Dánsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidala jsem z anglické wikipedie část o vládních výdajích značka: editace z Vizuálního editoru |
→Ekonomika: přeložila jsem článek o fiskální politice z anglické wikipedie a přidala ho do české značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 324:
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> O jejích politikách [[Trh práce|trhu práce]] se rozhoduje prostřednictvím tripartitní spolupráce mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a vládou.<ref>Jespersen, Svend T.; Munch, Jakob R.; Skipper, Lars (2008). "Costs and benefits of Danish active labour market programmes" (PDF). ''Labour Economics''. '''15''' (5): 859–884. </ref> [[Dánsko]] má jedny z nejvyšších výdajů na ALMP a v roce 2005 utratilo asi 1,7% svého [[HDP]] na politiky trhu práce.<ref>Hendeliowitz, Jan (February 2008). "Danish Employment Policy" (PDF). ''Employment Region Copenhagen & Zealand The Danish National Labour Market Authority''.</ref> Jednalo se o nejvyšší částku mezi zeměmi [[OECD]]. [[Dánsko]] bylo také v roce 2010 v oblasti výdajů na ALMP zařazeno mezi jedničky v severských zemích.<ref>Greve, Bent (2012). "Denmark a Nordic Welfare State – Are the Active Labour Market Policy Withering Away?" (PDF). ''The Open Social Science Journal''. '''5''': 15–23. </ref>
Dánská fiskální politika je obecně považována za zdravou. Státní dluh se ke konci roku 2017 blížil nule a činil 27,3 miliardy DKK, to je 1,3 % HDP. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Den nordiske finansielle sektor
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.6027/9789289335935-4-da
| datum vydání = 2006-03-15
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| titul = General government financial wealth
| url = https://www.oecd-ilibrary.org/governance/general-government-financial-wealth/indicator/english_325ddad1-en
| doi = 10.1787/325ddad1-en (accessed on 24 november 2018).
| poznámka = type: dataset
DOI: 10.1787/325ddad1-en
| jazyk = en
}}</ref>Vládní sektor, který má reálnou částku finančních aktiv i pasiv, činil ke stejnému datu hrubý veřejný dluh 36,1 % HDP.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Serventy
| jméno = D. L.
| titul = Crested Penguin at Denmark, W.A.
| periodikum = Emu - Austral Ornithology
| datum vydání = 1932-01
| ročník = 31
| číslo = 3
| strany = 240–241
| issn = 0158-4197
| doi = 10.1071/mu931240
| url = http://dx.doi.org/10.1071/mu931240
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> Hrubý dluh HMu v procentech HDP byl šestý nejnižší ze všech 28 členských zemí EU, pouze Estonsko, Lucembursko, Bulharsko, Česká republika a Rumunsko měly nižší hrubý dluh.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Table 3. Public Finances (% of GDP)Algeria
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.1787/888932809887
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> Dánsko mělo v roce 2017 přebytek státního rozpočtu ve výši 1,1% HDP. Dlouhodobé roční fiskální plány dánské vlády i nezávislé dánské hospodářské rady, které zohledňují pravděpodobný budoucí fiskální vývoj způsobený demografickým vývojem (např. pravděpodobné stárnutí populace způsobené výrazným prodloužením střední délky života), dělají z dlouhodobého hlediska dánskou fiskální politiku příliš udržitelnou. Na jaře 2018 byl tzv. ukazatel fiskální udržitelnosti vypočítán na 1,2 (dánskou vládou) resp. 0,9% (dánskou hospodářskou radou) HDP.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Choudhry
| jméno = Moorad
| titul = The Moorad Choudhry Anthology
| datum vydání = 2018-02-24
| doi = 10.1002/9781118791752
| url = http://dx.doi.org/10.1002/9781118791752
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Danish Summary – Sammenfatning (in Danish)
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.6027/9789289329989-3-en
| datum vydání = 2012-10-24
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> To znamená, že za předpokladů použitých v projekcích by mohla být fiskální politika trvale uvolněna (prostřednictvím štědřejších veřejných výdajů a / nebo nižších daní) přibližně o 1% HDP při dlouhodobém zachování stabilního poměru veřejného dluhu k HDP.
Aktivní politiky dánského [[Trh práce|trhu práce]] se zaměřují zejména na řešení [[Nezaměstnanost|nezaměstnanosti]] mladých lidí. Mají od roku 1996 zavedenou „iniciativu mládeže“ (youth initiative) nebo dánský program nezaměstnanosti mládeže (Danish Youth Unemployment Programme).<ref>"Youth unemployment policies: Review of the Danish Youth Unemployment Programme and the British New Deal for Young People" (PDF).</ref> To zahrnuje povinnou participaci pro nezaměstnané mladší 30 let. Zatímco jsou poskytovány dávky v nezaměstnanosti, politiky jsou navrženy tak, aby motivovaly k hledání zaměstnání. Například dávky v nezaměstnanosti se po 6 měsících sníží o 50 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| |||