Karel Kryl: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ref k nově vložené informaci
Řádek 57:
 
Karel Kryl odjel z Československa [[9. září]] [[1969]] na písničkářský festival v západoněmeckém hradě [[Waldeck (hrad)|Waldecku]]. Po dvou týdnech se rozhodl podat si žádost o politický azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Počátky života v exilu pro Karla nebyly lehké. Cítil se osamocený, ztracený v cizí kultuře s cizím jazykem. Naštěstí pro něj se setkal s lidmi, kteří mu poskytli pomoc. V dopise svým rodičům potom napsal: „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma, lidi jsou dobří i zlí jako doma, snad se mi příliš nebude stýskat.“<ref>KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: s. 117. ISBN 978-80-7262-649-6</ref>
Ostatní desky (až do roku 1989) vycházely v exilu, v normalizačním Československu se jeho nahrávky pomocí magnetofonů často kopírovaly<ref>KLIMT, Vojtěch: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla.'' Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén [[2010]]: s. 185, 197. ISBN 978-80-7262-649-6</ref> a mnohémno<nowiki/>https://wave.rozhlas.cz/marlene-kryl-pro-radio-wave-kazdy-ma-narok-na-sveho-kryla-5209491<nowiki/>hé jeho písničky se dostaly do všeobecného povědomí.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.kryl.kat.cz/clanky/clanky.htm |datum přístupu=2012-08-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070128004148/http://www.kryl.kat.cz/clanky/clanky.htm |datum archivace=2007-01-28 |nedostupné=ano }}</ref>
 
V roce [[1973]] se oženil se svou první manželkou Evou Sedlářovou, dcerou MVDr. Dušana Sedláře a PhDr. Vlasty Sedlářové. D. Sedlář byl v letech 1959–1968 ředitelem Zoologické zahrady v Ústí nad Labem, V. Sedlářová byla ve stejné ZOO zaměstnána jako inspektorka chovu. V roce 1968 celá rodina odešla do emigrace.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 67:
}}</ref>Manželství Karla Kryla a Evy Sedlářové po dvou letech skončilo rozvodem. Kryl k tomu v knize Půlkacíř říká: „To nebyl obyčejný milostný vztah, ale stav duše. Odhodlání a rozhodnutí s někým zestárnout. Proto to pro mě bylo tak bolestné, když to nevyšlo. Na duši mi zůstala jizva, jež se nezacelí. Moje žena Eva si našla jiný vztah, rozvedli jsme se.“
 
Od roku 1976<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Marlene Kryl pro Radio Wave: Každý má nárok na svého Kryla |url=https://wave.rozhlas.cz/marlene-kryl-pro-radio-wave-kazdy-ma-narok-na-sveho-kryla-5209491 |datum přístupu=2019-11-23 |nedostupné=ne }}</ref> do své smrti žil s Marlene Brousert, po sňatku Marlene Kryl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Symbol boje proti totalitě se rychle znelíbil i některým novým „demokratům“. Jak se zrodil Bratříček a proč poslední velký hit „půlkacíře“ Karla Kryla už zase nesměl vyjít? Tajnosti slavných {{!}} Krajské listy.cz
| periodikum = www.krajskelisty.cz
| url = https://www.krajskelisty.cz/zlinsky-kraj/okres-kromeriz/10590-symbol-boje-proti-totalite-se-rychle-znelibil-i-nekterym-novym-demokratum-jak-se-zrodil-bratricek-a-proc-posledni-velky-hit-karla-kryla-uz-zase-nesmel-vyjit-tajnosti-slavnych.htm
| datum přístupu = 2019-11-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Marlene Kryl pro Radio Wave: Každý má nárok na svého Kryla |url=https://wave.rozhlas.cz/marlene-kryl-pro-radio-wave-kazdy-ma-narok-na-sveho-kryla-5209491 |datum přístupu=2019-11-23 |nedostupné=ne }}</ref>
 
Spolupracoval s redakcí [[Svobodná Evropa|Svobodné Evropy]], nejprve externě, od roku [[1983]] pak jako zaměstnanec. Podílel se na sportovních a hudebních pořadech. Psal básně, písně a knihy.