ZH 29: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Popis: překlepy
m překlep
Řádek 51:
[[Emanuel Holek]] se během svého působení v [[Česká zbrojovka Strakonice|České zbrojovce Strakonice]] zabýval konstrukcí samonabíjecích pušek, z nichž vznikla samonabíjecí puška HB (Holek-Beneš). Po dvou letech ve Strakonicích se Emanuel Holek rozhodl přesídlit do zbrojovky Brno za starším bratrem Václavem. Zde dále pokračoval ve vývoji samonabíjecích pušek.
 
V roce 1929 se Emanuel Holek se svou ZH 29 zůčastnilzúčastnil soutěže na novou samonabíjecí pušku pro americkou armádu. Pro potřeby zkoušek byly zhotoveny dva kusy zbraní v ráži [[.276 Pedersen]], které měly ještě celodřevěné předpažbí. ZH 29 sice v testech nevyhrála, ale byla oceněna její nízká hmotnost a zárověň přispěla ke zvýšení renomé brněnské zbrojovky v zahraničí. [[Ministerstvo národní obrany]] si v roce 1930 objednalo 10 kusů zbraně, které srovnávalo s puškami strakonické zbrojovky. Zkoušky zbraní sice nedopadly pro ZH 29 špatně co se týče spolehlivosti, ale MNO s rozhodlo dále vyčkat se zaváděním samonabíjecích pušek do výzbroje. V roce 1930 severočínský militarista [[Čang Süe-liang]] koupil 150 kusů ZH 29 a pozdějších letech dalších 125 kusů verze ZH 32. Litevské ministerstvo vnitra zakoupilo 50 pušek pro potřeby četnictva a pohraniční stráže. V roce 1934 si objednala habešská vláda dodávku lehkých kulometů a 100 pušek ZH 32. V druhé polovině 30. let československá armáda ještě několikrát zkoušela novější verze zbraně, ale nepadlo rozhodnutí zavést zbraně do výzbroje. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = VHU PRAHA
| url = http://www.vhu.cz/samonabijeci-puska-zh-29/