Pelištejci: Porovnání verzí

O nesemitském a pravděpodobně [[Indoevropané|indoevropském]] původu Pelištejců svědčí i skutečnost, že jsou často uváděni v Bibli jako [[obřízka|neobřezaní]], na rozdíl od blízkovýchodních národů. Pro krétskou teorii svědčí i vykopávky v pelištejských městech (kromě Gazy), které odhalily podobnost pelištejské kultury s [[Kréta|krétskou]] (mínojskou) a [[Mykény|mykénskou]]. Některé architektonické prvky objevené v Ekronu připomínají mykénský [[megaron]]. Kromě toho se také v [[Kniha Ámos|knize Ámos]] 9, 7 výslovně píše ''„...což jsem'' (míněno Bůh) ''nevyvedl Filištíny z Kaftoru..?“'' – to byl jeden ze starobylých názvů Kréty. Stejně označuje původ Pelištejců (''„...z ostrova Kaftor“'') i [[kniha Jeremjáš]] 47, 4. Mimoto, na známém krétském [[Disk z Faistu|disku z Faistu]] s dosud nerozluštěným nápisem, je jeden opakující se [[piktogram]], nápadně připomínající vyobrazení bojovníků kmene Peleset, známé z egyptských reliéfů (zádušní chrám [[Ramesse III.|Ramesseho III.]] v [[Medínet Habu]]).

 

Pelištejci pravděpodobně mluvili [[indoevropské jazyky|indoevropským jazykem]], možná jazykem příbuzným mykénštině, avšak existují i domněnky, že Pelištejci mluvili jazykem Kananejců, které si podrobili, tedy semitským jazykem. Jediný nápis, o kterém se archeologové domnívají, že je čistě pelištejský, byl nalezen v Ekronu. Rovněž některá pelištejská jména uvedená v Bibli – Pikol (velitel vojska Abimelecha, krále Geraru), Goljat (Goliáš – známý válečník), Achíš (pelištejský král, jehož jméno může připomínat řecké ''Αγχίσης, Anchísés'') – jsou indoevropského původu.