Dánsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+výslovnost do úvodní věty |
Přidala jsem text týkající se trhu práce a nezaměstnanosti v Dánsku, jelikož se mi text původní připadal v tomto ohledu nedostatečný. značky: první editace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 312:
| datum přístupu = 2018-11-06
}}</ref>
Pro dánský [[trh práce]] je charakteristická vysoká míra členství v odborech a pokrytí [[Kolektivní smlouva|kolektivními smlouvami]], které se datují od ''Septemberforliget'' (The September Settlement) v roce 1899, kdy si Dánská konfederace [[Odbory|odborových svazů]] a [[Konfederace dánských zaměstnavatelů]] vzájemně uznaly právo na organizaci a vyjednávání. Trh práce je také tradičně charakterizován vysokým stupněm [[Flexikurita|flexikurity]], tj. kombinací flexibility [[Trh práce|trhu práce]] a ekonomické jistoty pracovníků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Flexicurity
| periodikum = www.star.dk
| url = https://www.star.dk/en/about-the-danish-agency-for-labour-market-and-recruitment/flexicurity/
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> Míra flexibility je částečně udržována prostřednictvím [[Aktivní politika zaměstnanosti|aktivních politik]] trhu práce. Dánsko poprvé zavedlo aktivní politiku trhu práce (ALMP) v 90. letech po [[Hospodářská recese|hospodářské recesi]], která vedla k vysoké míře [[Nezaměstnanost|nezaměstnanosti]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = An Economic History of Denmark
| periodikum = eh.net
| url = https://eh.net/encyclopedia/an-economic-history-of-denmark/
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> O jejích politikách [[Trh práce|trhu práce]] se rozhoduje prostřednictvím tripartitní spolupráce mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a vládou.<ref>Jespersen, Svend T.; Munch, Jakob R.; Skipper, Lars (2008). "Costs and benefits of Danish active labour market programmes" (PDF). ''Labour Economics''. '''15''' (5): 859–884. </ref> [[Dánsko]] má jedny z nejvyšších výdajů na ALMP a v roce 2005 utratilo asi 1,7% svého [[HDP]] na politiky trhu práce.<ref>Hendeliowitz, Jan (February 2008). "Danish Employment Policy" (PDF). ''Employment Region Copenhagen & Zealand The Danish National Labour Market Authority''.</ref> Jednalo se o nejvyšší částku mezi zeměmi [[OECD]]. [[Dánsko]] bylo také v roce 2010 v oblasti výdajů na ALMP zařazeno mezi jedničky v severských zemích.<ref>Greve, Bent (2012). "Denmark a Nordic Welfare State – Are the Active Labour Market Policy Withering Away?" (PDF). ''The Open Social Science Journal''. '''5''': 15–23. </ref>
Aktivní politiky dánského [[Trh práce|trhu práce]] se zaměřují zejména na řešení [[Nezaměstnanost|nezaměstnanosti]] mladých lidí. Mají od roku 1996 zavedenou „iniciativu mládeže“ (youth initiative) nebo dánský program nezaměstnanosti mládeže (Danish Youth Unemployment Programme).<ref>"Youth unemployment policies: Review of the Danish Youth Unemployment Programme and the British New Deal for Young People" (PDF).</ref> To zahrnuje povinnou participaci pro nezaměstnané mladší 30 let. Zatímco jsou poskytovány dávky v nezaměstnanosti, politiky jsou navrženy tak, aby motivovaly k hledání zaměstnání. Například dávky v nezaměstnanosti se po 6 měsících sníží o 50 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tackling youth unemployment in Denmark
| periodikum = star.dk
| url = https://star.dk/en/active-labour-market-policy-measures/tackling-youth-unemployment-in-denmark/
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> To je kombinováno s programy vzdělávání, rozvoje dovedností a odborné přípravy. Například program „Budování mostu ke vzdělávání“ (Building Bridge to Education program), byl zahájen v roce 2014 s cílem poskytovat mladým lidem, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností, výukové lekce, kde jsou pod dohledem mentorů učeni rozvíjet své schopnosti<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Building Bridge to Education
| periodikum = star.dk
| url = https://star.dk/en/active-labour-market-policy-measures/tackling-youth-unemployment-in-denmark/building-bridge-to-education/
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> Takové aktivní politiky trhu práce byly pro Dánsko v krátkodobém i dlouhodobém horizontu velmi úspěšné. Například 80 % účastníků programu Building Bridge for Education se domnívalo, že tato iniciativa jim pomohla dokončit vzdělání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Building Bridge to Education
| periodikum = star.dk
| url = https://star.dk/en/active-labour-market-policy-measures/tackling-youth-unemployment-in-denmark/building-bridge-to-education/
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> V makroekonomickém měřítku studie dopadu ALMP v Dánsku mezi rokem 1995 a 2005 ukázaly, že takové politiky měly pozitivní dopad nejen na zaměstnanost, ale také na příjmy.<ref>"Building Bridge to Education". ''Danish Agency for Labour Market and Recruitment''. Retrieved 2 August 2019.</ref> Efektivní míra kompenzace nezaměstnaných pracovníků však v posledních desetiletích klesá. Na rozdíl od většiny západních zemí v Dánsku neexistuje zákonná [[minimální mzda]].
Relativně velká část populace je aktivní na trhu práce, v neposlední řadě kvůli velmi vysoké míře participace žen. Celková míra participace lidí ve věku 15 až 64 let v roce 2017 činila 78,8 %. To byl 6. nejvyšší počet ze zemí OECD, který překonal pouze [[Island]], [[Švýcarsko]], [[Švédsko|Švédsko,]] [[Nový Zéland]] a [[Nizozemsko]]. Průměr všech zemí OECD dohromady byl 72,1%.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = LFS by sex and age - indicators
| periodikum = stats.oecd.org
| url = https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=LFS_SEXAGE_I_R#
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref>
Podle [[Eurostat|Eurostatu]] byla v roce 2017 míra nezaměstnanosti 5,7 %. Tím je nezaměstnanost v Dánsku poněkud pod průměrem EU, což bylo 7,6 %. V roce 2017 mělo 10 členských zemí EU nižší míru nezaměstnanosti než Dánsko.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Database - Eurostat
| periodikum = ec.europa.eu
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> V roce 2017 činila podle Statistics Denmark celková zaměstnanost 2 919 000 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Statistikbanken
| periodikum = statistikbanken.dk
| url = https://statistikbanken.dk/nan1
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref>
Podíl zaměstnanců, kteří každoročně opouštějí zaměstnání (kvůli změně zaměstnání, odchodu do důchodu nebo nezaměstnanosti), se v soukromém sektoru pohybuje kolem 30 % – toto bylo také pozorováno ve [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]] a [[Spojené státy americké|USA]] – ale v mnohem vyšší míře než v kontinentální Evropě, kde odpovídající hodnota je kolem 10 %.<ref>(in Danish)"Personaleomsætning 2017: Flere skifter job - især i serviceerhverv". Confederation of Danish Industry, 18 June 2018.</ref>
Dánsko má jedno z nejvyšších zdanění v Evropě a na světě. Trend zvyšování daní vyvrcholil v roce 1988, kdy překročila celková míra zdanění 50 procent HDP. Od té doby jen mírně poklesla. Vysoké daně stát firmám kompenzuje mimořádně pružným pracovním trhem – v propuštění zaměstnance brání zaměstnavateli jen minimum překážek. Také založení nové firmy je velmi jednoduché.<ref>{{Citace periodika
| |||