Kniha Kazatel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Do záhlaví doplněn často užívaný latinský název knihy |
→Obsah knihy: smazání slova nejkrásnějších, protože to je subjektivní značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
Velký význam má pro autora realita smrti, která znamená konec lidské existence, neboť právě ta relativizuje všechnu lidskou činnost a její hodnotu a způsobuje, že veškerá lidská činnost (námaha) je „marná“. Tuto lidskou „omezenost“ autor vyjadřuje nejen častými zmínkami o smrti či „počtu dní lidského života“, ale nejčastěji souslovím „pod sluncem“ (תחת השמש, ''tachat haššemeš''). Slunce symbolizuje provázanost člověka se zemí, jeho omezené obzory a životní prostor, a také to, že člověk se z této situace nemůže vymanit. Hovoří-li autor o lidském životě, má tím na mysli život mezi narozením a smrtí, strávený ve znamení námahy a práce a pachtěním se za nějakým nesmyslným cílem. Žádná činnost neobstojí tváří v tvář realitě smrti.
Smrti se týká i jedna z
Řešením pro autora je „jíst, pít a užívat si“ z toho, co člověk svou namáhavou prací získá. Nejedná se však o bezuzdné užívání si, nýbrž o nalezení správné míry, jak se nejen namáhat a pracovat, nýbrž jak si i najít čas zaslouženě si vychutnat plody své práce. Jestliže totiž někdo celý život pracuje, takže nemá ani čas si odpočinout a užít si toho, co svou prací získal, počítá jej autor knihy mezi blázny. Kromě toho autor několikrát připomíná, že i zisk, který člověk ze své námahy má, a to, že má možnost si ho užít, není samozřejmost, nýbrž Boží dar. Proto jeho „jíst, pít a užívat si“ je myšleno jako „s vděčností přijímat od Boží prozřetelnosti to, co nám dává, a užít si toho k vlastní radosti“. Kazatel nezapomíná ani na vybídnutí čtenáře, aby se o tyto své dary podělil s druhými, protože neví, kdy se situace změní (11,1n.). Respekt („strach“) k Bohu je stálým motivem knihy.
|