Běleč (Švihovská vrchovina): Porovnání verzí

'''Běleč''' (někdy také '''Bělč''') je sopečný<ref>https://www.hauner.cz/GC1VKQX/ ;pod prvním obrázkem</ref> vrchol nacházející se asi 3 km západně od [[Švihov|Švihova]]. Vrchol patří do [[Korábská vrchovina|Korábské vrchoviny]] a je osmým nejvyšším zástupcem [[Švihovská vrchovina|Švihovské vrchoviny]]. Jeho přesná výška je 711,6&nbsp; m&nbsp;n.&nbsp;m. 12. dubna 1955 na něm byla vyhlášena [[Bělč|přírodní rezervace]]. Běleč spolu s vrcholy [[Bělyšov|Bělýšov]] a [[Velká Doubrava]] tvoří tzv. [[Branžovský hvozd]], který představuje jeden ze zbytků přirozených lesních společenstev. Další dominantní lokalitou je nedaleký sopečný vrch [[Tuhošť]], kde se před 3 000 lety <ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>[[Lhovice (hradiště)|hradiště]], jehož ruiny přežily až do současnosti. Byly vysloveny teorie, že v těchto místech mohl existovat [[Bitva u Wogastisburgu|VogastisburgWogastisburg]], ukde kteréhoslovanské bylakmeny poraženavedené Sámem porazily francká vojska roku 631/2. <ref>https://www.hauner.cz/GC1VKQR/</ref>

Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] budoval [[Československo|československý stát]] rozsáhlý systém opevnění před pravděpodobnou agresí ze západu. Na Plzeňsku byla budována tzv. [[Plzeňská čára]], která vytvářela půloblouk ve vzdálenosti 30–50 km okolo města [[Plzeň|Plzně]] táhnoucí se od [[Manětín|Manětína]] až na [[Švihov|Švihovsko]].<ref>https://www.hauner.cz/GC1VKQX/</ref> V roce 1936 byl připraven projekt soustavy [[Lehké opevnění vzor 36|lehkých objektů vzor 36]] pro obranu [[Plzeň|Plzně]] proti postupu od [[Domažlice|Domažlic]] či [[Klatovy|Klatov]]. Projekt označený VIII. b Staňkov-jih se táhl od vesnice [[Poděvousy]] okolo [[Újezdec (Mochtín)|Újezdce]] a [[Křenice (okres Klatovy)|Křenice]], procházel přes [[Ježovy]] a končil za [[Červené Poříčí|Červeným Poříčím]]. Za okupace byly tyto bunkry vyhozeny do vzduchu. Rok 1937 přinesl inovovaný [[Lehké opevnění vzor 37|vzor 37]], známý jako řopík. Tato výstavba se také dostala na Běleč. Nový úsek tvořený 21 bunkry byl označený [[E-25 Merklín]]. Jeho levé křídlo se táhlo v dvojité linii od Ježov po úpatí Bělče, konkrétně šlo o pevnosti s čísly 14–16 a 19–21. Na jižním svahu Bělče probíhala v téže době výstavba dalšího úseku [[Lehké opevnění vzor 37|řopíků]] pod označením [[E-26 Klatovy]]. V roce 1938 opevňování Bělče pokračovalo a to především spojením dosud vybudovaných linií. Pás [[Lehké opevnění vzor 37|řopíků]] označovaný [[Úsek 175 – Ježovy]] se táhl od vrcholu Bělče po západních a severních svazích směrem k Ježovům, aby se napojil na úsek E-25, který měl ve směru na [[Újezdec (Mochtín)|Újezdec]] dále posílit. <ref>https://www.hauner.cz/GC1VKQX/ (upraveno, kráceno)</ref> Nedaleko pod vrcholem se nachází vyhlídka, kde pohlédnout k jihozápadu až západu. Tato vyhlídka se nachází na místě zlikvidovaného objektu 175/2/A-140.