Pelléova vila: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m galerie umění
opravy a dodatky
Řádek 18:
| web = [http://www.villapelle.cz www.villapelle.cz]
}}
'''[[Maurice Pellé|Pelléova]] vila''' ('''Villa Pellé''') je výstavní architektonicky hodnotná novorenesanční vila v [[Praha 6|Praze 6]]-[[Bubeneč|Bubenči]], situovaná v zahradě mezi ulicemi Pelléova a Slavíčkova, se zahradou a původně i konírnou. Je součástí významného širšího urbanistického celku reprezentativních vil konce 19. a začátku 20. stol. při Slavíčkově ulici a patří mezi nejznámější vily v této diplomatické a rezidenční oblasti. Byla postavena jakov jednadruhé zetapě prvníchvilové vilzástavby v oblasti dnešní [[Městská památková zóna Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice|Městské památkové zóny Bubenče - horních Holešovic]].
 
== Historie ==
== Charakter a popis stavby ==
[[Soubor:Dobřichovice-Brunšov 195, vila generála Pellé.jpg|náhled|262.986x262.986pixelů|Vila čp. 105 v [[Dobřichovice|Dobřichovicích]], letní dům generála [[Maurice Pellé]], jejímžarchitekt architektem je taktéžtaké Rudolf Koukola]]
Stavitel a architekt [[Rudolf Koukola|Koukola]] jako(* syn1859 Benešov) byl synem stavitele Josefa Koukoly a vlastnil ovocný – údajně hruškový – sad v [[Bubeneč|Bubenči]] poblíž křižovatky na [[Špejchar (Praha)|Špejchaře]]. Je možné, že jejkterý vyženil. V jeho místě v roceletech 1889-1890 vystavěl nejenrodinnou tuto[[Novorenesance|novorenesanční]] vilu.<ref>V Hnedpobytových naprotipřihláškách pražského policejního ředitelství hlášen jako stavitel[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=7c7148597fe8b47e563b08be52d00d5ab07e9290913517b2dbc903b3e8bc8a0e&action=image&record=2]</ref> pro sebevdovu po majiteli libeňského „Anglického“ pivovaru, Karlu Knoblochovi a svojijejích choťšest Klementinudětí, z nichž Koukolova manželka Klementina (dceru*1872) byla nejstarší. Tchyně Marie Knoblochové)Knoblochová byla v pobytových přihláškách i v matričních záznamech z let 1890-1905 vedena jako první majitelka vily. Hned naproti Knoblochovic vily Koukola postavil v roce 1893 pro sebe a svoji choť Klementinu hrázděnou vilku a zbývající parcelu prodal [[Stanislav Sucharda|Stanislavu Suchardovi]] na stavbu jeho staré [[Suchardova vila s ateliérem|vily s ateliérem]] (Slavíčkova 15). Vilu v roce 1900 Knoblochová prodala Luise Vondráčkové, opustila ji však až v roce 1906, kdy se přestěhovala do nově postavené vilky (Slavíčkova 19) vedle letního vily dcery Klementiny a tchána Koukoly. Tam o rok později 29. prosince 1907 zemřela na infarkt.
[[Novorenesance|Novorenesanční]] vilu navrhl roce 1889 pro svou tchyni a vdovu po Karlu Knoblochovi, majiteli libeňského „Anglického“ pivovaru, Marii Knoblochovou (vedena v matričních záznamech jako první majitel vily) arch. [[Rudolf Koukola]]. Stavba i s přiléhající zelení a oplocením byla v roce 1958 zapsána na Ústřední seznam nemovitých kulturních památek. Objekt s bohatou [[Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasády a se zbytky zachované štukové dekorace vnitřních prostor, patří mezi nejznámější vily v rezidenční oblasti, která se rozkládá od křižovatky [[Špejchar (Praha)|Špejchar]] až ke [[Královská obora|Královské oboře]].
 
V letech 1919–1920 zde bydlel patrně nejslavnější obyvatel vily po němž je dnes vila i přilehlá ulice pojmenována. Francouzský generál [[Maurice Pellé]] (1863–1924), velitel francouzské vojenské mise v [[Československo|Československu]] a později, v letech 1919 až 1921, náčelník československého [[Generální štáb Armády České republiky|Hlavního štábu branné moci]]. S Čechami ho pojila nejen vojenská služba a diplomatická činnost, v roce 1921 se oženil s Jarmilou Braunerovou, neteří malířky [[Zdenka Braunerová|Zdenky Braunerové]], s níž měl dceru Marishku Pellé. Rodina jeho manželky má vilu ve středočeských [[Dobřichovice|Dobřichovicích]] (taktéž Pelléova vila). Generál [[Maurice Pellé]] zemřel v roce 1924.
Vila je projektována jako podsklepená patrová stavba se zvýšeným přízemím. Vstupní západní průčelí je v ose zdůrazněno mohutným, avšak noblesně vystupujícím [[Rizalit|rizalitem]] osazeným bohatě zdobeným balkonem. Východní průčelí se po celé své délce otevírá do zahrady mohutným [[Portikus|portikem]] s dvěma terasami a čtyřmi pilíři. Takto řešená [[lodžie]], kterou i s terasou v roce 1932 přistavěla firma [[Matěj Blecha|Matěje Blechy]], je elegantně zakončena do středu umístěným předsazeným schodištěm. Obě zbývající boční průčelí mají pouze mělké [[Rizalit|rizality]]. Stavba i přes mohutnou hmotu fasády s [[Bosáž|bosáží]] působí odlehčeně a dohromady s velmi kvalitními architektonickými detaily, [[Štuk|štuky]] i prvky tvoří nezaměnitelný celek.
 
== Architektura ==
Vila je projektována jako podsklepená patrová stavba se zvýšeným přízemím. Vstupní západní průčelí je v ose zdůrazněno mohutným, avšak noblesně vystupujícím [[Rizalit|rizalitem]] osazeným bohatě zdobeným balkonem. Východní průčelí se po celé své délce otevírá do zahrady mohutným [[Portikus|portikem]] s dvěma terasami a čtyřmi pilíři. Takto řešená [[lodžie]], kterou i s terasou v roce 1932 přistavěla firma [[Matěj Blecha|Matěje Blechy]], je elegantně zakončena do středu umístěným předsazeným schodištěm. Obě zbývající boční průčelí mají pouze mělké [[Rizalit|rizality]]. Stavba i přes mohutnou hmotu fasády s [[Bosáž|bosáží]] působí odlehčeně a dohromady s velmi kvalitními architektonickými detaily, [[Štuk|štuky]] i prvky tvoří nezaměnitelný celek. Na rozdíl od starších vzorů, jako byla nedaleká Lannova vila, nemá stavební články kamenné, ale pouze štukové.
 
K budově patří dnes také vzrostlá zahrada, která je pozůstatkem východní část původně jednotné veliké obdélné zahrady. Od původní části je dnes oddělena živým plotem. Zahrada je při ulicích obehnána původním pilířovým oplocením s poli prutového kovaného plotu s neorenesanční ornamentikou. Z ulic jsou v oplocení prolomeny vstupy se dvěma brankami a původní dvoukřídlou kovanou branou.
Řádek 30 ⟶ 33:
Objekt budovy konírny byl pojednán jako přízemní stavba na půdorysu písmene L. s ustájením pro šest koním , hnojištěm a remízou pro dva kočáry. V křídle kolmém k ulici byl malý byt s kuchyní pro kočího. V nároží pak byly umístěny zaklenuté stáje. Domek zastřešen valbovou střechou s břidlicovou krytinou. Fasáda opatřena mělkou pásovou [[Bosáž|bosáží]], okna se [[Suprafenestra|suprafenestrami]]. Budova konírny vznikla současně s vilou, v letech 1919-1920 adaptována na dva byty arch. Josefem Dnebovským. Objekt byl od roku 1969 parcelně od zahrady oddělen a opatřen vlastním čp. 106. Díky nešetrným stavebním úpravám v průběhu 70. a 90. let 20. stol. byla v r. 2012 sňata z objektu bývalé konírny památková ochrana.
 
[[Novorenesance|Novorenesanční]] vilu navrhl roce 1889 pro svou tchyni a vdovu po Karlu Knoblochovi, majiteli libeňského „Anglického“ pivovaru, Marii Knoblochovou (vedena v matričních záznamech jako první majitel vily) arch. [[Rudolf Koukola]]. Stavba i s přiléhající zelení a oplocením byla v roce 1958 zapsána na Ústřední seznam nemovitých kulturních památek. Objekt s bohatou [[Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasády a se zbytky zachované štukové dekorace vnitřních prostor, patří mezi nejznámější vily v rezidenční oblasti, která se rozkládá od křižovatky [[Špejchar (Praha)|Špejchar]] až ke [[Královská obora|Královské oboře]].
== Historie ==
[[Rudolf Koukola|Koukola]] jako syn stavitele Josefa Koukoly vlastnil ovocný – údajně hruškový – sad v [[Bubeneč|Bubenči]] poblíž křižovatky na [[Špejchar (Praha)|Špejchaře]]. Je možné, že jej vyženil. V jeho místě v roce 1890 vystavěl nejen tuto vilu. Hned naproti pro sebe a svoji choť Klementinu (dceru Marie Knoblochové) postavil v roce 1893 hrázděnou vilku a zbývající parcelu prodal [[Stanislav Sucharda|Stanislavu Suchardovi]] na stavbu jeho staré [[Suchardova vila s ateliérem|vily s ateliérem]] (Slavíčkova 15). Vilu v roce 1900 Knoblochová prodala Luise Vondráčkové, opustila ji však až v roce 1906 kdy se přestěhovala do nově postavené vilky (Slavíčkova 19) vedle letního vily dcery Klementiny a tchána Koukoly. Tam o rok později 29. prosince 1907 zemřela na infarkt.
 
V letech 1919–1920 zde bydlel patrně nejslavnější obyvatel vily po němž je dnes vila i přilehlá ulice pojmenována. Francouzský generál [[Maurice Pellé]] (1863–1924), velitel francouzské vojenské mise v [[Československo|Československu]] a později, v letech 1919 až 1921, náčelník československého [[Generální štáb Armády České republiky|Hlavního štábu branné moci]]. S Čechami ho pojila nejen vojenská služba a diplomatická činnost, v roce 1921 se oženil s Jarmilou Braunerovou, neteří malířky [[Zdenka Braunerová|Zdenky Braunerové]], s níž měl dceru Marishku Pellé. Rodina jeho manželky má vilu ve středočeských [[Dobřichovice|Dobřichovicích]] (taktéž Pelléova vila). Generál [[Maurice Pellé]] zemřel v roce 1924.
 
== Současnost ==
Vila později přešla do majetku obce. V letech 1978 až 2001 zde sídlila mateřská školka, jejíž provoz vzhledem k odlišnosti provozu znamenal množství necitlivých úprav, které zasáhly do původních interiérů objektu, například proběhly změny poloh příček, rozšíření sanitárního zázemí a vybavení, odstranění původních [[Vlys|vlysových]] podlah, které byly nahrazeny linoleem a koberci, odstranění původní štukové výzdoby v sálech.
 
V roce 1994 začala obec z důvodu vysokých architektonických kvalit vily uvažovat o celkové revitalizaci a vůbec využití celého objektu ve prospěch společenského a kulturního využití. V témže roce byla na průčelní fasádě domu osazena pamětní deska věnovaná památce generála [[Maurice Pellé|Maurice Pellého]]. O rok později v roce 1995 pak došlo k jejímu slavnostnímu odhalení za přítomnosti zástupců Velvyslanectví [[Francouzská republika|Francouzské republiky]].