Karel Kryl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ref k nově vložené informaci značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 57:
Karel Kryl odjel z Československa [[9. září]] [[1969]] na písničkářský festival v západoněmeckém hradě [[Waldeck (hrad)|Waldecku]]. Po dvou týdnech se rozhodl podat si žádost o politický azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Počátky života v exilu pro Karla nebyly lehké. Cítil se osamocený, ztracený v cizí kultuře s cizím jazykem. Naštěstí pro něj se setkal s lidmi, kteří mu poskytli pomoc. V dopise svým rodičům potom napsal: „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma, lidi jsou dobří i zlí jako doma, snad se mi příliš nebude stýskat.“<ref>KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: s. 117. ISBN 978-80-7262-649-6</ref>
Ostatní desky (až do roku 1989) vycházely v exilu, v normalizačním Československu se jeho nahrávky pomocí magnetofonů často kopírovaly<ref>KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: s. 185, 197. ISBN 978-80-7262-649-6</ref> a
V roce [[1973]] se oženil se svou první manželkou Evou Sedlářovou, dcerou MVDr. Dušana Sedláře a PhDr. Vlasty Sedlářové. D. Sedlář byl v letech 1959–1968 ředitelem Zoologické zahrady v Ústí nad Labem, V. Sedlářová byla ve stejné ZOO zaměstnána jako inspektorka chovu. V roce 1968 celá rodina odešla do emigrace.<ref>{{Citace elektronické monografie
| |||