Presumpce neviny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+port značka: editace z Vizuálního editoru |
→Kolize a následky: drobné zpřesnění |
||
Řádek 13:
== Kolize a následky ==
Všechny citované deklarace, úmluvy a zákony stanovují presumpci neviny pouze ve vztahu k obviněnému,
Obligatorní právní domněnka, že [[podezřelý]], [[obviněný]], [[obžalovaný]] i nepravomocně odsouzený člověk je nevinný, samozřejmě koliduje se všeobecnou [[oznamovací povinnost|oznamovací povinností]] a povinností zabránit trestné činnosti i s většínou fází trestního řízení, protože by bylo nutno podezírat, udávat, obviňovat, obžalovávat nebo odsuzovat formálně nevinného člověka, popřípadě ho brát do vazby. Byla-li by tato právní domněnka uplatňována důsledně, nebylo by možné nikoho podezírat, obvinit, obžalovat ani odsoudit.
Obecně je za otevřenou považována též otázka, komu povinnost řídit se touto domněnkou přísluší. Tedy zda je lidskoprávními deklaracemi uložena
Obecně je otevřená též otázka, komu povinnost řídit se touto domněnkou přísluší, tedy zda je lidskoprávními deklaracemi uložena pouze orgánům činným v trestním řízení či obecně státu a orgánům veřejné moci, nebo zda jsou jí vázány též soukromé osoby, podnikatelé, zaměstnavatelé či obecně veřejnost, vědci, novináři atd. Povinnost řídit se [[právní fikce|právní fikcí]], která je v rozporu s něčími názory nebo poznatky, koliduje se [[svoboda myšlení|svobodou myšlení]], [[svoboda přesvědčení|svobodou přesvědčení]] (svobodou mít názory), [[svoboda projevu|svobodou projevu]], [[Právo na informace|právem na informace]] (právem svobodně vyhledávat, přijímat a rošiřovat ideje a informace) a v neposlední řadě s právem na ochranu před těmi pachateli trestné činnosti, kteří dosud za pachatele nesmějí být považováni.▼
#pouze orgánům činným v trestním řízení či
#obecně státu a orgánům veřejné moci nebo zda
#jsou jí vázány též soukromé osoby, např. podnikatelé, zaměstnavatelé, vědci, novináři atd. či obecně veřejnost.
▲
Předmětem řady diskusí a výkladů tak je postavení obviněného při výkonu vazby, kdy smí být obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná ke splnění účelu vazby z hlediska jejího důvodu a k zachování stanoveného vnitřního pořádku a bezpečnosti. Ve výkonu vazby nesmí být ponižována lidská důstojnost obviněného a nesmí být podrobován fyzickému ani psychickému nátlaku. Může mu být přiznána řada práv týkajících se stravování, vystrojování, korespondence, návštěv, duchovní a sociální služby, uspokojování kulturních potřeb, péče o zdraví a zaměstnávání. Podrobnosti stanoví ředitel každé konkrétní věznice v jejím vnitřním řádu.<ref>[https://www.epravo.cz/top/clanky/trestni-pravo/ochrana-prav-obvinenych-15788.html Ochrana práv obviněných], epravo.cz, 18. 2. 2002, redakce (mol) </ref>▼
▲Předmětem řady diskusí a výkladů tak je postavení obviněného při výkonu vazby, kdy smí být obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná ke splnění účelu vazby z hlediska jejího důvodu a k zachování stanoveného vnitřního pořádku a bezpečnosti. Ve výkonu vazby nesmí být ponižována lidská důstojnost obviněného a nesmí být podrobován fyzickému ani psychickému nátlaku. Může mu být přiznána řada práv týkajících se stravování, vystrojování, korespondence, návštěv, duchovní a sociální služby, uspokojování kulturních potřeb, péče o zdraví, styku s ostatními lidmi a zaměstnávání. Podrobnosti stanoví ředitel každé konkrétní věznice v jejím vnitřním řádu.<ref>[https://www.epravo.cz/top/clanky/trestni-pravo/ochrana-prav-obvinenych-15788.html Ochrana práv obviněných], epravo.cz, 18. 2. 2002, redakce (mol) </ref>
Práva objektů trestního řízení také omezuje například zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle kterého se odchodné a výsluhový příspěvek propuštěným příslušníkům bezpečnostních sborů, proti nimž je vedeno trestní řízení, případně vyplácí až po pravomocném ukončení tohoto řízení, pokud jeho výsledkem právo na tyto příspěvky neztratí.
| |||