Dánsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Geografie: oprava překlepů, rozepsání zkratek, uvedení dánských názvů místo anglických, drobné úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
vytvořil jsem podnadpis Zahraniční obchod pro ekonomiku Dánska, jelikož to chybělo, zdroje - anglická wikipedie, odborné články značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 649:
Ač je Dánsko relativně malou zemí, má sedmý největší trh s cennými papíry na světě (čtvrtý v Evropě). [[Kodaňská burza]] je věhlasná a je proslulá tím, že jako vůbec první na světě zavedla elektronické obchodování s cennými papíry.
=== Zahraniční obchod ===
Jako [[malá otevřená ekonomika]] je Dánsko velmi závislé na svém zahraničním obchodu. V roce 2017 tvořila hodnota celkového vývozu zboží a služeb 55 % HDP, zatímco hodnota celkového dovozu činila 47 % HDP. Obchod se zbožím tvořil mírně více než 60 % vývozu i dovozu a zbývající obchod se službami téměř 40 %.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tsai
| jméno = I-Chun
| titul = Housing Supply, Demand and Price: Construction Cost, Rental Price and House Price Indices
| periodikum = Asian Economic Journal
| datum vydání = 2012-12
| ročník = 26
| číslo = 4
| strany = 381–396
| issn = 1351-3958
| doi = 10.1111/j.1467-8381.2012.02088.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1467-8381.2012.02088.x
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref>
Stroje, chemikálie a příbuzné výrobky, jako jsou léky a zemědělské produkty, byly v roce 2017 největšími skupinami vývozního zboží.<ref>{{Citace monografie
| titul = Total imports and exports by regions and countries or areas (Table A)
| url = http://dx.doi.org/10.18356/30a1c300-en
| vydavatel = UN
| strany = 2–19
| isbn = 978-92-1-055599-9
}}</ref> Vývozům služeb dominovaly služby nákladní, [[Námořní doprava|námořní dopravy]] z dánského [[obchodního námořnictva]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Services trade balance: exports of services minus imports of services
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.1787/430171127240
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Většina z nejdůležitějších dánských obchodních partnerů jsou sousední země. Pět hlavních dovozců dánského zboží a služeb v roce 2017 bylo Německo, Švédsko, Spojené království, Spojené státy americké a Norsko. Pět zemí, z nichž Dánsko v roce 2017 dovezlo nejvíce zboží a služeb, bylo Německo, Švédsko, Nizozemsko, Čína a Velká Británie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Services trade balance: exports of services minus imports of services
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.1787/430171127240
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref>
Po téměř stálém schodku [[Běžný účet|běžného účtu]] [[platební bilance]] od počátku šedesátých let si Dánsko udržovalo přebytek na svém běžném účtu BOP každý rok od roku 1990, s jedinou výjimkou roku 1998. V roce 2017 činil přebytek běžného účtu na přibližně 8 % HDP.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Current account balance of payments
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.1787/431225768004
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> V důsledku toho se Dánsko změnilo z čistého dlužníka na čistou věřitelskou zemi. Do 1. července 2018 činil čistý zahraniční majetek nebo [[čistá mezinárodní investiční pozice]] v Dánsku 64,6 % HDP, takže Dánsko mělo největší čisté zahraniční bohatství v poměru k HDP kterékoli země EU.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Net international investment position
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.1787/eco_surveys-nzl-2015-graph9-en
| datum vydání = 2015-06-09
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref>
Jelikož se roční běžný účet rovná hodnotě domácích [[Úspory|úspor]] mínus celkové domácí [[investice]], je změna ze strukturálního schodku na strukturální přebytek způsobena změnami těchto dvou složek národního účtu. Zejména v letech 1980 až 2015 se dánská národní míra úspor ve [[Finanční aktiva|finančních aktivech]] zvýšila o 11 % HDP. Dva hlavní důvody této velké změny v chování v oblasti domácích úspor byly rostoucí význam rozsáhlých povinných důchodových systémů a několika dánských fiskálních politik. reformy v období, které výrazně snížilo [[Odečitatelná položka|daňové odpočty]] [[Úrokové náklady|úrokových nákladů]] domácností, čímž se snížila daňová dotace [[Spotřebitelský dluh|spotřebitelského dluhu]].<ref>{{Citace periodika
| titul = OECD Digital Economy Outlook 2017 (Summary in Danish)
| periodikum = OECD Digital Economy Outlook 2017
| datum vydání = 2017-10-11
| doi = 10.1787/b3e3a27c-da
| url = http://dx.doi.org/10.1787/b3e3a27c-da
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref>
== Kultura ==
| |||