Lichtenštejnové: Porovnání verzí

[[Soubor:Liechtenstein-Gruft.jpg|náhled|Rodová hrobka ve Vranově u Brna]]

Mezi významné členy rodu patřili:

* [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel z Lichtenštejna]], který roku [[1599]] konvertoval ke [[římskokatolická církev|katolictví]], o devět let později dosáhl knížecího titulu a roku 1614 mu bylo uděleno [[Opavské knížectví|Opavské vévodství]]. Patřil k nejvýznamnějším oporám trůnu a v době [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]] stál pevně na straně císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Po bitvě na Bílé hoře se z pověření císaře stal zemským místodržícím v Čechách a získal [[Krnovské knížectví]]. Velice aktivně organizoval císařskou odplatu na českých stavech a stál také v čele mimořádného soudu, který měl potrestat stavovské povstalce, údajně pak byl sám císař Ferdinand II. překvapen rozsahem a na evropské poměry mimořádnou tvrdostí celého procesu vedeného Lichtenštejnem.{{Doplňte zdroj}} Díky tomuto bezprecedentnímu procesu pak Lichtenštejnové získali obrovské množství zkonfiskovaných majetků a panství. Karel byl také členem finančního konsorcia (společně s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]], [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlem Michnou z Vacínova]], [[Jan de Witte|Janem de Witte]] a [[Jakub Baševi z Treuenburka|Jakubem Baševim]]), které znehodnotilo českou minci (razili znehodnocenou tzv. „dlouhou minci“), za níž pak členové konsorcia nakupovali levně konfiskované statky v českých zemích. Důsledkem ražby dlouhé mince pak byl také státní bankrot v roce [[1623]].

* [[Johann I. z Lichtenštejna|Jan Josef I.]] ([[1760]]–[[1836]]), poslední kníže Svaté říše římské, proslul jako polní maršál v napoleonských válkách

[[Soubor:Murau schloss stadtpfarrkirche.jpg|náhled|Zámek Murau a farní kostel]]

''Hospodářské zázemí štýrských Lichtenštejnů tvořily statky Liechtenstein, Murau a Frauenburg.''

** [[Otto z Lichtenštejna-Murau]] v roce [[1348]] koupil hrad Seltenstein u Klagenfurthu

*** Ota († 1340) získal panství [[Dürnstein]]

 

=== Větev rodu Liechtenstein-Rohrau ===

** [[Dietrich z Lichtenštejna-Rohrau]] (†[[1277]])

 

=== Mikulovská větev ===

: 1. manželka Diemuth/Dyrnda

* [[Bedřich I. z Lichtenštejna]] († asi[[1310]], manželka [[Anežka z Himpeku]] († po [[1310]]

: 2. manželka Mechthilda !† po [[1265]], synové

* [[Liechtenstein]] z&nbsp;[[Liechtenstein (hrad)|Liechtensteinu]] a [[Perchtoldsdorf]]u. V&nbsp;letech [[1170]]/80 je uváděn jako vlastník [[Biedermannsdorf]]u šlechtic tohoto přídomku.<ref>Wikipedie [[Biedermannsdorf]]</ref>

**** Jindřich III. (*asi [[1350]])

**** Jiří I. ([[1350]]

**** Bartoloměj

***** Katharina/Kateřina († [[1397]]), manžel [[Reinprecht z&nbsp;Walsee]] († [[1422]])

**** [[Hartneid III.]] (1353/1358-[[1377]]), manželka [[Anna ze Šternberka]]

****** Markéta

******** Anna, manžel [[Jan VI. z Lichtenštejna]] na Mikulově

******** Zuzana, manžel [[Jiří Hartman z Lichtenštejna]] na Valticích

******** Marta, 1. manžel [[Jan z Lomnice a Meziříčí]], 2. manžel [[Dietmar z Losenu]]

******* Eliška († 1517), Manžel [[Jiří z Pottendorfu]]

********* Jan VII. († 1567)

********* Magdaléna, 1. manžel [[Albert z Kuenringu]]. 2. manžel [[Adam Wolf z Krajku]]

********* Jenovéfa, 1. manžel [[Jan z Boskovic]], 2. manžel [[Jindřich z Donína]]

******** [[Linhart II. Kryštof IV.]] († 1558), 1. manželka [[Kateřina z Gutenštejna]], 2. manželka [[Anna Gorocká)]]

******* Hartman I. († 1540), 1. manželka [[Amálie z Hohenlohe]], 2- manželka [[Jana z Mainberka]]

* Lichtenštejnové ze [[Steyregg (zámek)|Steyreggu]] – vymřeli roku [[1548]]

* Lichtenštejnové z [[Mikulov]]a – vymřeli roku [[1691]]

 

'''kníže [[Franz Josef I. z Lichtenštejna|František Josef I.]]''' (19. listopadu [[1726]]–18. srpna [[1781]]), syn Emanuela (1700–1771), manželka hraběnka Marie Leopoldina ze Šternberka

 

'''kníže [[Alois I. z Lichtenštejna|Alois I. Josef]]''' (4. května [[1759]]–24. března [[1805]]), syn Františka Josefa I. (1726–1781), manželka vévodkyně Karolína z Manderscheidtu-Blankenheimu, bez potomků.