Svatopluk I.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava kódu ISBN a doplnění zdroje
→‎Cesta k moci: drobná úprava
Řádek 40:
V&nbsp;roce [[870]] Svatopluk svěřil nitranské knížectví pod ochranu [[Východofranská říše|východofranské říše]] a Rostislavovi vypověděl poslušnost. Ten se pokusil Svatopluka zabít a obnovit svůj vliv v&nbsp;Nitranském knížectví. Svatoplukovi se ale podařilo Rostislava zajmout a následně ho předal do rukou [[Karloman Východofranský|Karlomana]] a jeho otce, východofranského krále [[Ludvík II. Němec|Ludvíka Němce]], dlouholetého Rostislavova oponenta. Rostislav byl odsouzen k&nbsp;smrti, později omilostněn a pouze oslepen a doživotně vězněn patrně v&nbsp;Klášteře [[Jimram z Řezna|svatého Jimrama]] (sv. Emeramma) v&nbsp;[[Řezno|Řezně]]<ref name="[[Lubomír Emil Havlík|HAVLÍK, Lubomír E.]] ''Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů''. Brno: vlastní náklad 1999, str. 171">{{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír E.| titul = Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů | vydání = první | vydavatel = vlastní náklad | místo = Brno | rok vydání = 1999 | isbn = 80-7028-010-7 | kapitola = | strany = 171}}</ref>.
 
Svatopluk po tomto činu očekával, že ho Frankové potvrdí v&nbsp;pozici velkomoravského panovníka. [[Karloman Východofranský|Karloman]] ovšem namísto toho vyslal na Velkou Moravu dva franské markrabí, Viléma a Engelšalka, coby velkomoravské regenty. Svatopluk byl zároveň se [[Svatý Metoděj|sv. Metodějem]] uvězněn, když byl u Karlomana nařčen z nevěrnosti. Moravané se domnívali, že Svatopluk zahynul, a roku [[871]] proti vnucené franské vládě vyvolali na Velké Moravě lidové povstání, vedené [[Slavomír (Velká Morava)|Slavomírem]], knězem z&nbsp;rodu Mojmírovců, příbuzným Svatopluka a začali vyhánět franské posádky. Karlomanovi vojevůdci Vilém a Engilšalk se snažili bojovat se stejným úsilím, ale povstání neudusili. Karloman vyslal na Moravu vojsko, do jejíhož čela dosadil propuštěného Svatopluka, kterému nebylo nikdo nemohl prokázat zločiny, z nichž byl obviněn, od kterého se mu dostalo slibu, že bude proti Slavomírovi bojovat. Karloman se pravděpodobně domníval, že Svatopluk jako znalý místních opevnění povstání přemůže. Jakmile ale franská výprava dorazila k pevnosti Franky pojmenované jako staré město Rostislavovo, Svatopluk přeběhl na povstaleckou stranu, chopil se vojenského velení a nic netušící franské síly, které mezitím budovaly obléhací tábor, zcela rozdrtil.
V květnu roku 872 poslal [[Ludvík II. Němec]] proti Moravanům Durynky a Sasy, kteří utrpěli další zdrcující až ostudnou porážku. Fuldské letopisy vypravují, že dokonce některá hrabata byla na útěku moravskými ženami kyji shazována s koní a zbita. Opět bylo posláno vojsko Franků proti Slovanům, někteří proti Čechům, další na pomoc Karlomanovu vojsku. Zatímco vojsko vedené mohučským arcibiskupem Luitbertem zahnalo české vojsko na útěk, würzburgský biskup Arno a opat fuldského kláštera Sigibert, kteří byli posláni na pomoc Karlomanovi proti Moravanům, ač dotírali na Moravany, ztratili velké množství vojáků a vrátili se s velkými obtížemi, neboť zatímco Karloman v zemi Moravanů pustošil, Svatopluk tajně vyslal početné vojsko a přepadl šest tisíc Bavorů, kteří byli zanecháni na břehu Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, jiné dal utopit v řece a další odvedl jako zajatce. A málokdo odtamtud unikl, pouze řezenský biskup Embrich s několika málo lidmi.