|
| poznámky =
}}
[[Baroko|Barokní]] '''královskýKrálovský palác Caserta''', (ital. ''Palazzo Reale'', nazýván též ''Reggia'') v [[Itálie|italské]] [[Caserta|Casertě]], cca 40 kilometrů severně od [[Neapol]]e, je jedním z nejrozsáhlejších zámků [[EvropaBarokní architektura|Evropybarokní]] azámek, který byl zřízenpostaven jako rezidenční sídlorezidence [[Bourboni|Bourbonů]] za časů jejich vlády nad [[Království obojí Sicílie|Královstvím Neapolskýmneapolským a Sicilskýmsicilským]]. Je to jeden z nejrozsáhlejších zámků [[Evropa|Evropy]].
== Dějiny zámku ==
V důsledku [[Vídeňský mír|vídeňského míru]] z roku [[1735]] se syn španělského krále [[Karel III. Španělský]] stal vládcem [[Sicílie]] a [[Neapol]]e. Jako Karel VI. byl prvním králem po 230 letech, jenž si za své [[sídlo]] zvolil místo na území jím získané říše a odtud také vládl, nikoli z dálek své rodné země. Za jeho vlády se začalazačalo rozvíjet umění, i když město mu nepřipadalo dostatečně reprezentativní. Stejně jako mnohá knížata [[Absolutismus|absolutismu]] si přál jako své sídlo vybudovat celé proplánovanéplánované město, které by bylo podobně jako [[Versailles (zámek)|Versailles]] politickým, hospodářským a kulturním střediskem. Pozemek pro nové palácové město byl nalezen na sever od Neapole. Rodina Ceatani di Sermoneta tam v [[Provincie Caserta|provincii Caserta]] vlastnila rozsáhlé pozemky, které však byla nucena kvůli svému vysokému zadlužení prodat. Jako kupec se našel Karel VI., jenž v roce [[1750]] převzal území do vlastnictví a od roku [[1751]] zahájil výstavbu své rezidence. Při příležitosti položení základního kamene dne [[20. leden|20. ledna]] [[1752]] měly dva [[pluk|regimenty]] a několik jezdeckých [[Eskadrona|eskadron]] vytvořit sestavu ve tvaru [[půdorys]]u nového paláce.
== Stavba ==
[[Soubor:Charles III of Spain.jpg|náhled|Stavitel, Karel VI., král Sicílie a Neapole]]
Jako hlavní architekt byl povolán [[Luigi Vanvitelli]], žák [[Filippo Juvarra|Filippa Juvarry]]. Pro stavbu paláce hledal Karel VI. inspiraci ve [[Versailles (zámek)|versailleském zámku]], ale také v [[Palacio Real (La Granja)|Palacio Real v La Granja]] ve své španělské vlasti. Versailleský palác tehdy sloužil jako jasný vzor [[Zámek (stavba)|zámků]] pro celou Evropu a jeho vliv znovu nalézáme v mohutných, stejnoměrně strukturovaných fasádách zámku Caserta, zatímco záblesky z La Granja – především v zahradách – měly jeho veličenstvupanovníkovi připomínat vlast. Vanvitelli navrhl obrovskou stavbu na pravoúhlém půdorysu s rozměry 247 x 184 metrů, v němž se křížově protínala dvě vnitřní křídla , a tím palác získal čtyři velké dvory. Uvnitř zámku bylo dostatek prostoru pro více než 1200 místností a průčelí byla osázena 1970 okny. Před průčelím směrem do města bylo vytvořeno oválné náměstí, jež mělo být ohraničeno nižšími postranními stavbami. Tato křídla však byla kvůli přílišné nákladnosti dostavěna pouze do poloviny, po straně zámku. Ze stejných důvodů byly provedeny některé ústupky oproti původním plánům, jako např. nárožní [[rizalit]]y se zdůrazněnými věžovitými nástavbami a [[kupole]] nad křížovou středovou budovou. Části paláce otevřené směrem do města a do zahrad byly zvýrazněny [[Portál (architektura)|portály]] ve tvaru [[Vítězný oblouk|vítězného oblouku]]. Hrubé stavební práce skončily téměř po 20 letech po položení základního kamene, ovšem úplného dokončení zámku bylo dosaženo téměř za dalších sto let. ▼
Jako hlavní architekt byl povolán [[Luigi Vanvitelli]], žák [[Filippo Juvarra|Filippa Juvarry]].
▲Pro stavbu paláce hledal Karel VI. inspiraci ve [[Versailles (zámek)|versailleském zámku]], ale také v [[Palacio Real (La Granja)|Palacio Real v La Granja]] ve své španělské vlasti. Versailleský palác tehdy sloužil jako jasný vzor [[Zámek (stavba)|zámků]] pro celou Evropu a jeho vliv znovu nalézáme v mohutných, stejnoměrně strukturovaných fasádách zámku Caserta, zatímco záblesky z La Granja – především v zahradách – měly jeho veličenstvu připomínat vlast. Vanvitelli navrhl obrovskou stavbu na pravoúhlém půdorysu s rozměry 247 x 184 metrů, v němž se křížově protínala dvě vnitřní křídla a tím palác získal čtyři velké dvory. Uvnitř zámku bylo dostatek prostoru pro více než 1200 místností a průčelí byla osázena 1970. Před průčelím směrem do města bylo vytvořeno oválné náměstí, jež mělo být ohraničeno nižšími postranními stavbami. Tato křídla však byla kvůli přílišné nákladnosti dostavěna pouze do poloviny, po straně zámku. Ze stejných důvodů byly provedeny některé ústupky oproti původním plánům, jako např. nárožní [[rizalit]]y se zdůrazněnými věžovitými nástavbami a [[kupole]] nad křížovou středovou budovou. Části paláce otevřené směrem do města a do zahrad byly zvýrazněny [[Portál (architektura)|portály]] ve tvaru [[Vítězný oblouk|vítězného oblouku]]. Hrubé stavební práce skončily téměř po 20 letech po položení základního kamene, ovšem úplného dokončení zámku bylo dosaženo téměř za dalších sto let.
Karel VI. navštěvoval svůj ohromný objekt jen zřídka, ale před započetím stavebních prací získal v roce [[1759]] španělskou korunu a stal se králem. Jelikož podle smlouvy nesměl spravovat obě království v [[Personální unie|personální unii]], vrátil se zpět do vlasti a přenechal rozestavěný palác svému synovi [[Ferdinand IV. (Neapol)|Ferdinandu IV.]]
=== Vnitřek zámku ===
Přes dolní [[vestibul]] selze dostanemevstoupit na velikévelké schodiště, jedno z největších barokních schodišť vůbec. Ohromná místnost vede nahoru do horního vestibulu a palácové kaple, za níž se nachází řada několika parádních přijímacích místností. Zde je vystaveno mnoho dodnes zachovalýchdochovaných kusů nábytku ještě z dob výstavby. Knihovna sestává ze tří místností, jež byly zřízeny na žádost Ferdinandovy manželky [[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská|Marie Karolíny Habsbursko-Lotrinské]], kde se nachází něco přes 10 000 svazků. V interiérech je dnes umístěno mimo jiné muzeum ''Museo de’ll Vanvitelliano'' – v němž můžeme obdivovat dějiny zámku – nebo [[pinakotéka]] s významnou sbírkou Bourbonskýchbourbonských portrétů. Také dvorní [[divadlo]] se zachovalo do dnešních dnů.
Palác byl též kulisou mnoha rozličných filmových produkcí. V interiérech zámku byly natočeny některé části filmu [[Star Wars: Epizoda I – Temná hrozba]], ale také romantický snímek pro teenagery [[Cinderella '87]].
== Zámecký park ==
Současně s palácem začala i realizace projektu obrovského [[Zámecký park|zámeckého parku]]. Na rozdíl od [[Versailleské zahrady|versailleské předlohy]] si král Karel přál zahradu, která by mu připomínala jeho rodné Španělsko, a tak byl do parku velkoplošně začleněn casertský horský svah, tak jak jej v menším měřítku znal ze zámku La Granja. [[Barokní park]] byl koncipován jako [[horský park]] a [[průzor]] do dálky tří kilometrů vedl od zámeckých zahrad až na svah. Střed osy byl vyzdoben velikými vodními plochami s [[kaskáda]]mi, jejichž vrcholem je veliká kašna bohyně [[Diana (mytologie)|Diany]]. Travnaté plochy před zámkem byly původně zamýšleny jako [[broderieparterre]], nicméně z barokního uzpůsobení zbyl dnes pouze nedokončený záměr. Vzdálenější sektory parku byly za královny Marie Karolíny rozšířeny o [[anglický park]], který je dodnes vyzdoben exotickými a vzácnými rostlinami.
== Imprese zámeckého parku ==
<gallery>
FileSoubor:Diana y Acteón Caserta 01.jpg||Detail vodotrysku
ImageSoubor:Caserta-reggia05.jpg|Pohled na zámek z dálky
</gallery>
| 