Cenová hladina: Porovnání verzí

Přidáno 4 755 bajtů ,  před 1 rokem
Nová úprava rozšířila tu dosavadní, která byla nedostatečná s nízkým počtem zdrojů. K dosavadnímu zpracování jsem přidala konkrétnější definici cenové hladiny. Dále jsem zpracovala tři nové kapitoly, a to konkrétně měření cenové hladiny, rovnici směny a v neposlední řadě statistické údaje dle ČSÚ. Základními zdroji této úpravy je literatura týkající se makroekonomie a webové zdroje, včetně ČSÚ.
značka: školní IP
(Nová úprava rozšířila tu dosavadní, která byla nedostatečná s nízkým počtem zdrojů. K dosavadnímu zpracování jsem přidala konkrétnější definici cenové hladiny. Dále jsem zpracovala tři nové kapitoly, a to konkrétně měření cenové hladiny, rovnici směny a v neposlední řadě statistické údaje dle ČSÚ. Základními zdroji této úpravy je literatura týkající se makroekonomie a webové zdroje, včetně ČSÚ.)
značky: editace z Vizuálního editoru první editace možné problémové formulace
'''Cenová hladina''' je [[vážený průměr]] cen [[zboží]] a služeb v hospodářské soustavě, měřenýa pomocíje [[indexjedním spotřebitelskýchze cen|indexuzákladních spotřebitelskýchukazatelů, cenkteré [[makroekonomie]] sleduje. <ref>http://www.skolahostivar.cz/PFFiles/270-Inflace.doc</ref><ref>[http://home.zf.jcu.cz/public/users/urbanek/publikace/html/scripta/makroekonomie/10/10.htm{{Citace skriptaelektronického ZFJCU]</ref>periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Cenová hladina
| periodikum = Téma - finance
| vydavatel =
| url = https://tema.finance.cz/d/cenova-hladina/
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Cenová hladina, respektive všeobecná cenová hladina, se může v ekonomice zvyšovat, snižovat či zůstat neměnná. <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Soukup
| jméno = J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Makroekonomie
| vydání = 3
| vydavatel = Management Press
| místo = Praha
| rok vydání = 2018
| počet stran = 535
| strany =
| isbn = 978-80-7261-537-7
}}</ref>
 
Trvalý všeobecný růst cenové hladiny ekonomických statků a výrobních faktorů nazýváme [[inflace]]. Pokud všeobecná cenová hladina klesá (tudíž míra inflace nabývá záporných hodnot), říkáme takovému jevu [[deflace]]. <ref>{{Citace monografie
Nárůst cenové hladiny se nazývá [[inflace]], zatímco její pokles [[deflace]]. Je jedním z maastrichtských (konvergenčních) kriterií. Podmínkou je cenová stabilita - nepřekročení míry inflace tří členských států s největší cenovou stabilitou o více jak 1,5&nbsp;%.
| příjmení = Vlček
| jméno = J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ekonomie a ekonomika
| vydání = 5
| vydavatel = Wolters Kluwer
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 556
| strany =
| isbn = 978-80-7552-190-3
}}</ref> Míra inflace vyjadřuje, jak se změnila cenová hladina oproti předchozímu období. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brčák
| jméno = J
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Makroekonomie - teorie a praxe
| vydání =
| vydavatel = Aleš Čeněk
| místo = Plzeň
| rok vydání = 2014
| počet stran = 223
| strany =
| isbn = 978-80-7380-492-3
}}</ref> V dnešní době se setkáváme spíše s pozitivní inflací. <ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Samuelson
| jméno = P. A.
| příjmení2 = Nordhaus
| jméno2 = W. D.
| titul = Ekonomie
| vydání = 19
| vydavatel = NS Svoboda
| místo = Praha
| rok vydání = 2013
| počet stran = 715
| strany =
| isbn = 978-80-205-0629-0
}}</ref> [[Dezinflace]] poté nastává tehdy, kdy tempo růstu cenové hladiny zpomaluje - naopak zrychlení růstu cenové hladiny je označováno jako akcelerující inflace. <ref name=":0" />
 
== Měření cenové hladiny ==
== Reference ==
Měření cenové hladiny je náročným úkolem každé statistické služby a zároveň úkolem velice citlivým, neboť informace o pohybu cenové hladiny patří k nejsledovanějším a také nejdůležitějším informacím z oblasti ekonomického života - odvozuje se od nich totiž řada dalších hospodářsky a sociálně významných propočtů, například výpočet reálných mezd, životních nákladů, důchodů a podobně. <ref name=":2">{{Citace monografie
<references />
| příjmení = Jurečka
| jméno = V.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Makroekonomie
| vydání = 2
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| rok vydání = 2013
| počet stran = 352
| strany =
| isbn = 978-80-247-4386-8
}}</ref> Správné a přesné měření cen je jedním z hlavních úkolů empirické [[Ekonomie|ekonomie.]] <ref name=":1" />
 
K měření cenové hladiny používáme [[Cenový index|cenové indexy]]. Nejběžnějšími z nich jsou [[Index spotřebitelských cen]] (CPI), který odráží změnu cen výrobků a služeb, které kupují domácnosti a jeho měření je založeno na srovnání nákladů na nákup typického [[Spotřební koš|spotřebního koše]] výrobků a služeb ve dvou srovnávacích obdobích a [[Deflátor HDP|Implicitní cenový deflátor]] (IPD), který je přestavován zlomkem, v jehož čitateli je hodnota HDP daného (běžného) roku v běžných cenách tohoto roku, ve jmenovateli je tentýž HDP, avšak vyjádřený ve stálých cenách. <ref name=":2" />
== Související články ==
* [[Parita kupní síly]]
* [[Spotřební koš]]
 
Dalším indexem, který se používá k měření cenové hladiny, je [[Index cen výrobců]] (PPI), který v sobě zahrnuje několik indexů, které monitorují cenový vývoj v jednotlivých odvětvích ekonomiky - nejčastěji používané jsou Index cen průmyslových výrobců, Index cen stavebních prací, Index cen tržních služeb nebo Index cen zemědělských výrobců. <ref name=":0" />
{{Pahýl}}
 
{{Autoritní data}}
Cenové indexy neovlivňují pouze míru [[inflace]], jsou ale také součástí reálného výstupu a produktivity. <ref name=":1" />
 
== Rovnice směny ==
Cenová hladina přímo úměrně závisí na množství peněz v oběhu ("M") a rychlosti obratu ("V"), nepřímo poté závisí na velikosti produktu ("Y"). Cenová hladina se označuje písmenem "P".
 
Vzorec [[rovnice směny]] má tuto podobu: P x Y = V x M
 
Z toho vyplývá, že zvýšení množství peněz v ekonomice vyvolá odpovídající růst cenové hladiny a například zvýšení produktu v ekonomice vyvolá odpovídající snížení cenové hladiny.
 
Autorem této rovnice je [[Irving Fisher|Irving Fischer]]. <ref name=":2" />
 
== Statistické údaje ==
Během let 2003 - 2012 rostla cenová hladina, která byla měřena implicitním deflátorem HDP, v ČR průměrným ročním tempem vy výši 1,1 %. V letech 2010 - 2011 bylo možné sledovat pokles cenové hladiny v důsledku vývoje cen v jednotlivých ekonomických oblastech. Po dvouletém poklesu cenová hladina pokročila opět směrem vzhůru. <ref>ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Cenová hladina vzrostla průměrně o 1,1 % ročně.'' [online]''.'' Praha: ČSÚ. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: <nowiki>https://www.czso.cz/csu/czso/870031e94d</nowiki></ref>
 
== Reference ==
<references />
 
[[Kategorie:Makroekonomie]]