Ambraský náčrtník: Porovnání verzí

Přidáno 103 bajtů ,  před 1 měsícem
typo, drobnosti
m (Typografie)
(typo, drobnosti)
[[File:Ambraský náčrtník (kolem 1410), Kunsthistorisches Museum, Vídeň (faksimile) III.jpg|thumb|Ambraský náčrtník (kolem 1410), Kunsthistorisches Museum, Vídeň (faksimile)]]
[[File:Ambraský náčrtník (kolem 1410), Kunsthistorisches Museum, Vídeň (faksimile).jpg|thumb|Ambraský náčrtník (kolem 1410), Kunsthistorisches Museum, Vídeň (faksimile)]]
'''Ambras(s)ký náčrtník''' (kolem 1410) je vzácný soubor 56 kreseb malého formátu na 14 dřevěných destičkách, který se dochoval v úplnosti.<ref name= Fajt>Fajt J, Suckale R, 2006, s. 534-536</ref> Nacházel se ve sbírkách arcivévody Ferdinanda Tyrolského na zámku [[Ambras (zámek)|Ambras]] a odtud pochází jeho označení v literatuře. Jedná se o dílo původem z pražského prostředí, které představuje vzorník tváří z různých fází vývoje krásného slohu, pro které byly předlohou deskové malby [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistra Třeboňského oltáře]] nebo sochařská díla [[Mistr Týnské Kalvárie|Mistra Týnské Kalvárie]] a jeho dílny. S náčrtníkem souvisí také typologie tváří tzv. [[Kapucínský cyklus|Kapucínského cyklu]].<ref name= Suckale>Fajt J, Suckale R, 2006, s. 538-539</ref> Je uložen ve sbírce [[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Kunsthistorisches Museum ve Vídni]].<ref name= Chlíbec>Chlíbec J, 1990, s. 60-62</ref>
 
== Popis a zařazení ==
Náčrtník obsahuje celkem 56 kreseb, seřazených ve skupinách po čtyřech na javorových destičkách vel.velikosti 9,5 × 9 cm a spojených pergamenem do [[leporelo|leporela]]. Kresby jsou provedenéprovedeny stříbrnou tužkou na speciálně upraveném zelenavém papíru a vytaženy jemným štětečkem černou barvou, místy modelovány bělobou a červenými akcenty. Svým charakterem se blíží raným kresbám [[Mistr Mandevillova cestopisu|Mistra Mandevillova cestopisu]], který byl dvorním iluminátorem[[iluminátor]]em Václava IV. a rovněž ilustrátorem ''Martyrologia z Gerony''. Svou virtuozitu umělec demonstruje např. v mnoha variantách účesů a vousů, ale obličeje jsou stylizované a typizované.<ref name= Fajt /> Provedení technikou semi-grisaille naznačuje, že autor působil v oblasti knižní malby.<ref name= Stud>Studničková M, 2017, s. 264</ref>
 
Destičky byly uspořádány do dvou celků po osmi a čtyřech kresbách a dvě zůstaly volné. K náčrtníku se dochovalo originální kožené pouzdro zdobené akantovými ornamenty. Původně byl vzorník zřejmě seřazen do tří hierarchických skupin – biblické postavy, profánní osoby v dobovém oděvu a zvířecí podoby. Dva portréty ženy a muže pocházejí od jiného autora, činného ve 30. letech 15. století.
V kresbách jednoznačně převažují prvky odvozené z českého prostředí a náčrtník zachycuje některé kodifikované obličejové typy krásného slohu.<ref>Drobná Z, 1970, s. 306</ref> Historikové umění soudí, že soubor kreseb zhotovil anonymní malířský tovaryš, který byl obeznámen také s frankoflámsky orientovanou českou knižní malbou (''Mistr Antverpské bible'').<ref>Krása J, 1984, s. 436-437</ref> Hlava Ukřižovanéhoukřižovaného Krista je stejného typu jako na ''Ukřižování ze sv. Barbory'' [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistra Třeboňského oltáře]], hlava světce v sousedství Korunovanékorunované Panny Marie je příbuzná sv. Jiljí z [[Třeboňský oltář|Třeboňského oltáře]]. Typově k dílům [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistra Třeboňského oltáře]] přísluší i hlavy některých apoštolů z náčrtníku nebo [[sv. Zikmund]], blízký stejnému světci na [[Votivní deska z Dubečka|Votivní desce z Dubečka]] (někdy považovaný za kryptoportrét [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]). Uváděné analogie s [[Mistr oltáře v Pähl|Oltářem z Pähl]] rovněž souvisejí s dílem [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistra Třeboňského oltáře]]. Severoitalskou složku internacionálního slohu připomínají pijící a zpívající figury zobrazené z nadhledu a podhledu. Několik kreseb, které se vymykají formalistické vázanosti na krásný sloh, již má charakter naturalistického portrétu. Týká se to zejména kreseb zloduchů – např. tvář považovaná za prototyp lotra ke scéně Ukřižování.<ref name= Chlíbec />
 
Autor kreseb měl cit pro plastické ztvárnění některých hlav, které mohly mít předlohu v dřevořezbách z dílny [[Mistr Týnské Kalvárie|Mistra Týnské Kalvárie]] ([[Bolestný Kristus ze Staroměstské radnice|Bolestný Kristus]]) i jiných sochařských dílech (''Sv. Mikuláš z Vyššího Brodu'', ''Sv. Zikmund'' z rámu [[Svatovítská madona|Svatovítské madony]]). Portréty sv. Petra a ssv. Pavla v náčrtníku úzce souvisejí s relikviářovými bystami obou apoštolů z arcibiskupského paláce v Praze. Umělec pravděpodobně inspiroval typ i kompozici apoštolských hlav [[Kapucínský cyklus|Kapucínského cyklu]], které se mu blíží mírou tvarového zjednodušení.<ref name= Suckale/> Někteří badatelé soudili, že mohl pracovat ve stejné dílně, kde cyklus vznikl.<ref>Kropáček P, 1946, s. 44n</ref><ref>Matějček A, 1950, s. 127</ref> Oproti hladké modelaci hlav Kapucínského cyklu jsou však kresby náčrtníku ostře realistické, se sklonem k naturalismu. Představují také větší škálu lidských typů.<ref name= Chlíbec /> Mladší analogie s kresbami náčrtníku lze nalézt v nástěnné malbě (fragment z domu U tykví v Michalské ulici v Praze, po 1420, Muzeum HMP).<ref>Stejskal K, 1984, s. 353</ref>
 
V kresbě obličejů je náčrtníku blízký autor scény ''Zvěstování'' (Fogg Art Museum v Cambridge), autor bamberského ''Rationale z Pommersfelden'', nebo malíř ''kodexů z Metten'' (1414–1415) z Bayerische Staatsbibliotek.<ref name= Fajt />
=== Příbuzná díla ===
* Wolfenbütelský skicář
* Brunšvický skicář (''Braunschweiger Skizzenbuch''), 1380–1420, Braunschweig, Herzog-Anton-Ulrich Museum<ref>Joseph Neuwirth, Das braunschweiger Skizzenbuch: eines mittelalterlichen Malers, in: Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Prag : Calve'sche Hof- u. Universitäts-Buchhandlung, 1897</ref>
* Martyrologium z Gerony
* LuzernskýLucernský graduál
* [[Kapucínský cyklus]]
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* MilanaMilena Studničková, Nabídka dílenského repertoáru. Ambraský vzorník, in: Taťána Petrasová, Rostislav Švácha (eds.), ''Dějiny umění v českých zemích 800–2000'', Arbor vitae a Artefactum, Praha 2017, ISBN 978-80-904534-8-7 (Av), ISBN 978-80-88283-02-7 (Af), s. 264–265
* Lenka Janská, Digitalizace děl světového kulturního dědictví a její dopad na výtvarnou výchovu, in: H. Myslivečková, V. Jurečková Mališová (eds.), ''Výtvarná výchova ve světě současného umění a technologií I,'' sborník konference, KVV, PedF, UP Olomouc 2012
* Jiří Fajt, Robert Suckale, Malířský vzorník ze zámku Ambras, in: Jiří Fajt (ed.) ''Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437'', Praha 2006, s. 534–536
* Jiří Fajt, Robert Suckale, Mistr Kunc – Kapucínský cyklus, in: Jiří Fajt (ed.) ''Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437'', Praha 2006, s. 538–539
* Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: ''Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG'', Praha 1990
* Karel Stejskal, Nástěnné malířství 2. poloviny 14. a počátku 15. století, in: ''Dějiny českého výtvarného umění 1/I,'' Academia, Praha 1984
* Josef Krása, Knižní malba, in: ''Dějiny českého výtvarného umění 1/II'', Academia, Praha 1984
* Zoroslava Drobná, Kresba, in: Kavka F (ed.), ''České umění gotické 1350–1420'', Academia, Praha 1970
* Antonín Matějček, ''Česká malba gotická'', Melantrich, Praha 1950
* Pavel Kropáček, ''Malířství doby husitské,'' Praha 1946
== Externí odkazy ==
* [https://www.bildindex.de/document/obj00051370 Das Braunschweiger Skizzenbuch, Bildindex der Kunst und Architektur]