Steen Steensen Blicher: Porovnání verzí

Přidáno 1 714 bajtů ,  před 1 měsícem
dáklo
(/* Živo)
(dáklo)
Roku 1836 podnikl cestu do Švédska, začal se zajímat o sociální problematiku a články s touto tématikou publikoval v tisku. Cestoval po Jutsku a v letech 1839-1844 zorganizoval první dánské lidové festivaly na kopci [[Himmelbjerget]]. Po neshodách s ostaními členy organizačního výboru byl nucen výbor opustit a byl podroben veřejné kritice. Roku 1845 se nervové zhroutil a následně se stal závislým na alkoholu. Kvůli své literární práci zanedbával svůj kněžský úřad. Byl proto roku 1847 poslán do důchodu a následující rok zemřel.<ref>[http://blicherselskabet.dk/?page_id=2 Biografi - Blicher-Selskabet]</ref>
 
Blicher je považován za jednoho z představitelů první vlny dánských romantiků a za tvůrce dánské povídky. K romantismu jej přivedl svými přednáškami z roku 1802 dánsko-německý [[filosof]] [[Henrik Steffens]]. Svou literární práci zahájil překladem ''[[Ossianovy zpěvy|Ossianových zpěvů]]'' do dánštiny (první díl překladu vyšel roku 1807, druhý roku 1809). Vlastní tvorbu zahájil dvěma svazky básní z roku 1814 a 1817, těžiště jeho tvorby je však v [[Próza|próze]]. Jeho [[Povídka|povídky]] a [[Novela (literatura)|novely]] z rodného [[Jutsko|Jutska]] se vyznačují [[Elegie|elegickým]] nebo [[Melancholie|melancholickým]] tónem a zobrazují pomíjivost a marnost lidského jednání i tragičnost lidských osudů, kterou nelze ovlivnit. Vystupují v nich většinou prostí lidé (sedláci, rybáři, dívky z vřesovišť) a, vyprávění je zarámováno popisy jutské přírody a mnoha [[Realismus (literatura)|realistickými]] pasážemi. Někdy se v jeho dílech objevuje i [[humor]] a [[Ironie|ironický]] pohled na oficíální literární vkus určovaný v Kodani kruhem kolem [[Johan Ludvig Heiberg|Johana Ludviga Heiberga]]. Cenná je rovněž jeho tvorba v jutském [[Nářečí|dialektu]], která předjímá pozdější dánskou regionální literaturu.<ref name="REF1"/>
 
== Výběrová bibliografie ==
* ''Sneklokken'' ([[1826]], ''Sněžný zvon''), sbírka básní.
* ''Svithiod'' ([[1837]]), básně vytěžené z cesty po Švédsku.
* ''Trækfuglene'' ([[1838]], ''Tažní ptáci''), autorova vrcholná básnická sbírka v níž se přírodní lyrika (často alegorická) prolíná s úvahami o lidském životě.<ref name="REF1"/>
=== Próza ===
* ''Brudstykker af en Landsbydegns Dagbog'' ([[1824]], ''Zlomky z deníku venkovského kostelníka''), nejvíce ceněná autorova povídka inspirovaná skutečným příběhem dánské šlechtičny Marie Grubbové, který zpracovali i jiní spisovatelé (například [[Hans Christian Andersen]], [[Jens Peter Jacobsen]]). V povídce se jmenuje slečna Sofie a její příběh vypráví formou deníku selský chlapec Morten Vinge, který nakonec zjistí, že žena, kterou celý život neěťastně miloval, skončila jako alkoholička. V osobě Mortena použil autor princip tzv. nespolehlivého vypravěče, který nezná všechny souvislosti příběhu a je v něm citově zaujatý.<ref name="REF1"/>
* ''Brudstykker af en Landsbydegns Dagbog'' ([[1824]], ''Zlomky z deníku venkovského kostelníka'')
* ''Røverstuen'' ([[1827]], ''Lupičské doupě''), romantický příběh lásky a intrik.
* ''Stakkels Louis!'' (1827, ''Chudák Louis!''), příběh francouzského emigranta ličený prostředncitvím dopisů.
* ''Ak! hvor forandret'' ([[1828]], ''Ach! Ta změna!''), smutný příběh o tom, jak čas mění lidské osobnosti.
* ''Sildig Opvaagnen'' (1828, ''Pozdní probuzení''), tragický příběh cizoložství a sebevraždy.
* ''Præsten i Vejlby'' ([[1829]], ''Farář z Vejlby'')
* ''Præsten i Vejlby'' ([[1829]], ''Farář z Vejlby''), novela, založená na skutečném případu vraždy z roku 1626 v obci Vejlby, popisuje tragický příběh justičního omylu, zaviněném tím, že vypravěč pčíběgu činí fatální nesprávné závěry (autor zde opět využívá princip nespolehlivého vypravěče).
* ''Hosekræmmeren'' (1829, ''Punčochář'')
* ''Hosekræmmeren'' (1829, ''Punčochář''), ponurá novela o mentálním zhroucení dívky kvůli nešťastné lásce.
* ''Marie'' ([[1836]]).
* ''Leonora'' (1835), inkviziční příběh.
* ''Vestlig profil af den cimbriske halvø'' ([[1839]], Západní profil Kimberského poloostrova), cestopis z cest po Jutsku.
* ''Maria'' ([[1836]], ''Marie''), příběh neěťastné lásky.
* ''Sommerrejse i Sverig'' ([[1840]]. ''Letní cestování po Švédsku''), cestopis.
* ''Vestlig profil af den cimbriske halvø'' ([[1839]], Západní profil Kimberského poloostrova), [[cestopis]] z cest po Jutsku.
* ''E Bindstouw'' ([[1842]], ''Přástky''), rámcová novela s básněmi napsaná v jutském dialektu.
* ''Sommerrejse i Sverig'' ([[1840]]., ''Letní cestování po Švédsku''), cestopis.
 
* ''De tre Helligaftener'' ([[1841]], ''Tři svatvečery''), osudový milostný příběh..
* ''E Bindstouw'' ([[1842]], ''Přástky''), rámcová novela s básněmi napsaná v jutském dialektu obsahující směsici příběhů po vzoru ''[[Dekameron]]u'' (příběhy si vypráví skupina vesničanů o tzv. přástkách, při kterých se za zimního večera sešli v jedné chalupě za účelem společného pletení).
== Odkazy ==
=== Reference ===