Verze z 6. 12. 2019, 23:20 editovat Jaroslav Jelínek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 010 editací odkaz značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 12. 2019, 23:41 editovat zrušit editaci Jaroslav Jelínek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 010 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 5: \| popisek = \| typ = \| celková výška = ~~140~~114 m \| průtok = 13 000 m³/s \| šířka = 400 Řádek 14: \| státy = \| světadíl = [[Jižní Amerika]] }}'''Vodopády Sete Quedas''' (portugalsky ''Cachoeira de Sete Quedas,'') ~~byly~~španělsky ~~nejmohutnějšími~~''Los ~~vodopády~~saltos nade ~~západní~~Guairá'') ~~polokouli.~~byly ~~Ve světovém pořadí je překonaly pouze [[Livingstonovy~~nejmohutnějšími vodopády]] na ~~[[Kongo (řeka)\|Kongu]]~~světě. V roce 1982 zmizely pod hladinou přehradní nádrže vodního díla [[Itaipú]]. == Historie == První zprávu o vodopádech podali jezuitští misionáři začátkem 16. století. Krátce nato se v tomto místě setkaly kolonizační zájmy [[Portugalsko\|Portugalska]] a [[Španělsko\|Španělska]]. Od vodopádů proti proudu byla řeka Paraná vždy na území portugalském či holandském, od vodopádů po proudu se řeka stala politicky komplikovanou hranicí. V roce 1750 podepsaly Portugalsko a Španělsko smlouvu vymezující hraniční obrysy tehdejších kolonií. Ve vztahu pravého břehu řeky Paraná však text nebyl jednoznačný a spory včetně ozbrojených střetů se protáhly až do 20. století. Do začátku 20. století soupeřily v proslulosti vodopády na řece Paraná s vodopády [[Vodopády Paulo Afonso\|Paulo Afonso]] na severovýchodě země. Vyšší zalidněnost jihovýchodu a [[Lampião\|řádění banditů]] na severovýchodě posunuly vodopády Sete Quedas na přední pozici v popularitě. Brazilské město Guairá na břehu vodopádů patřilo ve 20. století mezi turisticky nejnavštěvovanější města v Brazílii. Návštěvnost vodopádů výrazně převyšovala návštěvnost vodopádů Iguacú. Sídlo Guairá mělo před stavbou vodního díla Itaipú 60 000 obyvatel, zatímco Foz de Iguacú 20 000. Po napuštění přehradní nádrže se poměr obrátil. == Popis == Řádek 29 ⟶ 32: * Eberhard Czaya: Stroeme der Erde, Edition Leipzig 1981 * Rostislav Netopil, Hydrologie pevnin, Praha, Academia, 1972 Linsley R.K.: ''Applied hydrology'', 759 str. McGraw-Hill, 1968 Castro Alves: Obras Completas de Castro Alves; Cia Editora Nacional,1944, strana 217–219 Paul R.Josephson, ''Industrialized Nature'', Island Press Washington, 2002 ISBN 1-55963-777-3

Vodopády Sete Quedas: Porovnání verzí