Vladimir Iljič Lenin: Porovnání verzí

| místo pohřbení = {{flagicon|Ruské impérium}} Leninovo mauzoleum [[Moskva]], [[Ruské impérium]]

}}

 

Stál v&nbsp;čele [[Říjnová revoluce|Velké říjnové socialistické revoluce]] roku [[1917]] v&nbsp;[[Rusko|Rusku]], poté byl do roku 1923 [[de facto]] nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Dal souhlas k [[zavraždění carské rodiny]] a byl v čele bolševiků během [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]], která si vyžádala 7–12&nbsp;milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.<ref>{{cite book|last=Mawdsley|first=Evan|title=The Russian Civil War|location=New York|publisher=Pegasus Books|year=2007|ISBN=9781681770093|ref=harv|pages=|url=https://books.google.com/books?id=QnwRMQAACAAJ|page=287}}</ref>

 

Uljanov kromě vlastního jména používal více různých pseudonymů, například iniciály ''V. U.'', ''Petrov'' nebo ''Jacob Richter''.<ref name="Volkogonov12">Volkogonov (1996), s. 12–13</ref> Některé své spisy publikoval pod [[pseudonym]]em Nikolaj Nikolajevič Lenin.<ref>V&nbsp;českých vydáních Leninových spisů lze nalézt příslušné fotokopie titulních listů.</ref> Jméno je snad odvozené od sibiřské řeky [[Lena|Leny]]<ref name="Volkogonov12" />, ale existuje o tom více teorií a on sám nikdy neprozradil, proč si je vybral.<ref group="p">Není vyloučeno, že si jméno „Lenin“ zvolil na důkaz opozice vůči [[Georgij Plechanov|Georgiji Plechanovovi]],{{Doplňte zdroj}} který používal pseudonym Volgin, podle řeky [[Volha|Volhy]]. Uljanov si zvolil Lenu, která je delší a teče opačným směrem. Věrohodnost vysvětlení je diskutabilní.</ref>

 

Prvními dekrety sovětské moci byly ''Dekret o&nbsp;míru,'' který vyzýval všechny válčící strany k&nbsp;ukončení války, a ''Dekret o&nbsp;půdě,'' jenž dával miliónům bezzemků půdu, na které léta pracovali.

 

[[Soubor:Kamenev.lenin.jpg|náhled|vlevo|Lenin s&nbsp;[[Lev Kameněv|Kameněvem]] roku [[1922]]]]

[[Soubor:19190501-lenin_speech_red_square.jpg|náhled|Lenin v&nbsp;roce 1919, foto: Grigorij Petrovič Goldstein]]

V ekonomické politice prosazoval [[Kolektivizace|kolektivizaci]] {{Doplňte zdroj}} a tvorbu [[kolchoz]]ů {{Doplňte zdroj}}, [[Elektrifikace|elektrifikaci Ruska]] a přestavbu průmyslu. Jako relativně úspěšný lze zhodnotit pouze projekt elektrifikace, zbytek skončil katastrofou a vedl ke zbídačení Sovětského svazu.{{Doplňte zdroj}} V roce 1921 postihl oblast [[Povolží]] [[Hladomor v Povolží|hladomor]], který si vyžádal – podle některých odhadů – až 5 milionů obětí.<ref>{{Cite book|url=https://archive.org/stream/TheBlackBookofCommunism10/the-black-book-of-communism-jean-louis-margolin-1999-communism#page/n71/|title=The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression|last=Courtois|first=Stéphane|last2=Werth|first2=Nicolas|last3=Panné|first3=Jean-Louis|last4=Paczkowski|first4=Andrzej|last5=Bartošek|first5=Karel|last6=Margolin|first6=Jean-Louis|publisher=Harvard University Press|year=1999|isbn=9780674076082|location=|pages=123}}</ref> Lenin musel nakonec přistoupit na politiku tzv. [[Nová ekonomická politika|NEPu]], ke které patřilo povolení některých forem drobného až středního soukromého podnikání, aby zabránil úplnému zhroucení ekonomiky. Také zcela odstoupil od násilné kolektivizace.

 

[[Soubor:Russia-2007-Moscow-Kremlin Senate at night.jpg|náhled|[[Leninovo mauzoleum]] s&nbsp;jeho mumií v&nbsp;Moskvě před Kremlem]]

Dne 26. května 1922 ranila Lenina první [[Cévní mozková příhoda|mozková mrtvice]].<ref name="pacner43" /> Předpokládá se, že již v&nbsp;té době trpěl [[Syfilis|syfilidou]] v&nbsp;pokročilém stadiu<ref>[http://www.nytimes.com/2004/06/22/science/a-retrospective-diagnosis-says-lenin-had-syphilis.html C. J. Chivers (June 22, 2004). "A Retrospective Diagnosis Says Lenin Had Syphilis". The New York Times. Retrieved January 5, 2012.] </ref>. Částečně se po mrtvici sice zotavil, ale neustále si stěžoval na nedostatek duševního klidu a jeho [[psychika]] byla zřejmě vážně narušena. Přesto stále zastával (oficiálně i fakticky) vedoucí úlohu ve státu až zhruba do prosince 1922, kdy se jeho stav opět zhoršil. Mezi prosincem a březnem roku 1923 sepsal tzv. závěť (''[[Leninův Dopis sjezdu|Dopis sjezdu]]''), ve které mimo jiné varoval před [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]]. V&nbsp;březnu jej postihla další mrtvice. Zemřel [[21. leden|21.&nbsp;ledna]]&nbsp;[[1924]].

Leninovo tělo bylo [[Mumie|nabalzamováno]] a je vystaveno v&nbsp;[[Leninovo mauzoleum|Leninově mauzoleu]] v&nbsp;Moskvě.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Šlajchrtová|jméno=Leona|titul=Pohřbít, či nepohřbít Lenina? Kreml s tělem „věčného“ vůdce hýbat nechce|periodikum=iDNES.cz|vydavatel=|url=http://zpravy.idnes.cz/pohrbit-ci-nepohrbit-lenina-kreml-s-telem-vecneho-vudce-hybat-nechce-11q-/zahranicni.aspx?c=A100211_182008_zahranicni_btw|datum vydání=2010-02-11|datum přístupu=2016-09-24}}</ref>

 

Po smrti Lenina usilovali tito muži o&nbsp;absolutní moc v&nbsp;Sovětském svazu:<ref>http://www.exampleessays.com/viewpaper/70533.html</ref>

* [[Josif Vissarionovič Stalin]]

Nakonec se prosadil Stalin, který posléze nechal všechny své zde jmenované soupeře po získání moci fyzicky zlikvidovat.

 

* ''[[Co dělat?]]'' (1902) – konkrétní návrhy revoluční organizace a strategie

* ''Materialismus a empiriokriticismus'' (1909) – filosofický spis, teorie poznání ([[gnozeologie]]), [[dialektický materialismus]]; polemika s dobovou filosofií [[Ernst Mach|Ernsta Macha]]

* ''Dětská nemoc „levičátství“ v&nbsp;komunismu'' (1920) – komunistická strategie, kritika části komunistů, členů [[Kominterna|Třetí Internacionály]]

 

 

{{Citát|Komunista, který nedokázal, že umí sjednocovat a nenápadně řídit práci odborníků tím, že vnikne do podstaty věci a podrobně ji zkoumá, takový komunista často jen škodí. Takových komunistů máme mnoho a já bych jich dal celé tucty za jediného buržoazního odborníka, svědomitě studujícího a ovládajícího svůj obor.|O normách stranického života, únor 1921}}