Pasivní agrese: Porovnání verzí

'''Pasivní agresivní chování''' nebo '''pasivně agresivní čin''' je chování charakterizované nepřímou rezistencí vůči požadavkům druhých a vyhýbáním se přímé konfrontaci. Pasivně agresivní chování se projevuje na pracovišti nebo v osobních vztazích nebo na pracovišti a je charakterizováno zanedbáváním, ignorováním, zadržováním informací, neplnění společenských povinností, [[Prokrastinace|prokrastinací]], skrytým obstrukcionizmem, neúčinností a tvrdohlavostí.

V psychologii je pasivní agresivní chování charakterizováno obvyklým vzorcem neaktivního odporu vůči mezilidským, rodinným a společenským povinnostem, očekávaným pracovním požadavkům, opozicí, mrzutostí, tvrdohlavostí a negativními postoji v reakci na požadavky na normální výkonnostní úrovně očekávané ostatními. Typicky se vyskytuje na pracovišti, kde se odpor projevuje nepřímým chováním jako otálení, [[prokrastinace]], zapomnětlivost a účelná neefektivita, zejména v reakci na požadavky autoritních osob, a také se vyskytuje i v mezilidských souvislostech a vztazích, kde se projevuje vyhýbáním se, ignorací, zanedbáváním, pasivní manipulací či [[Domácí násilí|pasivním domácím násilím]] a pasivním [[Psychické zneužívání|psychickým zneužíváním]] [[Osoba blízká|blízké osoby]], pasivně agresivní [[Šikana|šikanou]], [[Mikroagrese|mikroagresemi]] apod.<ref>{{cite book |author=Benjamin J. Sadock, Virginia A. Sadock, |title=Kaplan & Sadock's Concise Textbook of Clinical Psychiatry |url=https://books.google.com/books?id=ubG51n2NgfwC&pg=PA389 |year=2008 |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |isbn=978-0-7817-8746-8 |page=}}</ref> V mezilidských vztazích je však potřeba odlišit [[Pasivní rezistence|pasivní rezistenci]], u které se psychicky zneužívaná osoba snaží vyhýbat kontaktu s psychickým agresorem – v tomto případě se jedná o pasivní obranu, ne o pasivní agresi jako v případě zanedbávání blízké osoby.