Přírodní park Velkopopovicko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m drobné úpravy |
||
Řádek 22:
Přírodní park byl vyhlášen v roce 1993 s cílem ochrany čistého životního prostředí a zachovalé krajiny. Nacházejí se zde chráněné druhy rostlin i živočichů žijící v doposud málo narušené přirozené symbióze.<ref>http://www.velkepopovice.cz/prirodni-park-velkopopovicko/ds-1030</ref> Vzhledem k malému průmyslovému vlivu na krajinu se zde nalézají též kvalitní zdroje [[Pitná voda|pitné vody]]. Parkem protéká Křivoveský a Mokřanský potok.
Do krajiny jsou zasazeny vesnice podhorského typu, často se zachovalou zemědělskou architekturou. Významnou památkou je např. 300 let starý [[Sýpka|špejchar]] v [[Křivá Ves|Křivé Vsi]]. Územím vede [[naučná stezka]] „Krajinou barona Ringhoffera“ s 10 informačními tabulemi.
[[Soubor:Křivoveský_potok.jpg|alt=|náhled|372x372pixelů|Křivoveský potok]]
<br />
Řádek 68 ⟶ 66:
| strany = 1-3
| isbn =
}}</ref>. V letech 1420 až 1434 byla tato oblast poznamenána [[Husitské války|husitskými válkami]] (zánik obce Adamovice).<ref name=":2" />
[[Soubor:Mokřady_okolo_Křivoveského_potoka.jpg|alt=|vlevo|náhled|306x306pixelů|Mokřady okolo Křivoveského potoka]]
Již [[Ketové|Keltové]] objevili pod úrodnou půdou zlatou rudu, a právě její těžba také ovlivnila dnešní podobu krajiny<ref name=":2" />. Těžbou kamene vznikala zatopením lomů jezírka, která můžeme spatřit dodnes a jsou nalezištěm mnoha chráněných živočichů. Oblast byla také využívána pro svou pitnou vodu a proto zde i dnes nalezneme mnoho lesních studánek. Právě díky této pitné podzemní vodě mohl vzniknout v 70. letech 19. století Velkopopovický pivovar, který je stále v provozu.<ref name=":1" />
== Přírodní poměry ==
Řádek 79 ⟶ 76:
Velkopopovicko spadá do rozvodí Vltavy a Sázavy a je protkáno vodní sítí menších toků: Křivoveský potok, Řepčický potok a potok [[Mokřanský potok|Mokřanský]].<ref name=":1" />
[[Soubor:Smíšený_les_v_okolí_obce_Křivá_Ves.jpg|alt=|vlevo|náhled
<blockquote>[[Soubor:Papratka_samičí.jpg|alt=|náhled|211x211pixelů|Papratka samičí]]▼
=== Flora ===
Vedle [[Rozrazil|rozrazilu horského]] (Veronica Montana), [[Řeřišnice křivolaká|řeřišnice křivolaké]] (Cardamine flexuosa), [[Plavuň pučivá|plavuně pučivé]] (Lycopodium annotinum) nebo [[Vranec jedlový|vrance jedlového]] (Huperzia selago), zde nalezneme chráněné druhy jako: [[Kosatec sibiřský|kosatec malý sibiřský]] (Iris sibirica), [[Prstnatec májový|vstavač májový]] (Dactylorhiza majalis) či [[Sněženka předjarní|sněženku předjarní]] (Galanthus nivalis). V lesích na podmáčenách půdách nalezneme [[rašeliník]] (''Sphagnum'') nebo [[Papratka samičí|papratku samičí]] (Athyrium filix-femina). V Lojovicích roste památný [[dub letní]] (Quercus robur), který byl zapsán na [[Seznam památných stromů v Česku|seznam památných stromů]] dne v roce 1983.<ref name=":1" />[[Soubor:Rašeliník.jpg|alt=|náhled|242x242pixelů|Rašeliník]]
=== Fauna ===
V hlubokých [[Smíšený les|smíšených lesích]] můžeme potkat srnčí či černou zvěř<ref name=":0" />. Z chráněných druhů se zde vyskytují např.: [[zmije obecná]] (Vipera berus), [[vydra říční]] (Lutra lutra), [[ledňáček říční]] (Alcedo atthis), [[rosnička zelená]] (Hyla arborea), [[čolek obecný]] (Lissotriton vulgaris), [[rak říční]] (Astacus astacus), [[skokan štíhlý]] (Rana dalmatina), [[Pstruh obecný potoční|pstruh potoční]] (Salmo trutta), [[kuňka obecná]] (Bombina bombina) nebo [[ropucha zelená]] (Bufotes viridis)<ref name=":1" />. Výskyt raka říčního či pstruha potočního dokazuje čistotu zdejších toků.
== Ochrana a turismus ==
Řádek 97 ⟶ 91:
| datum přístupu = 2019-11-02
}}</ref>. Mezi hlavní účely tohoto spolku patří: šíření povědomí o parku v širším regionu; ochrana před stavbami, které ohrožují samu podstatu parku; spolupráce se školou na tvorbě vztahu mládeže k parku; či spolupráce s obcí, místními podniky a dalšími spolky.<ref name=":3" />
Krajina je téměř průmyslem nedotčena. Mezi lesy a loukami jsou rozmístěny malé vesničky podhorského rázu s malým osídlením. I z tohoto důvodu je tato oblast turisticky žádaná. Velké množství polních i lesních cest krásnou přírodou ocení jak pěší turisté, tak i cyklisté. Zejména pak naučná stezka Barona Ringhoffera upoutá krásnými výhledy na malebnou krajinu. Trasa je dlouhá 20 km a je na ní rozmístěno 10 informačních tabulí. Začíná v [[Mirošovice|Mirošovicích]] a vede přes Velké Popovice až do Kamenice<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
Řádek 106 ⟶ 99:
| jazyk = cs
}}</ref>. Také rozhraní obcí Velké Popovice a Kunice, zvané "Bílý kámen", je turisticky velmi navštěvované. Místo je zajímavé z historického hlediska, vedla zde totiž trasa z [[Praha|Prahy]] do [[Vídeň|Vídně]], a jelikož se jedná o nejvyšší místo této cesty, byli zde přepřaháni koně cestujících. Dnes slouží jako odpočívadlo a za dobrého počasí je vidět např. hora [[Říp]] či pásmo [[Krkonoše|Krkonoš]].<ref name=":4" />
== Reference ==
<references />
{{Přírodní parky ve Středočeském kraji}}
| |||