Wikipedie

Hvězdnicovité: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m drobné úpravy, hlavně typos
ve výstavbě
Řádek 1:
{{Ve výstavbě||8. 12. 2019, 14:11 (CET)}}{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Hvězdnicovité
| obrázek = Asteracea poster 3.jpg
| popisek = Výběr květenství rostlin čeledi hvězdnicovitých<br /><br /><ref group="popis obrázku ">1. ''[[CotaMarunek tinctoriabarvířský]]'';<br /> 2. [[Zlateň věncová]];<br /> 3. ''[[Coleostephus myconis]]'';<br /> 4. ''[[Argyranthemum]]'';<br /> 5. ''[[SonchusMléč]]'';<br /> 6. [[Čekanka obecná]];<br /> 7. ''[[Gazania rigens]]'';<br /> 8. ''[[Galactites tomentosa]]'';<br /> 9. [[Měsíček lékařský]];<br /> 10. [[Kopretina bílá]];<br /> 11. ''[[HieraciumJestřábnék lachenaliiLachenalův]]'';<br /> 12. ''[[Dimorphotheca ecklonis]]''</ref>
| velikost obrázku = 260px
| doména = [[eukaryota]] (''Eucaryota'')
Řádek 13:
| podřazené taxony = viz [[Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých]]
}}
'''Hvězdnicovité''' (''Asteraceae'') nebo také '''složnokvěté''' (''Compositae'') je [[čeleď]] [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] [[Rostliny|rostlin]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[hvězdnicotvaré|hvězdnicotvarých]]. Kromě [[hvězdnice]] (nesprávně astry) zde najdeme řadu dalších květin, mezi nimi např. [[slunečnice|slunečnici]], [[sedmikráska|sedmikrásku]], [[jiřina (květina)|jiřinu]] či [[arnika|arniku]], patří sem i taxonomicky mimořádně složité rody jako [[jestřábník]] (''Hieracium'') nebo, [[pampeliška]] (''Taraxacum'') nebo [[Chrpa (rod)|chrpa]] (''Centaurea''). Jejich název je odvozen z latinského slova ''aster'' a to z řeckého ''{{lang|grc|ἀστήρ}}'' (astér), oboje značící hvězdu, již připomíná jejich rozkvetlý úbor.<ref name="MWU">{{Citation|author=Merriam-Webster|authorlink=Merriam-Webster|title=Merriam-Webster's Unabridged Dictionary|publisher=Merriam-Webster|url=http://unabridged.merriam-webster.com/unabridged/|postscript=.}}</ref>
 
Hvězdnicovité jsou jednou z vůbec nejpočetnějších čeledí vyšších rostlin, obsahují přes 1&nbsp;300 [[rod (biologie)|rodů]] a více než 20&nbsp;000 [[druh]]ů a jejsou rozšířenarozšířeny kosmopolitně (=na celém světě), hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů. V ČR roste přes 100 rodů a více než 450 druhů. Patří sem jak [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] a [[Trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], tak vzácně i [[polokeř]]e, [[keř]]e, [[Liána|liány]] a [[strom]]y. Zahrnují rostliny s [[mléčnice]]mi i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. [[List]]y jsou střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo rozmanitě v úkrojky členěné, méně často složené, vždy však bez [[palist]]ů. Avšak to, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich [[květ]]y uspořádané v květenství nazývaném [[úbor]].
 
Čeleď někdy bývá na základě obsahových látek, morfologických, anatomických a molekulárně-taxonomických dat rozdělována na tři čeledi: hvězdnicovité (''Asteraceae''), ambróziovité (''Ambrosiaceae'') a čekankovité (''Cichoriaceae'').
 
Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek. Proto mají mnohé druhy význam nejen jako zdroj léčiv, ale také jako zdroj potravy pro člověka nebo hospodářská zvířata a jinak využitelných surovin.
== Květy ==
 
[[Soubor:Aster alpinus 002.JPG|vlevo|náhled|160px|Květní [[úbor]] [[Hvězdnice alpská|Hvězdnice alpské]], podle níž má čeleď název]]
== Popis ==
 
=== Květy a plody ===
[[Soubor:Aster alpinus 002.JPG|vlevo|náhled|160px|Květní [[úbor]] [[Hvězdnice alpská|hvězdnice alpské]], podle níž má čeleď název|alt=]]
Květy jsou velmi drobné a uspořádané v [[Květenství|mnohokvětém útvaru]] nazývaném [[úbor]]. Například kulatá květenství [[Kopretina|kopretiny]] považujeme za květ, ale je to vlastně úbor složený z mnoha květů, a to bílých [[Jazykovitý květ|jazykovitých]] a žlutých [[Trubkovitý květ|trubkovitých]]. Trubkovité jsou obvykle pravidelné s [[Koruna květu|korunou]] trubkovitou a tvoří ve střední části úboru [[Květní terč|terč]] ([[sedmikráska]], [[slunečnice]]), nebo tvoří celé úbory ([[pcháč]]). Jazykovité květy jsou souměrné s korunou jazykovitou, výše rozšířenou v plochou, nápadnou [[Ligula|ligulu]]. Tvoří buď celé úbory ([[pampeliška]]) nebo pouze paprsek, tedy okrajové paprskující květy ([[kopretina]]).
 
Řádek 26 ⟶ 30:
 
Úbory jsou buď jednotlivé nebo skládají rozličné druhy hlavně [[Vrcholík|vrcholičnatých]] a [[Hrozen|hroznovitých]] květenství. Z vnější strany úboru je vyvinut tzv. [[zákrov]], skládající se z jedné nebo více řad stejně nebo různě dlouhých, střechovitě se kryjících [[Listen|zákrovních listenů]]. Zákrovní listeny jsou bylinné (zelené) nebo suchomázdřité, kožovité či přeměněné v [[Osten (botanika)|osten]], různých tvarů, barev i velikostí. Často jsou lemované či zakončené tvarově a barevně odlišenou částí, tzv. [[Přívěsek|přívěskem]].
== Plody ==
[[Soubor:Aster alpinus seeds.jpg|náhled|vlevo|160px|Nažky hvězdnice alpské]]
Plodem je [[nažka]] rozmanitého tvaru, zbarvení a povrchové skulptury, s různě vyvinutým [[chmýr]]em nebo bez chmýru.
 
=== Plody ===
Stavba a vlastnosti chmýru jsou důležitými znaky k určování rodů i druhů.
[[Soubor:Aster alpinus seeds.jpg|náhled|160px|Nažky hvězdnice alpské|alt=]]
Plodem je [[nažka]] rozmanitého tvaru, zbarvení a povrchové skulptury, s různě vyvinutým [[chmýr]]em nebo bez chmýru. Stavba a vlastnosti chmýru jsou důležitými znaky k určování rodů i druhů.
 
== Ekologie a rozšíření ==
Hvězdnicovité jsou kosmopolitně rozšířenou čeledí, jejíž zástupci se vyskytují po celém světě s výjimkou Antarktidy a nejzašší Arktidy. Značné množství jich vyrůstá v subtropických oblastech, jako je [[Středomoří]], [[jižní Afrika]], [[Střední Asie]], východní Brazílie nebo jihovýchodní Čína.
 
Květy hvězdnicovitých jsou opylovány hmyzem a najdeme mezi nimi řadu významných [[Medonosná rostlina|nektarodárných rostlin]], přítomna je však i [[anemogamie]]. Množství druhů se rozmnožuje [[Apomixie|apomikticky]]. Plody se šíří buď větrem díky vyvinutému chmýru, nebo [[Zoochorie|zoochoricky]] na srsti živočichů.
 
== Taxonomie a evoluce ==
V současné taxonomii je čeleď hvězdnicovité členěna na 12 [[Podčeleď|podčeledí]]. Rozložení taxonů mezi ně je velmi nevyrovnané; čtyři největší (''Asteroideae'', ''Cichorioideae'', ''Carduoideae'' a ''Mutisioideae'') zahrnují zhruba 99 % celkové diverzity čeledi. Nejstaršími známými foilními pozůstatky jsou pylová zrna rodu ''[[Dasyphyllum]]'', jejichž stáří je datováno na 77–66 milionů let, tedy do období pozdní [[Křída|křídy]]. Do stejného období, ale ještě o 10 milionů let dříve, je odhadován vznik korunní skupiny hvězdnicovitých.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Barreda
| jméno = Viviana D.
| příjmení2 = Palazzesi
| jméno2 = Luis
| příjmení3 = Tellería
| jméno3 = Maria C.
| titul = Early evolution of the angiosperm clade Asteraceae in the Cretaceous of Antarctica
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America
| datum vydání = 2015-09-01
| ročník = 112
| číslo = 35
| strany = 10989–10994
| issn = 0027-8424
| pmid = 26261324
| doi = 10.1073/pnas.1423653112
| poznámka = PMID: 26261324
PMCID: PMC4568267
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4568267/
| datum přístupu = 2019-12-08
}}</ref>
 
=== Systém podčeledí ===
Uvedeny v pořadí, jak jsou odvětveny z fylogenetického stromu čeledi.
 
*'''''Barnadesioideae''''' – 94 druhů v 9 rodech, Jižní Amerika, především Andy
*'''''Mutisioideae''''' – asi 630 druhů ve 44 rodech, Jižní Amerika. Největší rody jsou ''Acourtia'' (65 druhů), ''Chaptalia'' (60), ''Mutisia'', ''Trixis'' (oba 50) a ''[[Gerbera]]'' (35 druhů)
*'''''Stifftioideae''''' – 40 druhů v 10 rodech, Jižní Amerika, zvláště Venezuelská Guayana
*'''''Wunderlichioideae''''' – 24 druhů v 8 rodech, Jižní Amerika a jz. Čína, zvláště Venezuelská Guayana
*'''''Gochnatioideae''''' – 90 druhů ve 4 rodech, Střední a Jižní Amerika, zvláště Karibik a jižní část Jižní Ameriky. Největší rod je ''Gochnatia'' (70 druhů)
*'''''Hecastocleidoideae''''' – jediný druh ''Hecastocleis shockleyi'' rostoucí na jihozápadě USA
*'''''[[Carduoideae]]''''' – téměř 2800 druhů v 83 rodech, kosmopolitní, zvláště v Eurasii a severní Africe. Největší rody jsou [[chrpa]] (''Centaurea'', asi 695 druhů), ''Cousinia'' (655 druhů), [[chrpovník]] (''Saussurea'', 300), [[pcháč]] (''Cirsium'', 250) a [[sinokvět]] (''Jurinea'', 200 druhů).
*'''''Pertyoideae''''' – 70 druhů v 5 až 6 rodech, Asie od Afghánistánu po východní a jihovýchodní Asii. Největší rod je ''Ainsliaea'' (50 druhů)
*'''''Gymnarrhenoideae''''' – jediný druh ''[[Gymnarrhena micrantha]]'', severní Afrika až Střední východ
*'''''[[Cichorioideae]]''''' – asi 3600 druhů ve 224 rodech, kosmopolitní. Největší jsou rody ''[[Vernonia]]'' (asi 800 druhů), [[jestřábník]] (''Hieracium'') a [[pampeliška]] (''Taraxacum'')
*'''''Corymbioideae''''' – 7 druhů jediného rodu, Jižní Afrika
*''[[Hvězdnicové|'''Asteroideae''']]'' – přes 16000 druhů v asi 1135 druzích, kosmopolitní. Největší rody jsou [[starček]] (''Senecio'', asi 1000 druhů), [[sadec]] (''Eupatorium'', 1200 nebo jen 40 druhů podle pojetí rodu), [[pelyněk]] (''Artemisia'', 550 druhů), [[smil]] (''Helichrysum'', asi 500 druhů), ''Mikania'' (430) a ''Baccharis'' (400 druhů).<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Stevens
| jméno = P.F.
| odkaz na autora =
| titul = Angiosperm Phylogeny Website
| url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html
| vydavatel =
| místo = Missouri Botanical Garden
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| jazyk =
}}</ref>
 
== Význam ==
 
=== Suroviny a potraviny ===
Význam hvězdnicovitých je přímo úměrný jejich počtu. Obrovské množství druhů je léčivých ([[podběl]], [[heřmánek]], [[Devětsil (rod)|devětsil]], [[Benedikt (rod)|benedikt]], [[třapatka]], [[Měsíček (rod)|měsíček]], [[pampeliška]], [[lopuch]], [[pelyněk]], [[Prha arnika|arnika]]…). Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek. Proto mají mnohé druhy význam nejen jako zdroj léčiv, ale také jako zdroj potravy pro člověka nebo hospodářská zvířata a jinak využitelných surovin.
Čeleď zahrnuje množství rostlin, které lze využívat jako zdroje poživatinː ať už jde o zeleninu a saláty ([[locika setá]], [[artyčok]], [[Čekanka obecná|čekanka]]), jedlé hlízy ([[Slunečnice topinambur|topinambur]]), olejniny ([[Slunečnice roční|slunečnice]]), sladidla ([[stévie sladká]]) nebo kávové náhražky (kořen čekanky).
 
=== Léčivky ===
Velké množství druhů je léčivých, například [[podběl]], [[heřmánek]], [[Devětsil (rod)|devětsil]], [[Benedikt (rod)|benedikt]], [[třapatka]], [[Měsíček (rod)|měsíček]], [[pampeliška]], [[lopuch]], [[pelyněk]] nebo [[Prha arnika|arnika]].
 
=== Okrasné rostliny ===
Jako okrasné rostliny v zahradách se pěstují [[astra (květina)|astry]], [[protěž]]e, [[listopadka|listopadky]], [[Kopretina|kopretiny]], [[Třapatka (Echinacea)|třapatky]], [[oman]]y, [[Jiřina (květina)|jiřiny]], [[kamzičník]]y, okrasné [[bodlák]]y a mnoho, mnoho dalších. K tomu ještě musíme připočítat nepředstavitelnéobrovské množství [[kultivar]]ů, [[křížení (biologie)|hybridů]] a [[Varieta (biologie)|variet]]. K řezu jsou používány [[gerbera|gerbery]], chryzantémy, [[ostálka|ostálky]] a další.
 
=== Plevele ===
Plevelných druhů existuje také mnoho ([[pěťour]]y, [[mléč]]e, [[pcháč]]e atd.).
 
== Taxonomie ==
 
V současné taxonomii je čeleď hvězdnicovité členěna na 12 [[Podčeleď|podčeledí]]:
* '''''Barnadesioideae''''' – 94 druhů v 9 rodech, Jižní Amerika, především Andy
* '''''Mutisioideae''''' – asi 630 druhů ve 44 rodech, Jižní Amerika. Největší rody jsou ''Acourtia'' (65 druhů), ''Chaptalia'' (60), ''Mutisia'', ''Trixis'' (oba 50) a ''[[Gerbera]]'' (35 druhů)
* '''''Stifftioideae''''' – 40 druhů v 10 rodech, Jižní Amerika, zvláště Venezuelská Guayana
* '''''Wunderlichioideae''''' – 24 druhů v 8 rodech, Jižní Amerika a jz. Čína, zvláště Venezuelská Guayana
* '''''Gochnatioideae''''' – 90 druhů ve 4 rodech, Střední a Jižní Amerika, zvláště Karibik a jižní část Jižní Ameriky. Největší rod je ''Gochnatia'' (70 druhů)
* '''''Hecastocleidoideae''''' – jediný druh ''Hecastocleis shockleyi'' rostoucí na jihozápadě USA
* '''''[[Carduoideae]]''''' – téměř 2800 druhů v 83 rodech, kosmopolitní, zvláště v Eurasii a severní Africe. Největší rody jsou [[chrpa]] (''Centaurea'', asi 695 druhů), ''Cousinia'' (655 druhů), [[chrpovník]] (''Saussurea'', 300), [[pcháč]] (''Cirsium'', 250) a [[sinokvět]] (''Jurinea'', 200 druhů).
* '''''Pertyoideae''''' – 70 druhů v 5 až 6 rodech, Asie od Afghánistánu po východní a jihovýchodní Asii. Největší rod je ''Ainsliaea'' (50 druhů)
* '''''Gymnarrhenoideae''''' – jediný druh ''[[Gymnarrhena micrantha]]'', severní Afrika až Střední východ
* '''''[[Cichorioideae]]''''' – asi 3600 druhů ve 224 rodech, kosmopolitní. Největší jsou rody ''[[Vernonia]]'' (asi 800 druhů), [[jestřábník]] (''Hieracium'') a [[pampeliška]] (''Taraxacum'')
* '''''Corymbioideae''''' – 7 druhů jediného rodu, Jižní Afrika
* ''[[Hvězdnicové|'''Asteroideae''']]'' – přes 16000 druhů v asi 1135 druzích, kosmopolitní. Největší rody jsou [[starček]] (''Senecio'', asi 1000 druhů), [[sadec]] (''Eupatorium'', 1200 nebo jen 40 druhů podle pojetí rodu), [[pelyněk]] (''Artemisia'', 550 druhů), [[smil]] (''Helichrysum'', asi 500 druhů), ''Mikania'' (430) a ''Baccharis'' (400 druhů).<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Stevens
| jméno = P.F.
| odkaz na autora =
| titul = Angiosperm Phylogeny Website
| url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo = Missouri Botanical Garden
| jazyk =
}}</ref>
 
== Přehled rodů ==
 
{{Viz též|Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých}}
Čeleď ''Asteraceae'' je velmi obsáhlá a obsahuje velký počet rodů<ref name="apg"/>, jejichž plný výčet najdete na [[Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých|seznamu rodů čeledi hvězdnicovitých]]. Zde je uveden zkrácený seznam rodů s českými názvy.{{Sloupce|3|
* [[Aksamitník]] – (''Tagetes'')
* [[Ambrozie]] – (''Ambrosia'')
Řádek 184 ⟶ 220:
 
== Poznámky ==
Popis obrázku: <references group="popis obrázku" />
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
 
* {{Citace monografie
| příjmení = Hejný
| jméno =
| příjmení2 = Slavík
| jméno2 = B
| titul = Květena ČR. Svazek 7
| vydání =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 2004
| počet stran =
| edice =
| svazek edice =
| strany = xxx
| isbn = 80-200-0306-1
| jazyk =
| rok =
| počet_stran =
}}
 
=== Související články ===
 
* [[Úbor]]
* [[Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých]]
 
=== Externí odkazy ===
;Popis obrázku
<references group="popis obrázku " />
<!--;Poznámky
<references group="pozn" />-->
 
* {{Commonscat}}
== Reference ==
* [https://pladias.cz/taxon/overview/Asteraceae Hvězdnicovité v databázi české flóry a vegetace Pladias]
<references />{{Portály|Rostliny}}{{Autoritní data}}
* [https://botany.cz/cs/asteraceae/ Hvězdnicovité na Botany.cz]
* [http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:319342-2 Online databáze Plants of the World] (anglicky)
{{Portály|Rostliny}}{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Hvězdnicovité| ]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Hvězdnicovité“