Hvězdnicovité: Porovnání verzí

Hvězdnicovité jsou převážně jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, existují ale i dřevnatí zástupci ve formě polokeřů, keřů, vzácně i stromů nebo lián. Některé jsou monokarpické, jiné polykarpické. Některé druhy, především v podčeledi ''Cichorioideae'', mají v pletivech [[Mléčnice (botanika)|mléčnice]]. Listy jsou obvykle střídavé, méně často vstřícné nebo v [[Přeslen|přeslenech]], u řady druhů vytvářejí [[Listová růžice|přízemní růžici]]. Tvary čepele jsou velmi různorodé, časté jsou listy jednoduché, celokrajné či různě členěné. Palisty se nevyskytují.

Květy jsou velmi drobné a uspořádané v [[Květenství|mnohokvětém útvaru]] nazývaném [[úbor]], připomínající vzhledem a funkcí samostatný květ. Je složen obvykle z dvou typů květůː trubkovité jsou převážně pravidelné s [[Koruna květu|korunou]] trubkovitou a tvoří ve střední části úboru [[Květní terč|terč]] ([[sedmikráska]], [[slunečnice]]), nebo tvoří celé úbory ([[pcháč]]). Jazykovité květy jsou souměrné s korunou jazykovitou, výše rozšířenou v plochou, nápadnou [[Ligula|ligulu]]. Tvoří buď celé úbory ([[pampeliška]]) nebo pouze paprsek, tedy okrajové paprskující květy ([[kopretina]]). [[Kalich (botanika)|Kalich]] je buď přeměněn na [[chmýr]], a nebo chybí.

Hvězdnicovité jsou kosmopolitně rozšířenou čeledí, jejíž zástupci se vyskytují po celém světě s výjimkou Antarktidy a nejzašší Arktidy. Značné množství jich vyrůstá v subtropických oblastech, jako je [[Středomoří]], [[jižní Afrika]], [[Střední Asie]], východní Brazílie nebo jihovýchodní Čína. Mnohé z hvězdnicovitých patří mezi nepříjemně se šíříci [[Invazní druh|invazní rostliny]] (v Evropě například zlatobýly, ambrózie a různé druhy aster). Vzhledem k množství druhů a značné morfologické i ekologické plastičnosti najdeme jejich zástupce prakticky v jakémkoli typu zemských biotopů; vzácné jsou nicméně jako [[Epifyt|epifyty]] či vodní rostliny. Velký počet druhů existuje na člověkem narušených a [[Ruderální společenstvo|ruderálních]] stanovištích či jako [[Plevel|plevele]] polních a zahradních kultur.

Nejstaršími známými fosilními pozůstatky jsou pylová zrna rodu ''[[Dasyphyllum]]'', jejichž stáří je datováno na 77–66 milionů let, tedy do období pozdní [[Křída|křídy]]. Do stejného období, ale ještě o 10 milionů let dříve, je odhadován vznik korunní skupiny hvězdnicovitých, a to pravděpodobně na jižním prakontinentu [[Gondwana|Gondwaně]].<ref name=":1">{{Citace periodika

}}</ref> Množství pylových nálezů značně vzrůstá počínaje obdobím pozdního [[Oligocén|oligocénu]] a [[Miocén|miocénu]], což svědčí o vzrůstající roli hvězdnicovitých ve světových ekosystémech; v této době také dochází k jejich největší diferenciaci.<ref name=":0" /><ref name=":1" />