'''Morče domácí''' je domestikovaná forma jihoamerického [[hlodavci|hlodavce]] [[morče divoké|morčete divokého]].<ref>kniha Morče</ref> Patří mezi oblíbené domácí mazlíčky.
Morče domácí (''Cavia aperea porcellus'') pochází z divokého morčete (''Cavia aperea''). Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu [[Močická keramika|Močikové]], [[Čimúové]] a [[Inkové]] v oblasti dnešního [[Peru]] a [[Chile]]. Často se chovala také jako mazlíčci pro děti. Morčata se používala také jako obětní zvířata, kněží z jejich vnitřností [[Věštění|věštili budoucnost]] a ukládali je jako obětinu do hrobů zemřelých. Svědectvím této skutečnosti jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. Již tehdy se vyskytovaly mnohé barevné rázy. Avšak výzkumy naznačují, že černá morčata byla (nejspíše z pověrčivosti) hned po narození usmrcována.{{Fakt/dne|20131010112547}} V [[Kečujština|kečujštině]] (jazyce Inků) se morčata nazývají ''cui cui'' podle typického hlasového projevu.V 15. století zmiňuje své první setkání s ochočenými morčaty u jihoamerických indiánů [[Kryštof Kolumbus]] a v 16. století tato zvířata popsal v knize o přírodě této oblasti slavný [[Renesance|renesanční]] přírodovědec [[Konrad Gessner|Conrad Gessner]].<ref>kniha Morče/Původ morčete</ref>
Morčata byla dovezena do Evropy kolem 16. století<ref>http://www.ezoo.cz/zvire.php?zvire_id=75</ref> a jako domácí mazlíčci se začala chovat na počátku 18. století, a to hlavně v [[Anglie|Anglii]]. Zpočátku si je mohli dovolit jen bohatí lidé. V Anglii byly také v 19. století pořádány i první morčecí výstavy. Po druhé světové válce přišla vlna obliby morčat, která trvá dodnes.{{Fakt/dne|20131010112547}}
