Noarootsi: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nadvšenec (diskuse | příspěvky)
m šablona neověřeno
Doplnění hesla
Řádek 1:
{{neověřeno}}{{Infobox - ostrov
}}
'''Noarootsi''' ([[Švédština|švédsky]] ''Nuckö'') též '''Noarootsi poolsaar''' ('''Noarootský poloostrov''') je někdejší [[ostrov]] a od [[19. století]] [[poloostrov]] na [[západ]]ním pobřeží pevninské části [[Estonsko|Estonska]], územně patřící do kraje [[Läänemaa]], obce [[Noarootsi (obec)|Noarootsi]].
 
'''Noarootsi''' ([[Švédština|švédsky]] ''Nuckö'') též '''Noarootsi poolsaar''' ('''Noarootský poloostrov''') je někdejší [[ostrov]] a od [[19. století]] [[poloostrov]] na [[západ]]ním pobřeží pevninské části [[Estonsko|Estonska]], územně patřící do kraje [[Läänemaa]], do roku 2017 do obce [[Noarootsi (obec)|Noarootsi]], po správní reformě v roce 2017 patří do obce [[Lääne-Nigula]], která vznikla sloučením obcí [[Kullamaa (obec)|Kullamaa]], [[Martna (obec)|Martna]], Noarootsi, [[Nõva]] a staré Lääne-Nigula s vesnicí [[Nissin Rehemäe]].<ref>[https://haldusreform.fin.ee/static/sites/3/2018/02/ulevaade_omavalitsused_2018.xlsx Ühinenud ja kõikide omavalitsuste ülevaade (sh KOV kontaktandmed ja omavalitsusjuhid)] <small>(Excel)</small> (Viron kuntien perustietoja valtiovarainministeriön verkkosivuilla) ''haldusreform.fin.ee''. maaliskuu 2018. (estonsky)</ref>
 
== Popis ==
Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] převážnou část obyvatelstva tvořili estonští Švédi. Do počátku 18. století byl Noarootsi ostrovem. Na poloostrově je několik brakických jezer, mezi největší patří ''Sutlepa meri'' s plochou 202 ha, ''Vööla meri'' (74 ha), ''Karjatsi meri'' (38 ha), ''Tuksi järv'' (20 ha) a ''Kudani järv'' (13 ha). Dříve bylo možné proplout kanálem z [[Harský záliv|Harského zálivu]] (''Hara laht'') přes jezera Vööla meri, Karjatse meri a Sutlepa meri do [[Haapsalský záliv|Haapsalského zálivu]] (''Haapsalu laht)''. Mezi nejdelší vodní toky patří řeka Nõva s délkou 22 km, řeka Rickul s 12 km, kanál Leidissoo s 6 km. Ostrov je plochý.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Allmänna uppgifter
| periodikum = web.archive.org
| vydavatel =
| url = https://web.archive.org/web/20081015055823/http://www.noavv.ee/swe/
| datum vydání = 2008-10-15
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref>
 
Na území Noarootsi se nacházejí čtyři státní rezervace (včetně ostrova [[Osmussaar]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Naturreservat
| periodikum = web.archive.org
| vydavatel =
| url = https://web.archive.org/web/20081015055823/http://www.noavv.ee/swe/
| datum vydání = 2008-10-15
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref>
 
Na poloostrově se nachází obce např. Pürksi, Vööla, Einbi, Kudani, Noarootsi, Saare, Paslepa, Hosby, Tahu a Österby atd.
 
== Historie ==
Poloostrov Noarootsi vznikl spojením několika ostrovů. Moderní výzkumy potvrzují dřívvější osídlení, které bylo v 13. století posíleno migrací ze [[Svenskfinland|švédského Finska]], zejména z [[Uusimaa]] (Nyland). Tito přistěhovalci získali mnoho privilegií (tzv. Švédské právo), které se týkaly především osobní svobody, svobody pohybu a nižších daní, protože jejich kolonizaci schválil biskup západního Estonska a ostrova (Saare-Lääne). Švédská osada dosáhla svého největšího rozsahu na začátku 16. století.
 
na konci 16. století v období [[Livonská válka|Livonské války]] bylo území pustošeno ruskými vojsky. V roce 1580e oblast dostala pod švédskou nadvládu, které trvalo do roku 1710. Během této vlády byla založena první škola. V Noarootsi byl kostel a v obcích Sotlepa, Rooslepa a [[Osmussaar]] byly kaple.
 
Po roce 1710 se Estonsko dostalo pod ruskou nadvládu. V 18. století bylo založeno několik panství, práva švédských obyvatel byla omezena. V době [[Severní válka|Severní války]] v letech 1710–1711 vypukla na ostrově epidemie a dvě třetiny obyvatel zemřelo, v důsledku této epidemie zaniklo několik vesnic. V roce 1856 bylo založeno školství a samospráva
 
V 19. století v Noarootsi začal nový intelektuální život.V Paslepa byl založen seminář, který existoval 14 let. Do roku 1890 bylo založeno mnoho švédských škol. V období estonské vlády se území rozvíjelo, vznikalo lodní stavitelství a lodní přeprava, která zajišťovala vývoz ryb, brambor a jablek do Švédska a Finska. V roce 1934 zde žilo 4388 obyvatel z toho bylo 2697 švédsky mluvících obyvatel tj. 64 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Landmark Property - Noarootsi Commune
| periodikum = landmarkproperty.ee
| url = http://landmarkproperty.ee/index.php/page_id/34
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref>
 
V roce 1939 založil v Estonsku vojenské základny a v roce 1940 převzal celkovou moc nad Estonskem. Většina Švédů v letech 1943–1944 emigrovala do Švédska, mnoho vesnic bylo zaniklo, bylo zničeno. Po druhé světové válce na poloostově vznikaly vojenské základny. Po roce 1945 voblasti Noarootsi byly utvořeny vesnické sověty (''külanõukogu'') Pürksi, Sutlepa a Riguldi, které zahrnovaly 35 vesnic.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Nuckös historia
| periodikum = web.archive.org
| vydavatel =
| url = https://web.archive.org/web/20081015055823/http://www.noavv.ee/swe/
| datum vydání = 2008-10-15
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref>
 
Po roce 1980 se mohli mnozí původní obyvatelé vrátit. Oblast je dvojjazyčná, ale švédština není úředním jazykem.<ref name=":0" />
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
{{Překlad|sv|Nuckö|46501501}}
<references />Související články
 
* [[Noarootsi (obec)]]
* [[Kostel svaté Kateřiny (Hosby)|Kostel svaté Kateřiny v Hosby]]
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}