Ambraský náčrtník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Založení hesla značka: možné subjektivní formulace |
m Typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
== Popis a zařazení ==
Náčrtník obsahuje celkem 56 kreseb, seřazených ve skupinách po čtyřech na javorových destičkách vel. 9,5
Destičky byly uspořádány do dvou celků po osmi a čtyřech kresbách a dvě zůstaly volné. K náčrtníku se dochovalo originální kožené pouzdro zdobené akantovými ornamenty. Původně byl vzorník zřejmě seřazen do tří hierarchických skupin
V kresbách jednoznačně převažují prvky odvozené z českého prostředí a náčrtník zachycuje některé kodifikované obličejové typy krásného slohu.<ref>Drobná Z, 1970, s. 306</ref> Historikové umění soudí, že soubor kreseb zhotovil anonymní malířský tovaryš, který byl obeznámen také s frankoflámsky orientovanou českou knižní malbou (''Mistr Antverpské bible'').<ref>Krása J, 1984, s. 436-437</ref> Hlava Ukřižovaného Krista je stejného typu jako na ''Ukřižování ze sv. Barbory'' [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistra Třeboňského oltáře]], hlava světce v sousedství Korunované Panny Marie je příbuzná sv. Jiljí z [[Třeboňský oltář|Třeboňského oltáře]]. Typově k dílům [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistra Třeboňského oltáře]] přísluší i hlavy některých apoštolů z náčrtníku nebo [[sv. Zikmund]], blízký stejnému světci na [[Votivní deska z Dubečka|Votivní desce z Dubečka]] (někdy považovaný za kryptoportrét [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]). Uváděné analogie s [[Mistr oltáře v Pähl|Oltářem z Pähl]] rovněž souvisejí s dílem [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistra Třeboňského oltáře]]. Severoitalskou složku internacionálního slohu připomínají pijící a zpívající figury zobrazené z nadhledu a podhledu. Několik kreseb, které se vymykají formalistické vázanosti na krásný sloh, již má charakter naturalistického portrétu. Týká se to zejména kreseb zloduchů
Autor kreseb měl cit pro plastické ztvárnění některých hlav, které mohly mít předlohu v dřevořezbách z dílny [[Mistr Týnské Kalvárie|Mistra Týnské Kalvárie]] ([[Bolestný Kristus ze Staroměstské radnice|Bolestný Kristus]]) i jiných sochařských dílech (''Sv. Mikuláš z Vyššího Brodu'', ''Sv. Zikmund'' z rámu [[Svatovítská madona|Svatovítské madony]]). Portréty sv. Petra a s. Pavla v náčrtníku úzce souvisejí s relikviářovými bystami obou apoštolů z arcibiskupského paláce v Praze. Umělec pravděpodobně inspiroval typ i kompozici apoštolských hlav [[Kapucínský cyklus|Kapucínského cyklu]], které se mu blíží mírou tvarového zjednodušení.<ref name= Suckale/> Někteří badatelé soudili, že mohl pracovat ve stejné dílně, kde cyklus vznikl.<ref>Kropáček P, 1946, s. 44n</ref><ref>Matějček A, 1950, s. 127</ref> Oproti hladké modelaci hlav Kapucínského cyklu jsou však kresby náčrtníku ostře realistické, se sklonem k naturalismu. Představují také větší škálu lidských typů.<ref name= Chlíbec /> Mladší analogie s kresbami náčrtníku lze nalézt v nástěnné malbě (fragment z domu U tykví v Michalské ulici v Praze, po 1420, Muzeum HMP).<ref>Stejskal K, 1984, s. 353</ref>
V kresbě obličejů je náčrtníku blízký autor scény ''Zvěstování'' (Fogg Art Museum v Cambridge), autor bamberského ''Rationale z Pommersfelden'', nebo malíř ''kodexů z Metten'' (
Původně celý soubor patrně sloužil jako dílenský nabídkový vzorník jednotlivých skladebných prvků pro sakrální deskovou malbu na přelomu 14. a 15. století. Byl pomůckou pro pokud možno věrnou reprodukci malířských či sochařských děl, která byla považována za umělecký kánon (vzor k napodobení). Hlavy zvířat zde zastupují tehdy užívané astronomické motivy nebo představují morální alegorie.<ref name= Stud /> V 16. století byly skicáky nahrazeny tištěnými příručkami a grafickými listy, reprodukujícími nejslavnější malířská a sochařská díla.<ref>Janská L, 2012, s. 54-56</ref>
Řádek 18:
=== Detaily ===
<gallery widths="200px" heights="200px" perrow="4">
</gallery>
=== Příbuzná díla ===
* Wolfenbütelský skicář
* Brunšvický skicář (Braunschweiger Skizzenbuch),
* Martyrologium z Gerony
* Luzernský graduál
Řádek 37:
<references />
== Literatura ==
* Milana Studničková, Nabídka dílenského repertoáru. Ambraský vzorník, in: Taťána Petrasová, Rostislav Švácha (eds.), Dějiny umění v českých zemích
* Lenka Janská, Digitalizace děl světového kulturního dědictví a její dopad na výtvarnou výchovu, in: H. Myslivečková, V. Jurečková Mališová (eds.), Výtvarná výchova ve světě současného umění a technologií I, sborník konference, KVV, PedF, UP Olomouc 2012
* Jiří Fajt, Robert Suckale, Malířský vzorník ze zámku Ambras, in: Jiří Fajt (ed.) Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437, Praha 2006, s.
* Jiří Fajt, Robert Suckale, Mistr Kunc
* Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990
* Karel Stejskal, Nástěnné malířství 2. poloviny 14. a počátku 15. století, in: Dějiny českého výtvarného umění 1/I, Academia, Praha 1984
| |||