Wikipedie

Pozemková reforma v Československu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Majetkové změny v ČSR v letech 1945-1948: úprava Zákon č. 142/1947 Sb., zdroj
značka: editor wikitextu 2017
m WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem)
Řádek 40:
 
=== Státní pozemkový úřad - přídělové komisariáty ===
Obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu byly I. instancemi Státního pozemkového úřadu a jako první byly aktivovány obvodové úřadovny: v Praze, [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], [[České Budějovice|Č. Budějovicích]], Brně, [[Olomouc|Olomouci]], [[Trenčianske Teplice|Trenč. Teplicích]] a [[Užhorod]]ě, únoru roku 1922 v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a [[Plzeň|Plzni]] a jejich počet v roce 1922 měl podle rozpočtu stoupnout na 22 obvodových úřadoven Státního pozemkového úřadu. Po stránce organisační se příděloví komisaři stali exponovanými orgány obvodové úřadovny Stát. pozemkového úřadu, v jejímž obvodu působnosti byly zřízeny. Provádění programu pozemkové reformy v roce 1921—19221921–1922 měli na starost příděloví komisaři Státního pozemkového úřadu, z nichž každý měl přidělen určitý pracovní obvod.<ref name="Venkov" />
 
'''V Čechách''' sídlili příděloví komisaři na velkostatcích:
Řádek 71:
# Uherském Brodě pro velkostatek [[Uherský Brod]].<ref name="Venkov" />
 
Na '''Slovensku''' byly zřízeny stálé přídělové komisariáty: 1. [[Bratislava]], 2. [[Levice (město)|Levice]], 3. [[Liptovský Hrádok|Liptovský Hrádek]], 4. [[Lučenec]], 5. [[Michalovce]], 6. [[Nitra]], 7. [[Prešov]], 5. [[Martin (město)|Turč. Sv. Martin]]. Dočasné komisariáty na objektech: 1. Slatinka, 2. Pavloce, 3. Borová, 4. Plaveč, 5. [[Stupava (okres Malacky)|Stupava]], 6. [[Dežerice|Džerice]], 7. Hull, 8. Dolní Srnní, 9. Kanyňa, 10. [[Plavecké Podhradie]] 11. Plavecký sv. Petr, 12. Plavecký sv. Mikuláš, 13. [[Sološnica|Sološnice]], 14. Rárbok, 15. [[Ožďany (kaštel)|Ožďany]], 16. Hody, 17. [[Rohov (okres Senica)|Rohov]], 18. [[Zámutov|Zamútov]], 19. [[Veľké Kapušany|Velké Kapušany]], 20. Nová Ďala, 21. Margitmajer.<ref name="Venkov" /> V '''Podkarpatské Rusi''': 1. [[Mukačevo|Mukačevě]], 2. Tisa Salomon, 3. ve [[Svaljava|Svaljavě]], 4. [[Berehovo|BeregsázBeregsázu]]u.<ref name="Venkov">''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.02.1922, s. [1]. </ref>
 
Největšího rozmachu dosáhl [[Státní pozemkový úřad]] (SPÚ) v letech 1925 až 1926, kdy byl organizačně rozčleněn mezi ústředí, kolonizační referát, 11 obvodových úřadoven a 56 přídělových komisariátů. V této době zaměstnával 1 071 zaměstnanců. V dokončovacích letech 1933 až 1934 poklesla agenda SPÚ a redukoval se i pracovní aparát. K 31. srpnu 1934 byl SPÚ organizačně rozčleněn na ústředí Státního pozemkového úřadu v Praze, na 11 obvodových úřadoven a 19 přídělových komisařů a kolonizační referát v Bratislavě, kde zaměstnával celkem 796 osob.
Řádek 78:
* v Čechách: [[Kolín]], [[Louny]], [[Roudnice nad Labem|Roudnice]], [[Tábor]], [[Jičín]], [[Nové Město nad Metují]];
* na Moravě: [[Znojmo]], [[Frýdek-Místek|Frýdek]], [[Kroměříž]], [[Opava]];
* na Slovensku a Podkarpatské Rusi: [[Nitra]], [[Nové Zámky]], [[Trenčín]], [[Rožňava|Rožnava]], [[Lučenec]], [[Zlaté Moravce]], [[Michalovce]], [[Mukačevo]] a [[Berehovo]].
 
Zůstaly přídělové komisariáty:
* v Čechách: [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]], [[Smíchov]], [[Praha]], [[Příbram]], [[Slaný]], [[Benešov]], [[Mladá Boleslav I|Mladá Boleslav I.]]., [[Mladá Boleslav II|Mladá Boleslav II.]]., [[Hradec Králové]], [[Chrudim]], [[Kostelec nad Orlicí]], [[české Budějovice]], [[Jindřichův Hradec]], [[Písek (město)|Písek]], [[Strakonice]], [[Plzeň|Plzeň I.]], [[Plzeň 2-Slovany|Plzeň II.]] a [[Klatovy]];
* na Moravě: [[Brno|Brno I.]], [[Brno II|Brno II.]]., [[Uherské Hradiště]], [[Jihlava]], [[Břeclav]], [[Olomouc]], [[Zábřeh]], [[Valašské Meziříčí|Meziříčí Valašské]];
* na Slovensku a Podkarpatské Rusi: [[Bratislava]], [[Užhorod]], [[Šahy]], [[Martin (město)|Turč. Sv. Martin]], [[Zvolen]], [[Humenné]], [[Trebišov]], [[Košice]], [[Levoča]], [[Prešov]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = NS RČS 1929-1935, PS, tisk 2750, část č. 11 (Státní rozpočet na rok 1935)
Řádek 232:
 
== Revize pozemkové reformy ==
=== Majetkové změny v ČSR v letech 1945-19481945–1948 ===
Po 2. světové válce (1945-19481945–1948) se objevil zájem napravit výsledky reformy. V roce 1945 [[Benešovy dekrety|dekrety]] vydané tehdejším prezidentem republiky [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]] konfiskovaly majetky Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel a kterými se uskutečnilo [[Osídlování pohraničí|osidlování pohraničí]] po [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]].
 
Zákon č. 142/1947 Sb. o revizi prvorepublikové pozemkové reformy byl Národním shromážděním schválen dne 11. července 1947. Podle § 1 tohoto zákona byl revizi podroben zejména pozemkový majetek, který byl z důvodu veřejného zájmu vyloučen ze záboru (propuštěn) nebo byl vlastníku přídělovým zákonem ponechán, nebo pozemkový majetek, který již sice byl zabrán, ale nebylo u něj dosud rozhodnuto o propuštění ze záboru či provedeno přídělové řízení, popřípadě se jednalo o pozemkový majetek ve formě tzv. zbytkových statků o výměře větší než 50 hektarů, kdy si vlastník zbytkového statku mohl půdu nespadající pod revizi do 50 hektarů vybrat. Prvním krokem ministerstva zemědělství byl soupis půdy, která podléhala revizi, vyznačení v pozemkových knihách a zřízení revizní komise ministerstva zemědělství, která byla provedením pověřena, a nakonec příděl pozemkového majetku získaného revizí.<ref>ÚSTR, PAMĚŤ A DĚJINY 1/2017, článek: Jan Kuklík, Daniela Němečková: Majetkové změny v ČSR v letech 1945–1948.</ref>
Řádek 240:
Na 126. schůzi vlády Čs. republiky v úterý 13. ledna 1948, kterou řídil předseda vlády [[Klement Gottwald]], byla na návrh ministra zemědělství [[Július Ďuriš|J. Ďuriše]] a na podkladě zákona o revizi první pozemkové reformy jmenována revizní pozemková komise, jejímž úkolem bylo projednávat jednotlivé případy.<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 14.01.1948, s. [1]. ISSN 0323-1143. </ref> Ve středu 14. ledna 1948 se konala její ustavující schůze, na které složilo 12 členů revizní komise slib a přijali příslušné dekrety. První revizní schůze se konala už v sobotu 17. ledna, další případy měly být vyřízeny nejdéle do 28. října 1948.<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 15.01.1948, s. 3. </ref>
 
Dne 17. ledna 1948 zahájila revizní komise ministerstva zemědělství svou činnost a projednala prvních osm případů. Prvního zasedání se účasnili zástupci [[Místní národní výbor|místních národních výborů]] a rolnických komisí z příslušných obcí, se komise usnesla na záboru půdy nad 50 ha pro účely drobného přídělu u těchto zbytkových statků: B. Cahy ve [[Vojetín (Rozsochy)|Vojetíně]], okres [[Bystřice nad Pernštejnem|Bystřice n. P.]] (171 ha, zábor 121 ha), F. a A. Peškovi, [[Strážovice (Mirotice)|Strážovice]], okr. [[Mirovice]] (144 ha, zábor 94 ha). J. Pospíšil v [[Albrechtice (Rozsochy)|Albrechticích]], obec [[Košice (okres Kutná Hora)|Košice]] u Kutné Hory (121 ha, zábor 71 ha), V. a M. Tkaný, [[Dalešice (okres Třebíč)|Dalešice]], okres [[Hrotovice]] (137 ha, zábor 77 ha), manželé Urbanovi, [[Borek (Kozojedy)|Borek u Plzně]] (90 ha, zábor 40 ha), ing. K. Hnilica, zbytkový statek Obora v obci [[Ostrá (okres Nymburk)|Ostrá]], obec [[Benátky nad Jizerou|Benátky n. Jiz.]] (138 ha, zábor 88 ha), zbytkový statek dr. Říhy v [[Mirotice|Miroticích]], okres Písek, ve výměře 64 ha byl zabrán celý, dále se revizní komise usnesla podle návrhu ministerstva zemědělství, aby pro účely revize byl zabrán pozemkový majetek velkostatku [[Hošťálková]] u Vsetína, jehož vlastníkem byl dr. Bublík, přesahující výměru 250 ha (celková výměra 733 ha). <ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 18.01.1948, s. 7. ISSN 0323-1143.</ref>
 
Ve čtvrtek 22. ledna 1948 se konalo třetí zasedání revizní komise, kdy se rozhodovalo o 18 dalších zbytkových statcích (1.460 ha): zbytkový statek [[Vrhaveč]], obec Klatovy (býv. maj. Roháč R. a B.), [[Chlumeček]], obec Č. Krumlov (Bukovská M.), [[Čepřovice]], obec [[Volyně]] (Lain F. a M.), [[Tisov]], obec [[Blatná]] (Svobodová R.), [[Budičovice]], o. [[Vodňany]] (Holeček J. a A.), Kysibl, o. [[Habry]] (Glušičková Ž.), [[Bukovany (okres Příbram)|Bukovany]], o. [[Mirovice]] (Společnost Čs. Červ. kříže), [[Borotín (okres Tábor)|Vesec]], o. Tábor (Klain J. a F.), Miličeves I. o. Podbořany (Pochobradský J.), [[Sluhy]], o. [[Brandýs nad Labem|Brandýs n. L.]] (Chadraba), [[Borovnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Závrší]], o. [[Kostelec nad Orlicí|Kostelec n. Orl.]] (Můllerová A.), [[Popovice (okres Benešov)|Popovice]], o. Benešov (Řezníček Jos.), [[Třebešice (okres Benešov)|Třebešice]], o. Benešov (Šesták J. a M.), Ondešice, o. Slaný (Hustoles Jarosl.), [[Brloh (Louny)|Brloh]], o. Louny (Ehrlich Jan), [[Všechlapy (Zabrušany)|Všechlapy]], o. Bílina (Menzlová M.), [[Myslov]], o. Pelhřimov (Grošová M. - Kohlová R.), [[Nové Dvory (Třebíč)|Nové Dvory]] o. [[Hrotovice]] (IngC. Jiří Horák), dále 9 velkostatcích (7.560 ha půdy): [[Litomyšl (zámek)|Litomyšl]], o. Hořovice (Chmel Jaroši.), [[Horoměřice]], o. Praha (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Hradištko (okres Praha-západ)|Hradištko]], o. [[Jílové (zámek)|Jílové]] (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Velká Chyška|Velká Chýška]] - [[Smilovy Hory]], o. Pacov, [[Milevsko]], o. Milevsko (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Pátek (Peruc)|Pátek]], o. Louny (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Mikulovice (okres Znojmo)|Mikulovice]], o. Znojmo (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově).<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 21.01.1948, s. 4. </ref>
Řádek 258:
* 11. března 1920 – vydán úvěrový zákon. Stát ručil za úvěr poskytnutý přídělcům a stanovil nevypověditelnost takovéhoto úvěru.<ref>[https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgiyf6mjwgyxhazrrgiwta Zákon 166/1920 Sb.]</ref> Poskytnuto bylo přes 3 miliardy korun.
 
* [[8. duben|8. dubna]] 1920 - vydán ''zákon náhradový'' (č. 329/1920 Sb. z. a n.), který určil náhradu za zabranou půdu ve výši běžné v letech 1913-19151913–1915 při volném prodeji půdy nad 100 ha výměry.<ref>[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1910&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Zákon 329/1920 Sb.]</ref> Především díky válečné inflaci byla náhrada nad třetinou reálné ceny. Cena závisela na kvalitě půdy a pohybovala se mezi 2000,- až po 8600,- za hektar.
 
=== Poválečné dekrety a zákony ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozemková_reforma_v_Československu“