|
| commonscat = Russia
}}
'''Rusko'''{{Podrobně|Rus (oblast)}} ▼
'''Rusko''' ({{Vjazyce2|ru|{{Audio|Ru-Rossiyskaya_Federatsiya_Rossiya.ogg|''Россия''}}, ''Rossija''}}), oficiálním názvem také '''Ruská federace''' ({{Vjazyce2|ru|''Российская Федерация''}}, ''Rossijskaja feděracija''),{{#tag:ref|Ústava Ruské federace, hlava 1, článek 1, odstavec 2: Pojmenování Rusko a Ruská federace jsou ekvivalentní ({{Cizojazyčně|ru|''Наименования Российская Федерация и Россия равнозначны''}}.)<ref>{{Citace elektronické monografie
Jméno země v součas
| titul = Конституция Российской Федерации
| url = http://constitution.kremlin.ru/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-9-3
| vydavatel = Администрация Президента РФ
| místo = Москва
| poznámky = Text ruské ústavy na oficiálním webu ruského prezidenta
| jazyk = rusky
}}</ref>
| group = pozn.
}} je s rozlohou 17 098 246 km²<ref name="Rozloha" group="pozn." /> největší [[stát]] světa. Zahrnuje značnou část [[Východní Evropa|východní]] [[Evropa|Evropy]] a téměř celou [[Severní Asie|severní]] [[Asie|Asii]]. S počtem 146,1 milionů obyvatel<ref name="obyv 2012">http://www.gks.ru/bgd/free/b12_00/IssWWW.exe/Stg/dk09/8-0.htm</ref> je Ruská federace [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|devátá nejlidnatější]] země na světě.
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): [[Norsko]], [[Finsko]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], [[Kazachstán]], [[Čína]], [[Mongolsko]], znovu Čína a [[Severní Korea]]. Prostřednictvím [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], strategické západní [[exkláva|exklávy]], dále sousedí s [[Litva|Litvou]] a [[Polsko|Polskem]]. Ruské [[Kurilské ostrovy]] se nacházejí na dohled od [[Japonsko|Japonska]] a k Rusku patřící poloostrov [[Čukotka]] není daleko od [[Aljaška|Aljašky]] ([[Spojené státy americké]], USA). Území Ruska je rozděleno do 11 [[Časová pásma v Rusku|časových pásem]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení =|jméno =|odkaz na autora =|titul =Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011|url =http://government.ru/gov/results/16355/|datum vydání =2011-08-31|datum aktualizace =|datum přístupu =2012-03-11|vydavatel =Правительство Российской Федерации|místo =[[Moskva]]|jazyk =ru|url archivu =https://web.archive.org/web/20120107130206/http://government.ru/gov/results/16355/|datum archivace =2012-01-07|nedostupné =ano}}</ref> a 85 [[Administrativní dělení Ruska|samosprávných celků]], z toho 22 [[Republiky Ruské federace|republik]].
Ruská federace je hlavním následnickým státem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (SSSR),<ref>Termín государство-продолжатель Союза ССР byl uzákoněn 15. července 1995. Viz zákon [http://constitution.garant.ru/DOC_10003790.htm N 101-ФЗ «О международных договорах Российской Федерации»]</ref> který se [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadl]] roku [[1991]]. Převzala místo SSSR jako stálý člen [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[Veto|veta]]. Je vůdčím členem [[Společenství nezávislých států]]. Je členem [[G20]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE), [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|OSKB]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]] (SCO), [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]] a dalších mezinárodních organizací.
Kvůli jeho největší rozloze, největšímu množství přírodních zdrojů, předpokladům hospodářské soběstačnosti a především vzhledem k jeho vojenské síle ([[Jaderné zbraně|jaderné]] a konvenční zbraně, [[Balistická raketa|balistické rakety]]) je Rusko považováno za jednu ze světových [[velmoc]]í.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení1 = Hays | jméno1 = Jeffrey | titul = NATURAL RESOURCES IN RUSSIA | url = http://factsanddetails.com/russia/Economics_Business_Agriculture/sub9_7e/entry-5176.html | vydavatel = Facts and Details}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Sankce Rusku pomohly, je soběstačné a vyváží více obilovin než bombardérů. Zisk má i česká PPF | periodikum = Hospodářské noviny | datum_vydání = 2017-04-25 | url = https://archiv.ihned.cz/c1-65707100-ruske-zemedelstvi-roste-zisk-ma-i-ppf}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = http://neviditelnypes.lidovky.cz/rusko-usilovani-o-potravinovou-sobestacnost-fow-/p_ekonomika.aspx?c=A140809_164501_p_ekonomika_wag | periodikum = Lidovky.cz | datum_vydání = 2014-08-12 | url = http://neviditelnypes.lidovky.cz/rusko-usilovani-o-potravinovou-sobestacnost-fow-/p_ekonomika.aspx?c=A140809_164501_p_ekonomika_wag}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Washington | jméno1 = Associated Press in | titul = 'Great power competition': Nato announces Atlantic command to counter Russia | periodikum = The Guardian | datum_vydání = 2018-05-05 | url = https://www.theguardian.com/world/2018/may/05/great-power-competition-nato-announces-atlantic-command-to-counter-russia}}</ref>
Ruská ekonomika má šestý největší [[Hrubý domácí produkt|HDP]] světa dle [[Parita kupní síly|parity kupní síly]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Report for Selected Countries and Subjects 2018, Gross domestic product, current prices (Purchasing power parity; international dollars) | periodikum = Imf.org | url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2018/01/weodata/weorept.aspx?sy=2018&ey=2018&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&pr1.x=46&pr1.y=7&c=512%2C946%2C914%2C137%2C612%2C546%2C614%2C962%2C311%2C674%2C213%2C676%2C911%2C548%2C193%2C556%2C122%2C678%2C912%2C181%2C313%2C867%2C419%2C682%2C513%2C684%2C316%2C273%2C913%2C868%2C124%2C921%2C339%2C948%2C638%2C943%2C514%2C686%2C218%2C688%2C963%2C518%2C616%2C728%2C223%2C836%2C516%2C558%2C918%2C138%2C748%2C196%2C618%2C278%2C624%2C692%2C522%2C694%2C622%2C142%2C156%2C449%2C626%2C564%2C628%2C565%2C228%2C283%2C924%2C853%2C233%2C288%2C632%2C293%2C636%2C566%2C634%2C964%2C238%2C182%2C662%2C359%2C960%2C453%2C423%2C968%2C935%2C922%2C128%2C714%2C611%2C862%2C321%2C135%2C243%2C716%2C248%2C456%2C469%2C722%2C253%2C942%2C642%2C718%2C643%2C724%2C939%2C576%2C644%2C936%2C819%2C961%2C172%2C813%2C132%2C726%2C646%2C199%2C648%2C733%2C915%2C184%2C134%2C524%2C652%2C361%2C174%2C362%2C328%2C364%2C258%2C732%2C656%2C366%2C654%2C734%2C336%2C144%2C263%2C146%2C268%2C463%2C532%2C528%2C944%2C923%2C176%2C738%2C534%2C578%2C536%2C537%2C429%2C742%2C433%2C866%2C178%2C369%2C436%2C744%2C136%2C186%2C343%2C925%2C158%2C869%2C439%2C746%2C916%2C926%2C664%2C466%2C826%2C112%2C542%2C111%2C967%2C298%2C443%2C927%2C917%2C846%2C544%2C299%2C941%2C582%2C446%2C474%2C666%2C754%2C668%2C698%2C672&s=PPPGDP&grp=0&a= | datum_přístupu = 2018-07-16}}</ref> a v nominální hodnotě jedenáctý největší HDP.<ref name=":0">Worldbank: Gross domestic product 2016 http://databank.worldbank.org/data/download/GDP.pdf</ref> V přepočtu HDP na obyvatele se nachází na 66. místě a podle HDP parity kupní síly na obyvatele na 52. místě.<ref>{{Citace periodika
| titul = World GDP per Capita Ranking 2016 {{!}} Data and Charts {{!}} Forecast - knoema.com
| periodikum = Knoema
| jazyk = en-US
| url = https://knoema.com/sijweyg/world-gdp-per-capita-ranking-2016-data-and-charts-forecast
| datum přístupu = 2017-07-04
}}</ref> Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů<ref>MSN Encarta, heslo [http://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_4/Russia.html Russia] {{Wayback|url=http://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_4/Russia.html |date=20081012010318 }}</ref> – [[Minerál|nerostných]] [[surovina|surovin]], [[ropa|ropy]], [[zemní plyn|zemního plynu]], [[dřevo|dřeva]] a také [[pitná voda|pitné vody]]. Z energetického hlediska je Rusko zcela soběstačným státem. Ruské hospodářství prodělalo v [[1990–1999|90. letech]] [[20. století]] vleklou krizi, po níž následovalo období silného růstu mezi lety 2000 až 2007. Růst byl přerušen [[Světová finanční krize 2008|světovou finanční krizí]] v období 2008 až 2009, pak však v menší míře pokračoval od roku 2010 do roku 2014. Od konce roku 2014 zaznamenává ruská ekonomika pokles, způsobený snížením cen surovin a ekonomickými sankcemi ze strany západních států. V roce 2014 bylo také Rusku pozastaveno členství ve skupině ekonomicky nejvyspělejších států světa [[G8]] jako reakce na jeho [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = pav, čtk
| titul = Skupina G8 pozastavila členství Ruska kvůli invazi na Krym
| periodikum = E15
| datum_vydání = 2014-03-18
| datum_přístupu = 2014-03-18
| url = http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/skupina-g8-pozastavila-clenstvi-rusku-kvuli-invazi-na-krym-1070490
}}</ref>
Rusko se podílí asi na čtvrtině světového obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za USA.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Jacobs
| jméno = Frank
| titul = Mapping the World's Biggest Weapons Exporters – and their Best Customers
| periodikum = Big Think
| url = http://bigthink.com/strange-maps/mapping-the-worlds-biggest-weapons-exporters-nil-and-their-best-customers
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = World's Top 5 arms exporters - Photos
| periodikum = UPI
| url = http://www.upi.com/News_Photos/Features/Worlds-Top-5-arms-exporters/3105/2/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref> Při přepočtu tržeb z prodeje zbraní na jednoho obyvatele však USA téměř dvojnásobně převyšuje a je tak zemí s největším profitem ze zbrojního průmyslu plynoucího na jednoho obyvatele státu.
Velký vliv má v Rusku [[pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]] (50 % obyvatelstva), přestože zemi ovlivnilo období [[ateismus|ateistického]] Sovětského svazu. Další [[Náboženství|náboženská vyznání]] jsou [[islám]] (10 % obyvatelstva), [[judaismus]] a [[buddhismus]].
V oblastech [[Kultura|kultury]], jako jsou [[Ruská literatura|literatura]], [[vážná hudba]], [[balet]] a [[výtvarné umění]], dosáhli ruští umělci v [[19. století|19.]] a [[20. století]] světových úspěchů.
Současné Rusko je mnohonárodnostním státem, který kromě úřední [[Ruština|ruštiny]] uznává také regionální jazyky jednotlivých [[národnost]]ních [[menšina|menšin]]. [[Rusové]] tvoří 80 % obyvatelstva.<ref>[http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 Всероссийская перепись населения 2002]</ref> Nejpočetnější menšinou jsou [[Tataři]], kteří stejně jako mnohé národy ruského [[Kavkaz]]u vyznávají islám.
== Název ==
▲{{Podrobně|Rus (oblast)}}
Jméno země v současné formě bylo na poč. [[16. století]] do ruštiny převzato ze středověké [[Řečtina|řečtiny]] – [[Byzantská říše|byzantské]] prameny nazývaly zemi východních Slovanů ''Ρωσσία, Rhóssía''. Ovšem tento řecký výraz sám byl mladší variantou slova ''Ρως, Rhós'' neboli '''Rus''' ([[Ruština|rusky]] ''Русь, Rus’''), označujícího od raného středověku prostor dnešní Ukrajiny, Běloruska a západní části evropského Ruska. Etymologie názvu ''Rus'' není zcela jistá, avšak nejběžněji se přijímá tzv. [[normanská teorie]]: termín pochází ze [[Stará severština|staré severštiny]], znamená „veslaři“ a byl odvozen od jména kraje Roden (později zvaného [[Roslagen]]), což bylo pobřeží [[Svealand]]u, středního [[Švédsko|Švédska]]. Z Rodenu se [[varjagové]] (švédští [[vikingové]] čili [[Normani]]) vydávali po mořích a řekách do východoevropských oblastí a [[Černomoří]], Rus částečně kolonizovali a stali se od poloviny [[9. století]] vládnoucí vrstvou, jež vytvořila stát ([[Kyjevská Rus]], viz níže), aby posléze se Slovany splynula. Germánské jméno tak přešlo do slovanštiny, nejprve jako etnonymum a později rovněž jako geonymum. Tato teorie, odvozující jméno Ruska od jména kraje ve Švédsku, má podporu jak ve zprávách kronik,<ref group="pozn.">Např. k roku [[839]] je doloženo, že v poselstvu byzantského císaře [[Theofilos|Theofila]] k římskému císaři [[Ludvík Zbožný|Ludvíku Zbožnému]] byli Varjagové, kteří sami sebe nazývali „Rhos“ a v nichž Ludvíkovi úředníci rozpoznali [[Švédové|Švédy]]</ref> tak i v dalších lingvistických souvislostech: s ruštinou a švédštinou sousedící [[ugrofinské jazyky]] totiž označují Švédsko výrazy takřka shodnými se jménem ''Rossija'', tedy např. ''Ruotsi'', ''Ruoŧŧa'', ''Rootsi'', ''Roodsi'', ''Ročinma'' apod.
Kromě „normanské“ teorie ovšem existují i další, dovozující, že jméno ''Rus'' pochází buď: od základu indoevropského slova ''ruksa'' či ''russa'' („světlý, bílý“) či od hypotetického praslovanského slova ''рьсь'', ''r’s’'' („medvěd“ – posvátné zvíře starých Slovanů), příbuzného s [[Latina|latinským]] ''ursus'' a [[Starořečtina|starořeckým]] ''αρκτος, arktos'' anebo od jména ukrajinské řeky [[Ros]] (pravý přítok [[Dněpr]]u, jižně od [[Kyjev]]a). Ani tyto, ani jiné pokusy o vysvětlení však nejsou obecně lingvisty a historiky (a to většinou ani ruskými) uznávány.
== Dějiny ==
[[Soubor:HDP PPP per capita Russia.jpg|náhled|Vývoj ruského HDP na obyvatele, v mezinárodních [[Americký dolar|dolarech]] a podle PPP (srovnatelná kupní síla), 1991-2019]]
Ruská [[ekonomika]] je silně závislá na těžbě přírodních zdrojů. Mezi první desítkou firem dle kapitalizace jen pouhé dvě firmy nejsou spojeny s těžbou surovin (viz níže). V roce 2016 klesla na dvanáctou příčku v pořadí na světě.<ref name=":0">Worldbank: Gross domestic product 2016 http://databank.worldbank.org/data/download/GDP.pdf</ref> Tehdy se na stavu ruské ekonomiky začal vážně projevovat soubor negativních faktorů, z nichž nejhlavnější byly pokles cen klíčových nerostných surovin a ekonomické sankce uvalené na Rusko v reakci na [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu]].
Ještě v roce 2012 ohodnotily ''[[Financial Times]]'' Rusko jako druhou finančně nejstabilnější ekonomiku mezi [[G20]], a to hlavně díky nízkému dluhovému zatížení (přibližně 11 % HDP), nízké nezaměstnanosti (přibližně 5 %), významným rezervám a míře hospodářského růstu.<ref>[http://petrkvicala.cz/?p=3203 Rusko na druhém místě ratingu finanční stability mezi G20]</ref>
| 