Kladsko: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 6 měsíci
m
WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
(narovnání odkazu)
m (WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie))
[[Soubor:2013 Kłodzko, Rynek, studnia miejska, 04.jpg|náhled|Kašna se sochou českého lva z konce 17. století]]
[[Soubor:Arnost z Pardubic - nowy nagrobek PL.jpg|náhled|Náhrobní socha [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Johannes Janda, 1870]]
[[Soubor:Kladsko - gotická madona ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie.jpg|náhled|Gotická madona v kostele Nanebevzetí Panny Marie, česká dřevořezba z let 1360-13801360–1380]]
[[Soubor:Kłodzko - Kościół Wniebowzięcia Najświętszej Marii Panny 01.JPG|náhled|Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie]]
[[Soubor:Kladsko - most sv. Jana, barokní sousoší Korunování Panny Marie.jpg|náhled|Barokní sousoší Korunování Panny Marie na mostě sv. Jana]]
[[Soubor:Klodzko Ratusz wieczor.jpg|náhled|Radnice s renesanční věží, večer]]
 
Rozmach Kladska byl zastaven během [[Husitské války|husitských válek]], kdy při přípravě obrany města byla pobořena předměstí. Ve stejné době ale bylo město rozšířeno až ke špitálu sv. Jiří (jižní část Frankenštejnského předměstí). K zadlužení města došlo v letech 1431 - 1437 za Půty staršího [[Páni z Častolovic|z Častolovic]], jemuž kladský kraj připsal císař Zikmund roku 1431.<ref>A.Haas, Archiv české koruny, Praha 1961, listina č. 337</ref> Ke konsolidaci poměrů Kladska přispělo až panování krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], který roku [[1458]] učinil hlavním městem Kladského hrabství. Od jeho zadlužených synů koupil hrabství i s městem roku [[1501]] Ulrich von Hardeck.<ref>K. Bartkiewicz, op. cit., s. 168</ref> Období prosperity města ukončila až [[třicetiletá válka]].
 
Té předcházelo období napětí mezi panujícím rodem [[Habsburkové|Habsburků]] a protestantským [[České království|Českým královstvím]]. Roku [[1562]] byla většina obyvatel [[Luteránství|luterány]] a převzali také farní kostel. V té době ukončily ve městě činnost kláštery mendikantských řeholí [[Františkáni|františkánů]] a [[Bernardité|bernardinů]] (odnož františkánů). Z jejich klášterních budov se na čas staly [[špitál]]y a zahrady posloužily jako hřbitovy pro obyvatele předměstí<ref>W. Broniewski, op. cit., s. 20–22</ref>. Na počátku třicetileté války stálo město na straně krále [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]. Až v roce [[1622]], bylo jako jedna z posledních povstaleckých pevností dobyto Habsburky. Kladský hrad i s budovami kláštera augustiniánů-kanovníků byly při dobývání pobořeny, a proto byly nahrazeny stavbou moderní pevnosti s nárožními bastiony a věncem kasemat. Fortifikační práce provedl mezi lety [[1680]]-[[1702]] mistr Jakub Carove.
 
Po prohrané [[Války o rakouské dědictví#První slezská válka|První slezské válce]] bylo roku [[1742]] [[Vratislavský mír|Vratislavským mírem]] Kladské hrabství odtrženo od [[Čechy|Čech]] a připojeno jako země s zvláštním postavením k [[Prusko|Prusku]].<ref>A. i A. Galasowie, op. cit., s. 145.</ref> Pruský král [[Fridrich II. Veliký]] oceňoval strategickou polohu města, proto přistoupil k celkové modernizaci a přestavbě pevnosti. Ačkoliv během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] byla roku 1760 pevnost a s ní i město dobyty zpět habsburskými vojsky, muselo být Prusům vráceno roku [[1763]] na základě [[Hubertusburský mír|Hubertusburského míru]].<ref>Historia Śląska, pod red. M. Czaplińskiego, Wrocław 2002, s. 231.</ref> Naposled byla pevnost obléhána Napoleonovými vojsky roku [[1807]].<ref>Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 95</ref>
 
Mezi léty [[1862]]–[[1905]] byly vybudovány železniční tratě spojující město s [[Vratislav (město)|Vratislaví]] (Wrocław), Waldenburgem ([[Wałbrzych]]), [[Kudowa-Zdrój|Chudobou]] (Kudowa) a s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]] přes [[Lichkov]]. Mezi léty [[1864]]-74 byl vybudován velký nemocniční komplex v místní části [[Jurandów|Hassitz]] (Jurandów).<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 202.</ref> V roce 1877 pozbylo město statutu pevnosti, což umožnilo svobodný stavební vývoj. Mezi léty 1880-19111880–1911 byly zbořeny městské brány a většina hradeb. Město se začalo rozrůstat na jih, východ i západ.<ref>Kłodzko. Dzieje miasta, s. 113–115</ref>
 
V meziválečném období byly postaveny další čtvrti kolem Starého města a v roce [[1939]] čítalo Kladsko 22 tisíc obyvatel.<ref>K. Marcinek, W. Prorok, op. cit., s. 12</ref> Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl v pevnosti zajatecký tábor a pobočka [[koncentrační tábor Gross-Rosen|koncentračního tábora Gross-Rosen]]. Na samém konci války bylo město opět prohlášeno pevností (Festung Glatz), která se měla bránit do poslední chvíle. Nakonec se tak nestalo a sovětská vojska obsadila město [[9. květen|9. května]] [[1945]] bez boje. Území bývalého Kladska spolu s městem připadlo rozhodnutím Spojenců [[Polská lidová republika|Polsku]], ačkoliv si oblast z historických i národnostních důvodů nárokovalo [[Československo]]. Vznikl tak [[Československo-polský spor o Kladsko]], který vysídlením Němců<ref>Edmund Jan Osmańczyk: Encyklopedia ONZ i stosunków międzynarodowych. Warszawa: Wiedza Powszechna, 1982, s. 438. ISBN 83-214-0092-2.</ref> a Čechů a přílivem Poláků z východu skončil ve prospěch Poláků podepsáním mezistátní smlouvy v roce 1958.
 
=== Pamětihodnosti ===
* '''[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kladsko)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]'''. Převážně pozdněgotická trojlodní bazilika se dvěma hranolovými věžemi, založená při starší svatyni johanitů roku 1344 z iniciativy Arnošta z Pardubic. Chór zbudovala česká parléřovská huť do konce 14. století, síťové klenby a plášť byly dokončeny na počátku 16. století. Interiér i vybavení jsou převážně barokní. Uprostřed lodi je v dlažbě před hlavním oltářem bílá mramorová deska prvního pražského arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]], do severní boční lodi je odsunuta původní gotická tumba s vápencovou sochou ležícího arcibiskupa, dílo parléřovské dílny z roku 1364. V chóru je klečící Arnoštova figura z bílého mramoru, kterou roku 1864 vytvořil sochař [[Johannes Janda]]. V jižní boční kapli sv. Jakuba se dochovaly fragmenty gotické nástěnné malby a dřevořezba madony s Ježíškem a ptáčkem ze 60. let 14. století z pražské parléřovské dílny, spojovaná s donací Arnošta z Pardubic.
* '''Barokní pevnost''' na Hradním vrchu byla založena roku 1627 jako kasárna a roku 1680 opevněna. Jejím zbudováním byly překryty základy středověkého přemyslovského hradu a kláštera augustiniánů–kanovníků, založeného 23. října 1350 pražským arcibiskupem [[Arnošt z Pardubic|Arnoštem z Pardubic]] a jeho bratry Smilem a Vilémem. Klášter na ''Hoře Panny Marie'' byl zrušen roku [[1595]]<ref>Metoděj Zemek, Glatz in: Floridus Röhrig:''Die Auigustiner Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn''. Klosterneuburg-Wien 1994, s. 95-112</ref>. Do roku 1702 práce vedl stavitel Jakub Carove. K zásadní přestavbě na dvoustupňovou pevnost s citadelou na vrchu přistoupil pruský král [[Fridrich II. Veliký]] po vítězství nad císařovnou Marií Terezií roku 1745; pevností prostupují prostory kasemat, a pod předpolím se nachází několik kilometrů dlouhá soustava klenutých podzemních chodeb. Tyto vojenské [[kasematy]] jsou údajně napojeny na středověké sklepy domů ve městě, tvoří však dva různé prohlídkové okruhy. Asi v délce 600 metrů jsou přístupné.
* '''Kostel svatého Vojtěcha a svatého Jiří''', původně kostel sv. Jiří při špitálu malomocných; první zmínka o kostele je z roku [[1275]]. [[Jindřich I. Starší|Jindřich starší z Poděbrad a Minsterberka]] při něm roku 1475 založil klášter františkánů observantů (bernardinů) a v kostele zřídil rodovou hrobku, která se nedochovala. Dnes klášter užívají klarisky.
* '''Kostel Panny Marie Růžencové''' s klášterem františkánů ([[minorité|minoritů]]), původně gotická, v baroku přestavěná trojlodní bazilika se dvěma věžemi v západním průčelí, vnitřní zařízení je převážně z 80.- 90.let 19. století. Křížovou cestu v barokních kartuších na stěnách hlavní lodi, stejně jako fresku v refektáři kláštera, vymaloval pražský malíř [[Felix Antonín Scheffler]].
* '''Most sv. Jana''' - gotický kamenný most o čtyřech obloucích, zaznamenaný v písemných pramenech jako "nový" roku 1390; mohutná konstrukce na vnější straně středního pilíře sloužila pro gotickou kapličku. V barokní době byl most zasvěcen sv. Janu Nepomuckému a osazeno zde šest kamenných sousoší (Pieta, Kalvárie s Marií Magdalénou u Kristových nohou, Korunování Panny Marie, sv. Václav ve zbroji, sv. Jan Nepomucký a sv. František Xaverský s trojicí pacientů, postižených morem).
* '''Lví fontána''' - barokní pískovcová kašna s fontánou v podobě sochy českého dvojocasého lva z konce 17. století
* '''Radnice''' - neorenesanční budova na základech původní renesanční stavby, ze které se dochovaly základy se sklepy, obvodové zdivo a městská věž z doby kolem roku 1540.
* '''Muzeum Země Kladské''' - sídlí v barokním objektu bývalé [[Jezuitská kolej (Kladsko)|jezuitské koleje]], otevřeno od roku 1963. Ve třech patrech stálé expozice vystavuje mj. model rekonstrukce města v podobě kolem roku 1800, rekonstruovanou sochu z gotického náhrobku Arnošta z Pardubic, kalich a paténu z jeho hrobu, památky cechovních řemesel, velkou sbírku hodin a sbírku skla 19.-20. století z dolnoslezských skláren.
* '''starý židovský hřbitov''' - převážně s hroby z 19. a první třetiny 20. století
* '''[[Minieuroland]]''' - zábavní park na západním předměstí, a miniaturami významných světových historických památek, Prahu zastupuje miniatura Staroměstské radnice; otevřeno roku 2016
* [[Karl Liebknecht]]
=== Pohřbení ===
* [[Hynek z Poděbrad]] (1452-14921452–1492), syn [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], diplomat a spisovatel; hrob v kostele sv. Jiří a Vojtěcha byl zrušen a překryt novou dlažbou v 19. století, ostatky z rodové hrobky přemístěny do kostela P. Marie
* Arnošt z Pardubic (1297-13641297–1364), první pražský arcibiskup, pohřben v kostele P. Marie
 
== Partnerská města ==
6 495

editací