Válka v Jugoslávii: Porovnání verzí

V letech [[1991]]–[[1995]] probíhala [[Chorvatská válka za nezávislost]]. Chorvati se rozhodli pro odchod z federace. V referendu z 19. května 1991 se pro nezávislost Chorvatska vyslovilo 94,7 procenta hlasujících<ref>http://tema.novinky.cz/valka-v-chorvatsku</ref>. Sněm Republiky Chorvatsko [[25. červen|25. června]] [[1991]] vyhlásil nezávislost republiky.^{<ref>Sabor Republike Hrvatske. ''Ustavna odluka Sabora Republike Hrvatske o suverenosti i samostalnosti Republike Hrvatske'' [online]. c2009 [cit. 1991-08-18]. Chorvatsky. Dostupný z WWW: <http://www.sabor.hr/Default.aspx?art=15020 {{Wayback|url=http://www.sabor.hr/Default.aspx?art=15020 |date=20081009012039 }}>.</ref>} Referendum neuznali Srbové žijící na území bývalé [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]]. S podporou jugoslávské armády, tvořené převážně Srby<ref>http://www.valka.cz/clanek_13707.html</ref>, Srbové tuto část Chorvatska během několika měsíců trvající války ovládli. K významným bitvám patří [[Bitva o Vukovar|dobytí Vukovaru]] (srbské vítězství) a obléhání [[Dubrovnik]]u (chorvatské vítězství). Na podzim [[1991]] se fronta stabilizovala, došlo k uzavření příměří, které měly kontrolovat jednotky OSN (nikdy nebylo stoprocentně dodržováno) a [[Jugoslávská lidová armáda]] se pod mezinárodním diplomatickým tlakem stáhla. Krajinští Srbové vyhlásili nezávislou [[Republika Srbská krajina|republiku Srbská krajina]] s hlavním městem [[Knin]] a prezidentem dr. [[Milan Martić|Milanem Martićem]], loajální k srbsko-černohorské [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Chorvatské území obývané převážně etnickými Srby mělo rozlohu přes 17 000 km² a chorvatské vedení nechtělo dopustit vznik nově vyhlášené [[Republika Srbská krajina|republiky Srbská krajina]]. Během let [[1992]]–[[1994]] obě strany příměří porušovaly, Srbové ostřelovali chorvatská města a Chorvati zase podnikli několik menších ofenziv, dostali se i do [[Operace Medacká kapsa|střetu s kanadskými vojáky OSN]], došlo tedy pouze k částečnému uklidnění situace. Po selhání OSN <ref>"AP Report on U.S. Peace Strategy," Associated Press, 13 November 1995</ref> proběhla v srpnu 1995 rozhodující chorvatská ofenzíva [[Operace Oluja|„Oluja“ (Bouře)]], která ukončila vzájemné čistky.<ref>http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zive-z-balkanu-chorvatske-sudety-misto-nemcu-srbove/r~i:article:707644/</ref> V rukou Srbů se udržela po roce [[1995]] jen provincie [[východní Slavonie]], která byla pod správou [[Organizace spojených národů|OSN]] až do roku [[1998]]. Bylo vyhnáno zhruba 200 tisíc Srbů, vypáleno a vyrabováno 600 domů. Vyhnání Srbů se neobešlo bez excesů na civilním obyvatelstvu. <sup><ref>"Croat Mob Attacks Nuns in Fleeing Convoy," Patrick Bishop, Electronic Telegraph, 11 August 1995. "Over 1,000 Serbs Missing in Krajina," Tanjug, 28 January 1997.

[[Soubor:Evstafiev-sarajevo-building-burns.jpg|vpravo|náhled|[[Budova přátelství mezi Řeckem a Bosnou a Hercegovinou‎Hercegovinou|Zapálená vládní budova]] v [[Sarajevo|Sarajevu]]]]