| | | vydavatel = Městská knihovna v Praze
| datum_přístupu = 2019-12-09
}}</ref>
=== Zklamání z polistopadového vývoje ===
Řádek 85 ⟶ 101:
V roce 1993 Karel Kryl poskytl [[Miloš Čermák|Miloši Čermákovi]] velmi rozsáhlý – knižně vydaný – rozhovor ''Půlkacíř'' (slovo ''půlkacíř'' již dříve Kryl použil v básni ''Jde jaro do léta''). Podle svého vyjádření v Půlkacíři byl hrubě nespokojen se společenskou situací, politickou reprezentací a celkovým směřováním; proto byl rozhodnut v České a Slovenské republice se již nijak neangažovat.<ref>KRYL, Karel. Krylogie ; Půlkacíř. 1. soubor. vyd. Praha : Torst, 2000. 560 s., [64] s. obr. příl (Spisy Karla Kryla ; 3) ISBN 80-7215-102-9</ref> Toto však již v době vydání knihy nebylo aktuální, Karel Kryl se k situaci v Česku a na Slovensku vyjadřoval i nadále.<ref>KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: s. 275. ISBN 978-80-7262-649-6</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Symbol boje proti totalitě se rychle znelíbil i některým novým „demokratům“. Jak se zrodil Bratříček a proč poslední velký hit „půlkacíře“ Karla Kryla už zase nesměl vyjít? Tajnosti slavných
| periodikum = www.krajskelisty.cz
| url = https://www.krajskelisty.cz/zlinsky-kraj/okres-kromeriz/10590-symbol-boje-proti-totalite-se-rychle-znelibil-i-nekterym-novym-demokratum-jak-se-zrodil-bratricek-a-proc-posledni-velky-hit-karla-kryla-uz-zase-nesmel-vyjit-tajnosti-slavnych.htm
| datum přístupu = 2019-11-24
}}</ref>
Karel Kryl zemřel náhle a zcela nečekaně na [[Infarkt myokardu|srdeční příhodu]]<ref>HENDRICH, Vladimír - KLIMT, Vojtěch: ''Nepohodlný Karel Kryl.'' Český rozhlas [[2014]]: Dle svědectví Krylova přítele Stanislava Gilana byla operace srdce úspěšná, ale následkem dlouhodobého nedostatku kyslíku došlo u Karla Kryla k tzv. mozkové smrti.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hartman | jméno = Ivan | titul = Film polské režisérky ukazuje, jakou roli měl Karel Kryl v novodobé polské historii | periodikum = | datum = 2016-11-15 | | datum přístupu = 2016-12-17 }}</ref> dne [[3. březen|3. března]] [[1994]] v Mnichově<ref name="Klimt Mnichov" /> ve věku nedožitých 50 let; dva dny předtím byl ještě v Praze. Dokument České televize ''Příběhy slavných: Občan Karel Kryl'' uvedl omylem za místo úmrtí [[Pasov]].<ref name="ČT Pasov">[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123383458-pribehy-slavnych/499223100031002-obcan-karel-kryl/ ''Příběhy slavných: Občan Karel Kryl''], Česká televize, informace v čase 46:20 min (V. Klimt: Martin Štumpf se ve filmu spletl a od té doby je to přejímáno jako fakt. Tzn. informace z filmu je chybná, stejně jako byla první informace ČTK, která vznikla nedorozuměním.)</ref> Zádušní mši celebroval jeho přítel [[Arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty (Břevnov)|arciopat benediktinského Kláštera břevnovského]] [[Jan Anastáz Opasek]] v klášterním kostele sv. Markéty v Praze.<ref>životopis [http://home.tiscali.cz:8080/cz010955/zivot09.htm Karla Kryla] 2004</ref> Mnoho lidí se nedostalo dovnitř, přesto se před klášterem sešlo přibližně čtyři tisíce osob. Účast politické reprezentace byla minimální.<ref>{{Citace elektronického periodika | | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305065939/http://kryl.kat.cz/noviny/1994/940412a.htm
| nedostupné = ano
}}</ref> [[Ivan Martin Jirous]] se k tomu vyjádřil slovy: „Nasralo mě, že mu nebyl [[Václav Havel|Havel]] ani na pohřbu, když na Hradě přijímá takový kreatury jako [[Michael Jackson|Jacksona]]!“<ref>Hlinka, Jiří: Nevyjasněná úmrtí.The world Circle Foundation, 1.vydání, Praha 1999. ISBN 80-902731-0-6.str. 127 – 128.</ref> Jediný vyslaný reprezentant Hradu [[Ivan Medek]] při projevu prohlásil: „...Karel se mýlil, když se domníval, že ti, které kritizoval, ho pro to nemají rádi,“ načež se z publika ozvalo několik výkřiků: „Lžete!“<ref>http://davidsychra.webnode.cz/products/kryl-a-nohavica/</ref><ref>http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1994/nn1494/obsah/14.htm</ref><ref>http://www.youtube.com/watch?v=XqE5cyALKEw</ref>
Karel Kryl je pochován na [[Břevnovský hřbitov|Břevnovském hřbitově sv. Vojtěcha]].
V roce 2019 se v archivech norské televize objevil záznam recitálu Karla Kryla z roku 1969. Česká televize vyjádřila zájem o odvysílání pořadu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = echo24.cz▼
▲| titul = V Norsku objevili neznámé, 50 let staré vystoupení Karla Kryla. Podívejte se - Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/S5NcE/v-norsku-objevili-nezname-50-let-stare-vystoupeni-karla-kryla-podivejte-se?fbclid=IwAR12lnp5j5UDE6qvrHrb6689A6oQEJwukI2xr7Pq1bDZyuPIsXRms-aAKqk▼
▲| periodikum = echo24.cz
| datum přístupu = 2019-02-24
▲| url = https://echo24.cz/a/S5NcE/v-norsku-objevili-nezname-50-let-stare-vystoupeni-karla-kryla-podivejte-se?fbclid=IwAR12lnp5j5UDE6qvrHrb6689A6oQEJwukI2xr7Pq1bDZyuPIsXRms-aAKqk
▲| datum vydání = 2019-01-12
▲| datum přístupu = 2019-02-24
}}</ref>
Řádek 118 ⟶ 145:
}}</ref> Další pamětní desky má v [[Teplice|Teplicích]], [[Olomouc]]i a slovenské [[Žilina|Žilině]].<ref name="rfr1">KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: ISBN 978-80-7262-649-6</ref>
* V současné době (březen 2009) jsou po něm pojmenovány ulice v [[Stodůlky|Praze–Stodůlkách]], [[Brno|Brně]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Brně vznikne ulice Karla Kryla, vybírá se i na pomník v Novém Lískovci
| url = https://zpravy.aktualne.cz/regiony/jihomoravsky/v-brne-bude-ulice-karla-kryla-vybira-se-i-na-pomnik-v-novem/r~66ee6a98939b11e5a405002590604f2e/
| periodikum = Aktuálně.cz
| datum vydání = 2015-11-25
| datum přístupu = 2019-05-23
}}</ref>, [[Varnsdorf]]u, [[Příbram]]i, [[Nový Jičín|Novém Jičíně]] a [[Zeleneč|Zelenči]].<ref>[[Jan Rejžek]], ''[http://www.lidovky.cz/kryl-dnes-cbw-/ln_noviny.asp?c=A090305_000050_ln_noviny_sko&klic=230381&mes=090305_0 Kryl dnes]'', lidovky.cz, 5.3.2009</ref>
* 12. dubna 2014 byla umístěna pamětní deska na jeho [[Kroměřížské pamětní desky#Rodné domy osobností|rodný dům v Kroměříži]].
* 25. září 2014 byla otevřena stálá [[Expozice Karla Kryla]] v [[Měšťanský pivovar (Kroměříž)|Měšťanském pivovaru]] v Kroměříži.<ref>http://www.expozicekryl.cz/</ref>
* 27. června 2018 byla před budovou [[Český rozhlas Ostrava|ostravské pobočky Českého rozhlasu]] odhalena Krylova socha od [[David Moješčík|Davida Moješčíka]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Štalmach
| jméno = Darek
| titul = V Ostravě u rozhlasu odhalili sochu Karla Kryla. Sleduje chybějící hodinky.
| periodikum = idnes.cz
| datum = 2018-06-28
| url = https://ostrava.idnes.cz/kryl-socha-ostrava-rozhlas-dd8-/ostrava-zpravy.aspx?c=A180628_085245_ostrava-zpravy_jaga▼
| datum přístupu = 2018-08-14
▲| url = https://ostrava.idnes.cz/kryl-socha-ostrava-rozhlas-dd8-/ostrava-zpravy.aspx?c=A180628_085245_ostrava-zpravy_jaga
▲| datum přístupu = 2018-08-14
}}</ref>
Řádek 178 ⟶ 200:
[[Soubor:Ostrava Kryl 20180829.jpg|náhled|Socha Karla Kryla v Ostravě]]
=== Diskografie ===
* ''[[Bratříčku, zavírej vrátka]]'' ([[1969]], LP, [[Panton]], [[Československá socialistická republika|ČSSR]])
Řádek 325 ⟶ 348:
| odkaz na autora = Jiří Mrva
| titul = Zlatá stopa
| vydavatel = POSPA
| místo = Kroměříž
Řádek 331 ⟶ 353:
| vydání = 3. dopl. a rozš
| počet stran = 395
| isbn = 8023866184
}}
=== Externí odkazy ===
| |||