Kostel svatého Prokopa (Krupka): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění v ib |
+obraz v kultuře |
||
Řádek 50:
== Stavební podoba ==
Loď kostela je rozdělena do dvou částí. Nejmladší západní část tvořilo síňové trojlodí zaklenuté [[Gotická klenba#Síťová klenba|síťovou klenbou]] podepřenou čtveřicí štíhlých osmibokých [[pilíř]]ů. Vstupovalo se do ní hrotitým [[Portál (architektura)|portálem]] v západní zdi se dvěma zazděnými kruhovými okny po stranách. U bočních oken se částečně dochovala [[kružba]]. Do střední části sklenuté hvězdovou [[Žebrová klenba|žebrovou klenbou]] se vstupovalo hrotitým portálem v severní zdi a osvětlovala ji dvě hrotitá okna v protější zdi. Na loď na východě [[Vítězný oblouk|vítězným obloukem]] navazuje obdélný presbytář. Na stěnách oblouku bývaly gotické figurální malby z doby okolo roku 1300.<ref name="poche"/>
== Obraz v kultuře ==
Ke kostelu se váže [[pověst]], kterou pod názvem ''Mše duchů v kostelíčku Svatoprokopském'' zveršoval [[František Cajthaml]] ve sbírce ''Sto pověstí a bájí severočeských''. Obsahově připomíná [[Karel Jaromír Erben|Erbenovu]] [[Svatební košile|Svatební košili]], ale v několika prvcích se liší. Hlavní postavou není dívka, ale stařenka, a přestože se nerouhá, ale je velmi zbožná, potká ji podobný osud jako Erbenovu hrdinku, je ohrožena nemrtvými. Ačkoli jim těsně unikne, následkem šoku do dvou dnů umírá.<ref name="cajthajml">{{Citace monografie
| příjmení = Cajthaml
| jméno = František
| odkaz na autora = František Cajthaml
| titul = Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských
| vydavatel = Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1924
| počet stran = 151
| kapitola = Mše duchů v kostelíčku Svatoprokopském
| strany = 7-10
}}</ref> Pověst se traduje v několika verzích.
== Reference ==
| |||