|
| poznámky =
}}
<br />
'''Maďaři''' ({{vjazyce|hu}} ''magyarok'', vysl. [moďorok]; dříve '''Uhři''') jsou původem kočovnické [[etnikum]] [[Střední Evropa|střední Evropy]], patřící k [[Ugrofinské národy|ugrofinským národům]]. Většina z nich ovládá [[Maďarština|maďarštinu]] jako svůj [[mateřský jazyk]], který je velmi odlišný od okolních jazyků (nepatří do rodiny [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], ale [[Uralské jazyky|uralských]]).
== Historie ==
Do [[Evropa|Evropy]] přišli Maďaři pod vedením vůdce [[Arpád]]a v roce [[895]] a usadili se v [[Velká dunajská kotlina|Uherských nížinách]], kde roku [[1001]] založil [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]] samostatný stát [[Uhersko|Uherské království]], které bylo od počátku multinárodní (žili zde např. [[Chorvati]], [[Kumáni]] a [[Jasové]] (od 13. století), [[Srbové]], [[Karpatští Němci|Němci]] (od 12. století) [[Polovci]], [[Slováci]], [[Avaři]]). V rumunské [[Sedmihradsko|Transylvánii]] sídlili pomaďarštění [[Sikulové]], kteří byli pověřeni ostrahou uherských hranic.<ref>"[http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 Sedmihradsko – pestrá paleta etnik ] {{Wayback|url=http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 |date=20150722183302 }}". Navýchod. 5/2002.</ref>
[[Uhersko]] se až do roku [[1918]] rozkládalo na dnešním území:
* [[Maďarsko|Maďarska]]
* [[Slovensko|Slovenska]] (viz [[Maďarská menšina na Slovensku]])
* [[Rakousko|rakouské]] spolkové země [[Burgenland]]
* [[Ukrajina|ukrajinské]] [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]]
* [[Chorvatsko|chorvatské]] [[Slavonie]] a [[Baranja|Baranji]]
* [[Slovinsko|slovinské]] oblasti [[Zámuří]]
* [[Srbsko|srbské]] [[Vojvodina|Vojvodiny]]
* [[Rumunsko|Rumunska]] (především [[Sedmihradsko|Sedmihradska]], viz [[Sikulsko]])
* [[Polsko|Polska]]
== Geny ==
Testy haploskupin chromozómu Y lidské DNA prokázaly, že asi 29,5 % mužské populace Maďarů je nositelem haploskupiny R1a, která je hojná mezi [[Slované|Slovany]]. 18,5 % maďarských mužů je nositelem haploskupiny R1b, rozšířené hlavně na západě Evropy. Haploskupinu N1c1, jež se četně nachází mezi ugrofinskými národy, najdeme u zhruba 0,5 % mužské populace Maďarska.<ref>http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml</ref> Mongoloidní (tj. východoeuroasijské) genetické znaky tvoří u dnešních Maďarů jen 5 %<ref>.http://studentorgs.utexas.edu/husa/origins/matsumoto.lecture.html</ref> resp. 1,7 %<ref>B. A. Malyarchuk, M. A. Perkova, and M. V. Derenko. On the Origin of Mongoloid Component in the Mitochondrial Gene Pool of Slavs. in: Russian Journal of Genetics, 2008, 44/3</ref>, přičemž zbylá procenta jsou shodná s ostatním evropským obyvatelstvem.
== Původ jména ==
Pojmenování ''magyar'' – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce [[Hunor a Magor|Magora]], bratra Hunora, praotce [[Hunové|Hunů]]. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v [[5. století]], měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.<ref>Kontler (2011), str. 26.</ref>
Podle [[Lingvistika|lingvistů]] předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ''ty, kteří mluví''. ''Magyar'' v sobě obsahuje ugrofinské ''mon'' (mluvit, maď. ''mond'') a ''er'' (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně [[Čeština|češtiny]]. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ''ungri'' ([[Latina|latinsky]] ''Hungari''). Předci Maďarů, žijící na dolním [[Don]]u, se v [[6. století]] přidali ke kmenovému svazu [[Onogurové|Onogurů]] (znamená ''deset národů'') a stali se součástí [[Turkické národy|turkické]] říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako ''turci'' nebo ''ungri'' (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ''ungri'' prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku [[834]] z [[Byzantská říše|Byzance]].<ref>Kontler (2011), str. 31.</ref>
Čeština rozlišuje označení ''maďarský'' a ''Maďarsko'' na jedné straně a ''uherský'' a ''Uhersko'' (z latinského ''hungaricus'' a ''Hungaria'') na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce [[1918]] po rozpadu mnohonárodnostního Uherského království. Pojem ''uherský'' se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má též [[slovenština]], [[chorvatština]], [[srbština]] a [[slovinština]]. Samotná maďarština tyto významy nerozlišuje. ''Magyar'' znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak ''Magyarország'' označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků.
== Počet ==
Počet Maďarů se stanovuje na 14,5 miliónů, ale v [[Maďarsko|Maďarsku]] samotném jich žije pouze 9,9 miliónů.<ref name="KSH" /> Čtvrtina všech Maďarů žije v okolních státech, kde na četných územích tvoří většinu obyvatel. Zbytek (zhruba pětina z celkového počtu) žije na území [[západní Evropa|západní Evropy]], v [[Spojené státy americké|USA]] a jinde ve světě.
Maďaři jsou velice [[Patriotismus|vlastenecký]] národ. Jsou hrdí na svou vlast, jazyk, původ a národní dějiny. Ctí své předky a národní tradice. Na [[Maďarsko|maďarských]] školách je vyučován povinný předmět – Vlastenectví (''{{Cizojazyčně|hu|Hazafiság}}'').
=== Maďaři na Slovensku ===
{{Podrobně|Maďarská menšina na Slovensku}}
Na území Slovenska žije podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 8,5 % obyvatel maďarské národnosti.<ref>[http://portal.statistics.sk/files/tab.11.pdf] </ref> Žijí převážně v jižní oblasti země u hranic s Maďarskou republikou. Nejvíce Maďarů žije v okresech [[Okres Dunajská Streda|Dunajská Streda]] (cca 83 %) a [[Okres Komárno|Komárno]] (cca 64 %). Město [[Komárno]] je i kulturním centrem maďarské menšiny na území Slovenska. Sídlí tu maďarské divadlo a maďarská univerzita. Spousta Maďarů žije i v jižních částech okresů [[Okres Nové Zámky|Nové Zámky]] (hl. [[Štúrovo]]), [[Okres Levice|Levice]], [[Okres Galanta|Galanta]], [[Okres Šaľa|Šaľa]], [[Okres Rimavská Sobota|Rimavská Sobota]], [[Okres Lučenec|Lučenec]], [[Okres Veľký Krtíš|Veľký Krtíš]], [[Okres Revúca|Revúca]], [[Okres Rožňava|Rožňava]], [[Okres Košice-okolí|Košice-okolí]] a [[Okres Trebišov|Trebišov]]. Velmi malé skupiny Maďarů žiji i v Košicích (4 750 obyvatel z celkového počtu cca 240 000), Bratislavě a v okolí Nitry. Maďaři na Slovensku jsou převážně [[římskokatolická církev|katolíci]] (asi dvě třetiny), zbytek převážně [[Kalvinismus|kalvinisté]]. Malé skupiny tvoří i [[Řeckokatolická církev|řeckokatolíci]] a [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelíci]] (luteráni).
Slovenští Maďaři mají i vlastní politické strany ([[Strana maďarskej koalície]] a [[Most-Híd]]), periodika, divadla, média atd. (např. [[Új Szó]]).
=== Maďaři v Rumunsku ===
Západní části Rumunska byly kdysi součástí Uherska. Jde zejména o '''[[Sedmihradsko]]''' a část '''Banátu'''. Právě v těchto oblastech žije nejpočetnější maďarská menšina v Evropě.
Většina Maďarů v Rumunsku jsou převážně [[římskokatolická církev|římští katolíci]] (okolo 50%), ale početně jsou zastoupeni i příslušníci reformované církve (kolem 37%). Zbytek tvoří luteráni a [[Řeckokatolická církev|řečtí katolíci]], případně [[pravoslaví|pravoslavní]] a příslušníci menších protestantských církví ([[baptisté]], dále unitáři apod.).
Nejvíce Maďarů žije na území žup [[Harghita (župa)|Harghita]] (až 84,6%), [[Covasna (župa)|Covasna]] (až 75,2%) a [[Mures]] (okolo 44,1%) ve středním Sedmihradsku. Mnoho Maďarů žije i v župách [[Bihor (župa)|Bihor]], [[Temešvár]], [[Kluž]], [[Satu Mare]]. Kulturním centrem Maďarů je na rumunském území [[Kluž]] ([[Cluj]]).
Maďary lze v Rumunsku rozdělit na tři skupiny:
* [[Sikulové]] (Székelyek) v Sedmihradsku
* [[Csángó]] (Csángók) – v Moldavsku
* ostatní: žijí zejména při hranicích s Maďarskou republikou v župách Satu Mare, Bihar, Arad a Timešvár. Jsou převážně reformování ([[kalvinisté]]), částečně i římští katolíci, hl. v župách Timešvár a [[Arad (župa)|Arad]]. Žijí i v župě [[Maramures]] na severozápadě Rumunska.
=== Maďaři na Ukrajině ===
{{podrobně|Maďaři na Ukrajině}}
Maďaři na [[Ukrajina|Ukrajině]] tvoří kompaktní osídlení v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] u hranic s [[Maďarsko|Maďarskem]], která byla v minulosti součástí [[Uhersko|Uherského království]]. Podle [[sčítání lidu na Ukrajině (2001)|sčítání lidu]] v roce 2001 žilo na území [[Ukrajina|Ukrajiny]] 156 600 Maďarů.
== Významní Maďaři ==
[[Soubor:Trachten-Kabinett von Siebenbürgen - Gabriel Bethlen.jpg|náhled|[[Gabriel Betlen]], kníže [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] a jeden z vůdců protihabsburského povstání]]
[[Soubor:St. Stephen, Esztergom.jpg|náhled|[[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]]]]
[[Soubor:Bartók Béla 1927.jpg|náhled|[[Béla Bartók]]]]
Z Maďarska pocházela řada významných vědeckých osobností, například vynálezce holografie a nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Dennis Gabor]]. Známým fyzikem byl též [[Loránd Eötvös]]. [[Leó Szilárd]] byl jednou z klíčových postav Projektu Manhattan, stejně jako [[Edward Teller]] a [[John von Neumann]], rodáci z Budapešti. Tam se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1963 [[Eugene Paul Wigner]] či odborník na aerodynamiku [[Theodore von Kármán]].
Silná byla vždy maďarská matematická škola, k nejznámějším matematikům patří [[János Bolyai]], [[George Pólya]], [[Farkas Bolyai]], [[Rudolf Emil Kálmán]], [[Peter Lax]], [[Paul Erdős]], [[Frigyes Riesz]], [[László Lovász]] či tvůrce programovacího jazyka BASIC [[John George Kemeny]].
Nobelovu cenu za chemii získali [[Richard Adolf Zsigmondy]], [[George de Hevesy]] a [[George Andrew Olah]], za fyziologii objevitel vitamínu C [[Albert Szent-Györgyi]], [[Robert Bárány]] a [[Georg von Békésy]]. Ke světoznámým osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů [[Ernő Rubik]], vynálezce kuličkového pera [[László Bíró]] či proslulý porodník [[Ignác Filip Semmelweis]]. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii [[Avram Herško]].
V sociálních vědách se výrazně prosadil marxistický filozof [[György Lukács]] či filozof vědy [[Imre Lakatos]]. Také významný sociolog [[Karl Mannheim]] se narodil v Budapešti. [[Karl Polanyi]] napsal přelomové dílo ''Velká transformace'', originální výklad vzniku kapitalismu. Jeho bratr [[Michael Polanyi]] proslul kritikou pozitivismu. Důležitými představiteli psychoanalýzy byli [[Melanie Kleinová]] a [[Sándor Ferenczi]]. Osobitým myslitelem a kritikem komunismu byl [[Arthur Koestler]]. Věhlas získal též filolog a orientalista [[Sándor Kőrösi Csoma]]. Také britský archeolog [[Aurel Stein]] se narodil v Maďarsku.
Maďaři jsou právem hrdí i na svou hudební tradici. Skladatelé [[Ferenc Liszt|Franz Liszt]] a [[Béla Bartók]] jsou všeobecně uznávanými klasiky vážné hudby. V tomto žánru dosáhly uznání i [[Zoltán Kodály]], [[Ernő Dohnányi]], [[Ferenc Erkel]], [[György Kurtág]], [[Miklós Rózsa]] či [[György Ligeti]]. Králem světové operety se stal [[Franz Lehár]]. Mezi interprety vynikli houslisté [[Joseph Joachim]] a [[Leopold Auer]]. Mezi dirigenty [[Georg Solti]], [[Arthur Nikisch]], [[George Szell]] a [[Eugene Ormandy]].
Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena Bauhausu [[László Moholy-Nagy]]e, představitele hyperrealismu [[István Sándorfi|Istvána Sándorfiho]] a představitele op-artu [[Victor Vasarely|Victora Vasarelyho]]. Podobně proslulí jsou fotografové [[André Kertész]], [[Robert Capa]] a [[Brassaï]] (původním jménem Gyula Halász). Významným představitelem modernismu v architektuře je [[Marcel Breuer]].
Spisovatel [[Imre Kertész]] získal roku 2002 Nobelovu cenu za literaturu. Roli národního básníka sehrává [[Sándor Petőfi]]. Hranici rodné země překročil též věhlas autorů jako [[Mikuláš Zrinský]], [[Endre Ady]], [[Attila József]], [[Mihály Babits]], [[János Arany]], [[Mihály Vörösmarty]], [[Géza Gárdonyi]], [[Mór Jókai]], [[Sándor Márai]], [[Ferenc Molnár]], [[Péter Esterházy]], [[Valentín Balaša]], [[Dezső Kosztolányi]], [[George Tabori]] či [[Magda Szabó]]. Z žijících autorů lze jmenovat [[Péter Nádas|Pétera Nádase]]. V oblasti populární literatury se prosadila autorka série o detektivovi Červeném bedrníkovi [[Emmuska Orczy]]. V Maďarsku se narodila rovněž švýcarská spisovatelka [[Agota Kristofová]], tvůrce populárního Bambiho spisovatel [[Felix Salten]] či humorista [[Ephraim Kishon]].
Nejúspěšnějšími maďarskými filmovými režiséry jsou [[István Szabó]], [[Miklós Jancsó]] a [[Béla Tarr]]. [[Michael Curtiz]] se prosadil v Hollywoodu, natočil kupříkladu romantickou klasiku ''Casablanca''. [[Alexander Korda]] byl zakladatelem britského filmového průmyslu. Z herců se v Hollywoodu prosadili [[Peter Lorre]], [[Paul Lukas]] či herečka a skandalistka [[Zsa Zsa Gaborová]]. Hvězdou hororových filmů se stal [[Bela Lugosi]]. [[Ilona Stallerová]] známá jako Cicciolina byla jednou z prvních pornohvězd. [[Harry Houdini]] patří k symbolům kouzelnické profese. V modelingu se prosadila [[Barbara Palvinová]].
Investor a filantrop [[George Soros]] pochází rovněž z Maďarska. [[Andrew Grove]] (rodným jménem András István Gróf) byl významnou postavou Silicon Valley, která se podílela na vzestupu firem ''Intel'' a ''Apple'', [[Charles Simonyi]] zase Microsoftu.
Maďaři ctí i řadu politických osobností. Hrdiny revoluce z roku 1848 byli [[Lajos Kossuth]] a [[István Széchenyi]], té z roku 1956 [[Imre Nagy]]. Podobnou roli jako u nás Karel IV. sehrává v Maďarsku [[Štěpán I. Svatý]]. Legendami je opředen život hraběnky [[Alžběta Báthoryová|Alžběty Báthoryové]].
[[Tibor Sekelj]] se proslavil jako cestovatel, "světoobčan" a esperantista. [[Bertalan Farkas]] byl prvním maďarským kosmonautem. Maďarským rodákem je též slavný americký tiskový magnát [[Joseph Pulitzer]] či zakladatel sionismu [[Theodor Herzl]].
Ve sportu se Maďaři prosazují například v plavání. Pět olympijských medailí má plavkyně [[Krisztina Egerszegiová]], čtyři plavec [[Tamás Darnyi]]. Už vůbec první plaveckou medaili na olympijských hrách ostatně získal Maďar: [[Alfréd Hajós]].
Proslulá je rovněž maďarská šermířská škola: [[Aladár Gerevich]] má sedm zlatých medailí z olympiád, [[Pál Kovács]] šest. Gymnastka [[Ágnes Keletiová]] pět, boxer [[László Papp]] tři. Mistrem světa v závodech silničních motocyklů se stal [[Gábor Talmácsi]].
V 50. letech 20. století měli Maďaři nesmírně silnou generaci fotbalistů. Jejich národní tým nebyl tehdy poražen 4 roky. Jeho páteř tvořili [[Ferenc Puskás]], [[Sándor Kocsis]], [[Zoltán Czibor]], [[Gyula Grosics]], [[Nándor Hidegkuti]] či [[József Bozsik]].
Známí jsou i někteří maďarští šachisté, zejména [[Peter Leko]], [[Arpad Elo]], [[Andor Lilienthal]] a [[Judit Polgárová]].
=== Další osobnosti ===
* [[Arpád]]
* [[Béla IV.]]
* [[János Hunyadi]]
* [[Matyáš Korvín]]
* [[Ilona Zrínyi]]
* [[Jiří Dóža]]
* [[František II. Rákóczi]]
* [[Lajos Batthyány]]
* [[Ferenc Deák]]
* [[Lujza Blaha]]
=== 2000 magyar ===
V roce [[1999]] proběhla v Maďarsku anketa 2000 magyar (obdoba soutěže [[Největší Čech]] v [[Česko|ČR]]), hlasovalo se ve dvou kategoriích – historické (již zemřelí) a současné (žijící).
{| style="background-color: transparent; width: 50%"
| width="20%" align="left" valign="top" |
'''Historická kategorie:'''
# [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]]
# [[István Széchenyi]]
# [[János Kádár]]
# [[Arpád]]
# [[Matyáš Korvín]]
# [[Ignác Filip Semmelweis|Ignác Semmelweis]]
# [[Albert Szent-Györgyi]]
# [[Endre Ady]]
# [[János Arany]]
# [[Lajos Kossuth]]
# [[John von Neumann|János Neumann]]
# [[Sándor Petőfi]]
# [[Attila József]]
# [[Ferenc Deák]]
# [[János Hunyadi]]
# [[Béla Bartók]]
# [[István Dobó]]
# [[František II. Rákóczi]]
# [[Ferenc Erkel]]
# [[Zoltán Kodály]]
| width="20%" align="left" valign="top" |
'''Současná kategorie:'''
# [[Árpád Göncz]]
# [[Gyula Horn]]
# [[Krisztina Egerszegi]]
# [[Edward Teller|Ede Teller]]
# [[József Béres]]
# [[Géza Hofi]]
# István Kovács
# [[Imre Makovecz]]
# [[András Balczó]]
# [[George Soros|György Soros]]
# [[Miklós Németh]]
# [[Ferenc Puskás]]
# [[Bertalan Farkas]]
# [[Endre Czeizel]]
# [[Imre Sinkovits]]
# [[Ernő Rubik]]
# [[Ferenc Zenthe]]
# [[Tamás Vitray]]
# [[László Papp]]
# [[Nándor Fa]]
|}
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Arpadfeszty.jpg| [[Arpád]] překračující [[Karpaty]]
Soubor:Kalandozasok.jpg|[[Maďarský vpád do Evropy|Nájezdy Maďarů do Evropy]] v 10. století
Soubor:VilágmagyarÓpuszta.JPG| Rozmístění maďarské populace po světě
Soubor:Rozsireni madarstiny.PNG| Rozšíření [[Maďarština|maďarštiny]]
Soubor:Hungarians in Romania.png|Maďaři v [[Rumunsko|Rumunsku]]
Soubor:Vojvodina ethnic2002.png|Maďaři ve [[Vojvodina|Vojvodině]]
Soubor:Szeklers-in-hungary.PNG|Migrace maďarského etnika [[Sikulové|Sikulů]]
Soubor:Hungarian migration.jpg|Maďarská migrace
Soubor:Hungarians in Hungary (1890).png|Maďarská populace podle sčítání lidu z roku 1890
Soubor:Magyars in Austro-Hungarian Empire 1911.gif|Maďaři v roce 1911
Soubor:MagyarsOutsideHungary.png|Maďaři, 21. století
Soubor:Bikkessy Heinbucher Verbunkos dudás.jpg|Maďarský verbuňk, mužský tanec, 1816
Soubor:Dunamenti viseletek 1822.jpg|Maďarské kroje kolem roku 1822
Soubor:Sterio Károly Nászmenet az esküvőre.jpg|Maďarská svatba roku 1855
</gallery>
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|hu|Magyarok|5248925}}<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 613 | isbn = 978-80-7106-616-3}}
=== Související články ===
* [[Maďarsko]]
* [[Maďarština]]
* [[Dějiny Maďarska]]
* [[Maďarská menšina na Slovensku]]
* [[Američané maďarského původu]]
* [[Magyarabové]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Maďar}}
{{Uralské národy}}
| 