David Marshall: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Asm19 (diskuse | příspěvky)
šablona překlad
značka: editor wikitextu 2017
Asm19 (diskuse | příspěvky)
reference
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''David Saul Marshall''' (rodným jménem '''David Saul Mashal'''; [[12. březen|12. března]] [[1908]] - [[12. prosinec|12. prosince]] [[1995]]) byl [[Singapur|singapurský]] [[politik]], [[diplomat]] a právník, první singapurský ministerský předseda v letech 1955 až 1956.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = David Marshall: Singapore’s First Chief Minister – Off The Record
| url = http://www.nas.gov.sg/blogs/offtherecord/david-marshall-singapores-first-chief-minister/
| datum přístupu = 2019-11-29
| jazyk = en-US
}}</ref>
== Život ==
Marshall se narodil v Singapuru v roce 1908, [[Sefardští Židé|sefardským židovským]] rodičům Saulu Nassimu Mashalovi a Floře Ezekiel Kahnové, kteří se přistěhovali do Singapuru z [[Bagdád|Bagdádu]]. Původní příjmení Mashal si anglicizoval na Marshall v roce 1920. Měl nejméně šest sourozenců. Marshall dostal přísnou [[Ortodoxní judaismus|ortodoxní židovskou]] výchovu a poté navštěvoval [[Katolicismus|katolické]] a [[Anglikánství|anglikánské]] střední školy v Singapuru. Následně vystudoval práva na [[Londýnská univerzita|University of London]]. Po absolvování se v roce 1937 vrátil do Singapuru, kde zahájil advokátní kariéru.
 
V roce 1938, rozhořčen [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německou okupací Československa]], se Marshall dobrovolně přihlásil k vojenské službě v tzv. ''Straits Settlements Volunteer Force''. Tyto dobrovolnické jednotky byly složené převážně z Evropanů žijících v Asii. Dostal se však do konfliktu s velením a byl dokonce zatčen vojenskou policií poté, co protestoval proti tomu, že dobrovolníci klasifikovaní jako „asijští“ dostávají oproti Evropanům jen poloviční žold. Přesto se v únoru 1942 zúčastnil závěru [[Bitva o Singapur|bitvy o Singapur]], v níž britské síly podlehly [[Japonská císařská armáda|císařské japonské armádě]]. Po britské kapitulaci se Marshall stal [[Válečný zajatec|válečným zajatcem]]. Zpočátku byl internován ve vězení Changi na severu Singapuru , později byl poslán do tábora nucených prácí v Japonsku.
 
Když Marshall vzpomínal na zajetí, poznamenal: "Zajetí mě naučilo pokoře... Během těch tří a půl roku jsem si uvědomil, že lidstvo je schopné chladné krutosti. Dokážu se naštvat a být krutý pět, deset minut. Japonská krutost však byla chladnokrevná, trvalá, věčná. Samozřejmě jsem krutost znal už předtím. Ale tak široce rozšířené, dlouhodobé, chladnokrevné týrání jsem nikdy předtím nezažil, ani od britských imperialistů, bez ohledu na to, jak arogantní byli. Byl to velký šok. Pocit, že stojím vedle lidí, kteří nejsou na stejné vlnové délce jako já. Kteří z mého pohledu nejsou ani lidmi."
Řádek 10 ⟶ 15:
Většina Marshallovy nejbližší rodiny emigrovala do [[Austrálie]] před začátkem války. Po skončení války Marshall za svou rodinou do Austrálie odjel, ale v roce 1946 se vrátil do Singapuru. Stal se úspěšným právníkem. Byl u soudů známý svou výmluvností. Zajistil 99 osvobození ze 100 případů, které obhajoval před [[Porota|porotou]]. Když singapurský prezident [[Li Kuang-jao|Lee Kuan Yew]] v roce 1969 zrušil u soudů poroty, uváděl právě tuto Marshallovu bilanci jako důkaz zranitelnosti takového soudního systému.
 
V dubnu 1955 Marshall vedl do prvních singapurských parlamentních voleb labouristy (''Labour Front'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = David Saul Marshall {{!}} chief minister of Singapore
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/biography/David-Saul-Marshall
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Dosáhl s nimi těsného vítězství. Vytvořil menšinovou středolevicovou vládu a stal se premiérem. Odstoupil v dubnu 1956 po neúspěšné cestě do Londýna, kde chtěl vyjednávat o úplné samosprávě Singpauru a navzdory očekávání byl spražen a podroben značné kritice za stav, v němž se Singapur nachází. Nahradil ho pak [[Lim Yew Hock]], který provedl řadu tvrdých zásahů zejména proti odborům.
 
Po rezignaci Marshall navštívil komunistickou [[Čína|Čínu]]. Pobyl v ní dva měsíce, na pozvání čínského premiéra [[Čou En-laj|Čou En-laje]]. Marshall byl u té příležitosti kontaktovaný zástupcem skupiny více než 400 ruských Židů, které čínské úřady odmítaly pustit ze [[Šanghaj|Šanghaje]]. Intervenoval v této věci u Čou En-laje a dosáhl propuštění skupiny.