Pověst je ústní útvar s vysokou variabilitou, která umožňuje přizpůsobení prostředí a podmínkám, protože. Zpravidla je krátká, ale může mít podobu vyprávění s více epizodami. Typický je odkaz na skutečnou osobu, která pověst původně vyprávěla či byla dokonce účastníkem vyprávěného děje, což má potvrzovat věrohodnost pověsti. Časté je opakování určitých slov pro zvýšení [[expresivita (lingvistika)|expresivnosti]], [[Hyperbola (literatura)|hyperbolizace]] nebo [[Archaismus|archaismů]], kterým vypraveč nerozumí, ale slyšel je když mu byla pověst vyprávěna. Typická jsou také ustálená slovní spojení, především při užití přímé řeči. Živý přednes umožňuje také odlišení řeči nadpřirozených bytostí, například zvýšením hlasu či [[Sigmatismus|šišláním]]. Při sbírání pověstí byl na jejich formu oproti obsahu kladen velmi malý důraz, a často se jednalo pouze o zapsání několika stručných vět, které byly případně použity pro převyprávění příběhů.<ref>{{Citace monografie
