Spojené státy americké: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Fixinela (diskuse | příspěvky)
→‎Americký způsob života: reference do šablon, pospojování do souvislého textu
Fixinela (diskuse | příspěvky)
Řádek 1 137:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-12-09
}}</ref> Termín tak odkazuje k tradici [[Sociální mobilita|vertikální sociální mobility]] ("ze dna až na vrchol") a [[rovnostářství]], které jsou podmíněné odbouráním tradičních privilegií (např. šlechtických), jež Spojené státy odvrhly při své emancipaci od [[Spojené království|britského]] [[Kolonialismus|koloniálního]] centra. Zprvu [[Komunismus|komunistický]], později [[Konzervatismus|konzervativní]] myslitel [[William Herberg]] definoval americký způsob života [[Individualismus|individualismem]], pohybem a [[Pragmatismus|pragmatismem]].<ref>Herberg, William (1955). ''Protestant, Catholic, Jew: an Essay in American religious sociology.'' University of Chicago Press.</ref> Individualismus stojí na víře, že každý jedinec je důležitý a boj za svobodu musí být vždy bojem za svobodu jedince a každý sociální rozvoj musí umožňovat rozvoj jedince a zmnožování jeho možností. Individualismus také přináší závazek práce na sobě samém a sebezdokonalování. Pohybem je míněna jak výše uvedená sociální mobilita (pohyb po sociálním žebříku), tak ochota nesetrvávat na starých tradicích a otevřenost vůči novinkám, které přináší pokrok, s čímž je spojen i "americký optimismus", nadějeplné hledění k horizontu a budoucnu. Pragmatismem je míněna jak konkrétní pragmatická škola, první ryze americká filozofická škola vůbec ([[John Dewey]], [[Charles Sanders Peirce]], [[William James]]), tak obecnější ochota k hledání reálných, kompromisních řešení problémů v rámci [[Demokracie|demokratické]] diskuse. Často je pojem spojován též s aktivitou, vírou v práci a její duchovní hodnotou (viz též [[Max Weber|Weberova]] "[[Protestantská etika a duch kapitalismu|protestantská etika kapitalismu]]"). V USA je také často dáván do souvislosti s velmi obecným termínem "svoboda" (''freedom''), jež se pak projevuje v různorodých fenoménech jako americká ochota se stěhovat a nedržet se jednoho místa, odpor k přílišné [[Byrokracie|byrokratizaci]] společnosti (např. k [[Občanský průkaz|občanským průkazům]] evropského typu), s fenomény jako je moderní [[nomádství]] za pomoci karavanů, život [[Subkultura|subkultur]] typu uživatelů motorek [[Harley Davidson]] apod. Velkou roli ve vnímání pojmu svoboda hraje v ústavě USA zakotvené právo na vlastnění ručních [[palná zbraň|palných zbraní]]. V&nbsp;některých státech, například v&nbsp;[[Texas]]u, je dovoleno nosit ruční zbraně viditelně u&nbsp;sebe, v&nbsp;městě [[New York]]u je to naopak zakázáno. [[Kontrakultura]] 60. let 20. století často spojovala s americkým pojetím svobody a tedy i americkým způsobem života drogy, nicméně v 80. letech se společenské vědomí změnilo a toto spojení bylo rozbito. S tím souvisela i kampaň proti jiným závislostem, zejména proti kouření cigaret. "Americká svoboda" je často dávána do souvislosti s absolutní svobodou slova (americké zákonodárství nezná pojem verbální trestný čin), a tedy například i s dostupností [[pornografie]], ovšem v tototomto případě je společenská shoda mnohem menší, což souvisí s tím, že Širokéširoké vrstvy obyvatelstva v USA jsou nábožensky založené a většina mravních zásad je odvozena z [[Puritáni|puritánství]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Puritánské kořeny amerického mýtu
| periodikum = blisty.cz