Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí

m
m (WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem))
=== Počátek kariéry ===
[[Soubor:Premysl markrabe.jpg|náhled|Pečeť moravského markraběte Přemysla]]
Boček se zřejmě narodil těsně před rokem [[1210]] jako nejstarší syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. V pramenech se poprvé objevil už v listopadu 1232, kdy jako ''filius Gerardi'' (syn Gerhardův) svědčil na darovací listině moravského markraběte [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysla]] určené pro jeho kaplana Řehoře. V listině byl zařazen na konec horní poloviny, což dokládá, že již v této době patřil k významným moravským šlechticům. Svou kariéru Boček podobně jako jeho otec zahájil právě u markraběte Přemysla, jenž byl bratrem krále [[Václav I.|Václava I.]] S ním však neudržoval příliš přátelské vztahy a to pro Bočka i Gerharda znamenalo neustálé manévrování mezi obaoběma bratry.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Plaček
| jméno = Miroslav
| isbn = 80-7106-683-4
| poznámka = [dále jen Páni z Kunštátu]
}}</ref> V červenci 1233 vpadlo na Moravu vojsko rakouského a štýrského vévody [[Fridrich II. Babenberský|Fridricha II. Bojovného]] a podpořil ho o i markrabě Přemysl. Boček se v tento okamžik musel poprvé rozhodnout na jakou stranu se přidá. Nakonec podpořil krále VáclavoviVáclava. [[Přibík Pulkava z Radenína]] ve své kronice mluví o tom, jak dal Boček za svítání zvonit všemi zvony, které měli Češi k dispozici. Fridrichovo vojsko se intenzivního vyzvánění údajně tak zaleklo, že se vzápětí obrátilo na útěk.<ref>Páni z Kunštátu, s. 38−40</ref><ref name=ČD651>{{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný (historik) | titul = České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I | url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:a2e77260-1008-11e8-8485-5ef3fc9ae867?page=uuid:9ebd9bb0-2efd-11e8-b257-005056825209 | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1928 | strany = 651 | počet stran = 1085 | isbn = | poznámka = [dále jen České dějiny]}}</ref> Podle [[Miroslav Plaček|Miroslava Plačka]] je však pravdivost tohoto vyprávění pochybná. Intenzivní vyzvánění v kraji s řídkou sítí kostelů je podle něj nemožné a ani vojska v poli nepoužívala zvony. Plaček však zároveň Bočkovy zásluhy na českém vítězství nezavrhujenevylučuje.<ref>Páni z Kunštátu, s. 40−41</ref> Václav I. následně dobyl [[Brno]] a Přemysla donutil, k tomu aby se podřídil jeho moci.<ref name="ČD651" /><ref>Páni z Kunštátu, s. 40</ref>
 
{{Citát|Rakouský vévoda Fridrich chtěl pomstít křivdy, které král Václav kdysi způsobil jeho otci a spojil se proto proti témuž králi s moravským markrabím Přemyslem, vlastním bratrem Václava. … I táhli ke královskému hradu Bítov. … Když ho dobyli, předstírali, že je rakouský vévoda vážně nemocen, a vrátili se utíkajíce jenom za jediný den o vzdálenost, kterou pochodem šli tři dny. Zatím jakýsi urozený rytíř jménem Boček dal za svítání zvonit po horách a lesích blízko vojsk řečeného vévody a markrabího na mnoho zvonů, jako by vyzýval vojsko k boji. Vévoda a jeho lidé se polekali toho hluku a aby nebyli potom poraženi, utíkali rychlými kroky.|''Nová kronika česká''<ref>Páni z Kunštátu, s. 40</ref>|200}}
 
=== Znojemský purkrabí ===
[[Soubor:Václav I..jpg|náhled|Václav IIII.]]
V roce 1238 získal Boček od Václava I. úřad znojemského purkrabího. Znojemské purkrabství získávali pouze nejspolehlivější a nejschopnější královi přívrženci. K této funkci se vázala nejen prestiž, ale i velká moc.<ref name=Boček>{{Citace periodika
| příjmení = Tenora
| jméno = Jan
| issn = 1803-4233
| poznámky = [dále jen Boček]
}}</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 42</ref> Boček se následně oženil s [[Eufémie z Křižanova|Eufémií z Křižanova]], dcerou moravského velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]]. Tento sňatek je důkazem pozice, jakou Boček v tehdejší hiearchii zaujímal. Svazkem s Eufémií se ocitl ve vybrané společnosti. Jeho tchyně [[Sibyla z Křižanova|Sibyla]] byla vysoce urozená dáma z daleké [[Sicílie (ostrov)|Siciílie]] a oba BočkovyBočkovi švagři, [[Havel z Lemberka]] a [[Smil z Lichtenburka]], patřili mezi nejmocnější muže v Čechách. MezeruOdmlku ve zprávách o Bočkovi mezi lety 1241 a 1242 si lze podle Miroslava Plačka vysvětlit bouřlivou dobou. Plaček uvádí, že Boček v roce 1241 zřejmě působil jako vojenský velitel moravských oddílů, které měliměly bránit mongolskýchmongolským nájezdníkům proniknout do nitra země. Na jaře následujícího roku Boček hájil jižní Moravu před opětovným vpádem Fridricha II. Bojovného. V roce 1243 vydal král Václav I. listinu práv a svobod určenou pro město Brno, kterou osvědčil i Boček. Brzy poté byl spolu s purkrabím na [[Děvičky|Děvičkách]] [[Crha z Ceblovic|Crhou z Ceblovic]] a [[Markvard z Týnce|Markvardem z Týnce]] jedním z delegátů orodujících na [[Křivoklát|Křivoklátě]] u krále Václava za [[Maltézský řád|johanity]] z [[Mailberg]]u, aby dostali mlýn u [[Hrádek nad Dyjí|Hrádku nad Dyjí]].<ref>Páni z Kunštátu, s. 43−46</ref>
 
Při lednovýmlednovém nájezdu Čechů na Rakousy v roce 1246 byl Boček i s bratrem [[Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu|Kunou z Kunštátu]] zajat a na čas držen jako rukojmí. Ještě téhož roku padl Fridrich II. v [[Bitva na Litavě|bitvě na Litavě]] a RakousíRakous se zmocnil starší syn Václava I. [[Vladislav Český|Vladislav]]. Na převzetí Rakous se možná podílel i Boček. O půl roku později však zemřel i Vladislav, což pro Přemyslovce znamenalo dočasnou ztrátu Rakous.<ref>Páni z Kunštátu, s. 46−47</ref> O Bočkově úloze v občanské válce mezi mladým moravským markrabětem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] a jeho otcem králem Václavem I. mezi lety 1248 a 1249 neexistují žádné prameny. V období Přemyslovy revolty proti otci Boček scházínefiguruje na listinách obou Přemyslovců.<ref name=Boček /><ref name=PK48>Páni z Kunštátu, s. 48</ref> Bočkovi švagři Havel z Lemberka a Smil z Lichtenburka byli předními straníky Václava I., a proto lze stejný postoj očekávat i od Bočka. Na druhou stranu Přemysl Bočka později zahrnoval stálou přízní, což mluví spíše pro Bočkův nestranný postoj během konfliktu.<ref name=PK48 /><ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Plaček
| jméno = Miroslav
| isbn = 978-80-86488-67-7
| poznámka = [dále jen Znojemský kastelán]
}}</ref> Vzápětí po konci války byl Boček opět figuroval v Přemyslových listinách opět zmiňován.<ref name=Boček /><ref name=PK48 />
 
=== Ve službách Přemysla Otakara II. ===
[[Soubor:Premysl2Gelnhausen.jpg|náhled|upright|vlevo|Přemysl Otakar II. na miniatuře z [[Gelnhausenův kodex|Gelnhausenova kodexu]]]]
Když Přemysl Otakar II. roku 1251 nastoupil na rakouský vévodský stolec, Boček jej následoval. Co v Rakousích vykonával, se přesně neví, ale nejspíše plnil natolik podstatné vojenské a správní úlohy, že se brzy dočkal odměny. V roce 1252 Přemysl Bočka na zakládací listině žďárského kláštera poprvé nazval hrabětem z [[Pernegg]]u. Tento titul Bočkovi nový rakouský vévoda propůjčil společně s hradem Perneggem a přilehlým územím.{{#tag:ref|Podle zjištění německého historika [[Max Weltin|Maxe Weltina]] se nejednalo o klasické říšské hrabství, nýbrž jednu z provincii rakouského vévodství.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Weltin
| jméno = Maxmilian
 
== Jméno ==
V literatuře bývá Boček uváděn s různými predikáty. Obvykle mu je přisuzován predikát „z Obřan”. Boček [[Obřany (hrad, okres Brno-venkov)|Obřany]] sice držel, ale nikdy se po nich nepsal. Tento predikát poprvé užil až jeho druhorozený syn Gerhard po vystavění stejnojmenného hradu. Boček se proto tituloval pouze funkcí, kterou vykonával − podkomoří, maršálek či znojemský purkrabí a na začátku kariéry také jako ''filius Gerardi'' (syn Gerhardův). Jediný přídomek, se kterým je před rokem 1252 zmíněn, pochází z podezřelé listiny hlásící se k roku 1240. Je tam uveden jako Boček z Jaroslavic. [[Jaroslavice]] Boček jistě vlastnil a zřejmě se jednalo i o centrum jeho dominia. Když v roce 1252 získal titul hraběte z Perneggu, používal jej až do smrti. Nikdy se však nepsal po rodné [[Zbraslav]]i.<ref>Znojemský kastelán, s. 82</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 42−43</ref>
 
== Potomci ==