Spojené státy americké: Porovnání verzí

}}</ref> Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „[[Vesmírný závod|vesmírným závodem]]“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané [[Program Apollo|přistáli na Měsíci]] (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, ''proxy wars'' ([[Zástupná válka|zástupnými konflikty]]). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – [[Korejskákorejská válka]] (1950–53), [[Karibskákaribská krize]] (1962), [[Válka ve Vietnamu|Vietnamskávietnamská válka]] (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s [[Afroamerické hnutí za občanská práva|hnutím za práva Afroameričanů]], které vedl především reverend [[Martin Luther King]].<ref>{{Citace elektronického periodika

USA leží v&nbsp;Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý [[kanadský štít]], který se rozprostírá v&nbsp;severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno [[Hudsonův záliv|Hudsonova zálivu]]. Je tvořen velmi starými [[Metamorfovaná hornina|přeměněnými]] a [[Magmatická hornina|vyvřelými]] horninami.

V&nbsp;současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá [[Pacifická deska|tichooceánská litosférická deska]] a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k&nbsp;Severní. V&nbsp;důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od [[Aleutské ostrovy|Aleutských ostrovů]] přes [[Aljašský poloostrov]] až po [[Ohňová země|Ohňovou zemi]].

[[Kordillery]], jejichž nejvyšším bodem je se svou výškou 6168 metrů [[Denali]] (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží [[Pacifické pobřežní pásmo]] a ve vnitrozemí [[Skalnaté hory]]. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. [[Koloradská plošina]] či [[Velká pánev]]. Nejvyšší bod tzv. ''[[Sousedící státy Spojených států amerických|sousedících Spojených států]]'' (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol [[Mount Whitney]] (4417&nbsp;m) v&nbsp;[[Kalifornie|kalifornském]] pohoří [[Sierra Nevada (USA)|Sierra Nevada]].

Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří [[Appalačské pohoří|Apalačské hory]] a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. [[Mexický záliv]] lemuje [[Mississippská nížina]]. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají [[Vnitřní roviny]] a [[Velké planiny]].

V&nbsp;USA najdeme i mnoho jezer. [[Ledovcové jezero|Ledovcového]] původu jsou [[Velká jezera]] ([[Hořejší jezero]], [[Michiganské jezero]], [[Huronské jezero]] a jezero [[Ontario (jezero)|Ontario]]), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. [[Velké Solné jezero]] se rozprostírá v&nbsp;bezodtoké oblasti mezi [[Skalnaté hory|Skalnatými horami]] a [[Pacifické pobřežní pásmo|Coastal Range]].

Díky své velikosti leží USA v&nbsp;několika významných podnebníchpodnebných pásech. Počasí v&nbsp;Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v&nbsp;[[mírný podnebný pás|mírném pásu]], je ale chladnější a vlhčí než v&nbsp;Evropě. Způsobuje to studený [[Labradorský proud]], který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve [[Vnitřní roviny|Vnitřních rovinách]] a [[Velké planiny|Velkých planinách]] padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je [[Sněhový efekt vodních ploch|sněhový efekt]] [[Velká jezera|Velkých jezer]], způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v&nbsp;oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve [[Skalnaté hory|Skalistých horách]] a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z&nbsp;nejsilnějších mrazů v&nbsp;Americe.

V&nbsp;oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, FloriděFloridy a ve státech u Mexického zálivu panují v&nbsp;letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v&nbsp;příjemném [[Subtropický podnebný pás|subtropickém podnebném pásu]] a [[Mexický záliv]] s poloostrovem [[Florida]] v&nbsp;[[Tropický podnebný pás|tropickém pásu]]. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. [[Aljaška]] leží v&nbsp;[[Subpolární podnebí|subarktickém pásu]] a [[Havaj|Havajské ostrovy]] v&nbsp;tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z&nbsp;vyšších zeměpisných šířek až do oblasti [[Mexický záliv|Mexického zálivu]]. Proudění v&nbsp;rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s&nbsp;proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z&nbsp;Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá [[Tornáda ve Spojených státech amerických|tornáda]], která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v&nbsp;období května a září.