Rychloměr: Porovnání verzí

[[Soubor:Tachometer service oil.jpg|náhled|TachometrRychloměr]]

'''TachometrRychloměr''', z [[Řečtina|řeckého]] ταχος (''tachos'') rychlost a μετρειν (''metrein'') měřit, je zařízení na měření [[rychlost]]i [[vozidloVozidlo|vozidel]];. častoČasto bývá sdruženosdružen s [[hodometrOdometr|odometrem]]em, počítadlem ujetých [[kilometr]]ů. Nezřídka je zaměňován s termínem [[Tachometr|tachometr]], který je, alespoň u vozidel, ve skutečnosti [[Otáčkoměr|otáčkoměrem]]. U [[jízdní kolo|jízdních kol]] se někdy používá termín [[cyklistický počítač]], protože takový přístroj obvykle nabízí ještě další funkce.

V [[letectví]] se pro měření rychlosti [[letadlo|letadel]] používá místo tachometrurychloměru [[letecký rychloměr]], který pracuje na jiném principu.

TachometrRychloměr vynalezl v roce [[1888]] [[Chorvatsko|chorvatský]] profesor Josip Belušić a v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] byl patentován pod názvem velocimetr. Tato dnes běžná součást výbavy [[Motorové vozidlo|motorových vozidel]] začala být do [[automobil]]ů na přání montována počátkem [[20. století]] a do standardní výbavy byla zařazena po roce 1910. Až do 80. let minulého století se v automobilech používal klasický přístroj s mechanickým převodem, poté se objevily i přístroje elektronické.

[[Soubor: Wirbelstromtacho.jpg |náhled|upright=1.3| Součástky tachometrurychloměru: otočný magnet, kalíšek a pružinka. Vpravo jednoduchý cyklistický tachometrrychloměr. ]]

[[Soubor: Speedometer (Honda Dio)2.jpg |náhled|upright=1.0| TachometrRychloměr Honda s počítadlem kilometrů ]]

Klasické tachometryrychloměry jsou založeny na měření či počítání otáček za jednotku času. Otáčení kol se přenáší ohebným hřídelem do vlastního tachometrurychloměru. Nejstarší tachometryrychloměry pracovaly na principu odstředivé síly, která je úměrná rychlosti otáčení (takovým způsobem snímá otáčky stroje [[Wattův odstředivý regulátor]]). Vynález profesora Belušiče spočíval v tom, že k měřenému hřídeli je připojen permanentní [[magnet]], který se otáčí v hliníkovém kalíšku. Otáčející se magnet v něm budí vířivé proudy, které kalíšek unášejí silou, úměrnou rychlosti otáčení. Na kalíšku je upevněna ručka a do nulové polohy jej vrací jemná pružina.

Moderní elektronické tachometryrychloměry obvykle počítají elektrické pulzy, které vznikají otáčením měřeného hřídele a přenášejí se do měřicího zařízení. Počet pulzů za jednotku času je přímo úměrný rychlosti otáčení hřídele, a pokud se převody ani průměry kol (resp. pneumatik) nemění, lze z rychlosti otáčení vypočítat obvodovou rychlost kol. Indikace může být analogová, ručkou na kruhové stupnici, může být sloupcová anebo číselná na displeji.