Aždar Ismajilov: Porovnání verzí

Přidáno 880 bajtů ,  před 10 měsíci
 
V roce 1982 začal provádět výzkym na doktorské disertaci na téma "Tradice démonizmu ve tvorbě Husejna Džavida a ve světové literatuře" ověřenou vědeckou radou Institutu literatury Nizamího. Tady, oproti myšlenkám lidí, kteří spojovali vznik ázerbájdžánského romantismu v naší literární vědě v souvislosti s události let 1905-1917 psal, že původ romantismu Husejna Džavida začinal z filosofie Zarvan (Avesta). Z hlediska filozoficko-estetických hodnocení řemesla a v čele s tureckým "Tanzimatem literatury" zkoumal spojenost básníka-myslitele s řemeslnou cestou koryfejů světové literatury v kontextu s demonizmem. V knize se zkoumaly otázky pokračování a rozvoje v dědictví H.Džavida tradic demonizmu ve světovém romantismu. Aždar Ismajilov ukazoval ideofilosofické a umělecko-mifologické kořeny H.Džavida, zkoumal národní a všeobecně lidské rysy ve vlastním světě řemeslníka.
 
Na odpověď vědcům, kteří nevidějí H.Džavida mezi giganty světové literatury a z jiné strany také nerozumí domonogické filozofii je možné říct, že pět vědců -odborníků světové literatury, kteří byli pozvani z Gruzie a Moskvy ukazali dobrý vztah vuči jeho kladnému vystoupení na Vědecké radě. Zvláště oficiální oponent z Moskvy profesor A.L.Štejn řekl: "Jsme, odborníci literatury romantismu do té disertaci mysleli, že světový romantismus skončil v XIX století, ale ukazalo se, že v XX století existuje takový gigánt řemesla jako H.Džavid". Jeho slova o tom, že tato disertace, ve které se poprvé povídá o problému démonismu v literární vědě a filozofii byvalého Sovětského Svázu, o filozoficko-estetickém a politickém hodnocení byla dobrou odpovědi těm našim celebritám, kteří tvořili překážky.
 
===Pedagogická činnost ===
34

editací