Wikipedie

Prognostický ústav: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava úvodu (odstranění "lidových" názvů), + literatura
promazány dlouhou dobu nedoložená tvrzení
Řádek 45:
 
== Vznik ústavu, organizační struktura a výzkumné cíle ==
Vznikl roku 1984 jako „Kabinet prognóz ČSAV“ na základě usnesení vlády ČSSR č. 10/1983.<ref>[http://books.google.co.uk/books?id=_scrAQAAIAAJ&q=%22Kabinet+progn%C3%B3z+%C4%8CSAV%22+-zem%C5%99el&dq=%22Kabinet+progn%C3%B3z+%C4%8CSAV%22+-zem%C5%99el&hl=en&sa=X&ei=8kBsVM2CIoHXyQOFlIKwBg&ved=0CCQQ6AEwBA]</ref>Organizační struktura, personální obsazení vedoucích funkcí i míst výzkumných pracovníků nejsou přesně známé, stejně jako výzkumné cíle a úkoly. Oficiálně byl Prognostický ústav zřízen podle sovětského vzoru za účelem hledání cesty z ekonomického a společenského úpadku, kterým komunistický blok tehdy procházel, pomocí [[prognostika|prognostiky]]{{zdroj?}}. Jeho členové byli cíleně vybraní odborníci, kteří měli formulovat [[prognóza|prognózy]], tedy matematicky podložené odhady budoucího vývoje společnosti a především ekonomiky.
 
== Nejasnosti o skutečném poslání a spekulace ==
Velmi četné zastoupení bývalých prognostiků ve veřejném a politickém životě v těch nejvyšších funkcích postkomunistického vývoje může vyvolávat dojem o velkém vlivu tohoto ústavu v politickém a ekonomickém směřování [[Československo|Československa]] a později [[Česko|ČR]]. Členové zastávali a zastávají vlivné funkce v politických stranách celého parlamentního politického spektra, funkce ministrů, premiérů a prezidentů. Tento zdánlivý úspěch prognostiků však může být vysvětlen úzkou spoluprací se skupinou kolem [[Václav Havel|Václava Havla]] a později [[Občanské fórum|Občanského fóra]], kde v probíhající [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] chyběli odborníci na [[Ekonomie|ekonomii]].▼
{{Neověřeno část}}
 
Některé teorie {{Které?}}{{zdroj?}} označují Prognostický ústav jako organizaci účelově založenou [[Státní bezpečnost|StB]] a [[KGB]] pro udržení vlivu při a po transformaci ekonomického a politického systému, na přímý popud Sovětského svazu. Ivo Kaderka, svého času nejmladší člen týmu zaměstnanců Prognostického ústavu ČSAV (stal se jím v roce 1986 ve svých 22 letech), v rozhovoru pro Seznam Zprávy ze 13. listopadu 2019 tyto konspirační teorie důrazně odmítl.<ref>{{Citace elektronického periodika
Během let se objevovali spekulace, že za založením stála KGB, to však Ivo Kaderka, svého času nejmladší člen týmu zaměstnanců Prognostického ústavu ČSAV, důrazně odmítl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pšenička
| jméno = Jiří
Řádek 60 ⟶ 61:
| datum přístupu = 2019-11-15
}}</ref>
 
▲Velmi četné zastoupení bývalých prognostiků ve veřejném a politickém životě v těch nejvyšších funkcích postkomunistického vývoje může vyvolávat dojem o velkém vlivu tohoto ústavu v politickém a ekonomickém směřování [[Československo|Československa]] a později [[Česko|ČR]]. Členové zastávali a zastávají vlivné funkce v politických stranách celého parlamentního politického spektra, funkce ministrů, premiérů a prezidentů. Tento zdánlivý úspěch prognostiků však může být vysvětlen úzkou spoluprací se skupinou kolem [[Václav Havel|Václava Havla]] a později [[Občanské fórum|Občanského fóra]], kde v probíhající [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] chyběli odborníci na [[Ekonomie|ekonomii]].
 
Dalším faktorem, který spekulace o nejasném poslání Prognostického ústavu dále podněcuje, je přetrvávající nezájem ze strany současné historické vědy.{{zdroj?}} V odborném výstupu žádného z ústavů zabývajících se moderními dějinami se doposud (k březnu 2013) neobjevila žádná publikace, pojednávající historii Prognostického ústavu a jeho roli při společenských změnách v Československu na přelomu 80. a 90. let 20. století.{{zdroj?}}
 
== Dokumentace a publikační činnost ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Prognostický_ústav“