Wikipedie

Vladislav Gajda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplnění zdrojů a informací, infobox
zpět upravený úvod, narovnání odkazů WP:ES, WP:NPOV, WP:VZ
Řádek 5:
| rodné jméno = Vladislav Gajda
| národnost = [[Češi|česká]]
| datum narození = [[17.{{Datum červencenarození|1925|7|17. července]] [[1925]]}}
| místo narození = {{flagicon|Česká republika}} [[Moravská Ostrava]], [[Československá republika]]
| datum úmrtí = [[4.{{Datum ledna]]úmrtí [[a věk|2010]]|1|4|1925|7|17}}
| místo úmrtí = {{flagicon|Česká republika}} [[Ostrava]], [[Česká republika]]
| [[Almaalma mater]] = [[Akademie výtvarnéhovýtvarných umění]], [[Prahav Praze]]
| povolání = [[sochař]], [[medailér]], [[plastika (výtvarné umění)|plastik]], [[Kresba|kreslíř]]
| příbuzní =
| děti = Jakub (* 1970)
| reprezentativní díla = nástěnný reliéf Praha-Kačerov, Památník revolučních bojů
| ovlivněný = [[Jan Lauda]], [[Henry Moore]], [[Petr Bezruč]]
}}
'''Vladislav Gajda''' ([[17. červencečervenec|17. července]] [[1925]], [[Moravská Ostrava]] – [[4. leden|4. ledna]] [[2010]], [[Ostrava]]) byl [[Česko|český]] [[sochař]], [[medailér]], plastik a [[Kresba|kreslíř]]. Podílel se na řadě plastik a soch nejen v regionu [[OstravskoOkres Ostrava-město|Ostravskaostravském regionu]], ale celého [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]]. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl je kamenná stěna na zastávcestanici [[Metro v Praze|pražského metra]] [[Kačerov (stanice metra)|metra Praha-Kačerov]], kterou vytvořil během let 1972–1973 či ''Památník revolučních bojů'' v samém centru [[Ostrava|Ostravy]] v parku na náměstí dr. Edvarda Beneše, nedaleko od zastávky Elektra.▼
 
▲'''Vladislav Gajda''' ([[17. července|17. července]] [[1925]], [[Moravská Ostrava]] – [[4. leden|4. ledna]] [[2010]], [[Ostrava]]) byl [[Česko|český]] [[sochař]], [[medailér]], plastik a [[kreslíř]]. Podílel se na řadě plastik a soch nejen v regionu [[Ostravsko|Ostravska]], ale celého [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]]. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl je kamenná stěna na zastávce [[Kačerov (stanice metra)|metra Praha-Kačerov]], kterou vytvořil během let 1972–1973 či ''Památník revolučních bojů'' v samém centru [[Ostrava|Ostravy]] v parku na náměstí dr. Edvarda Beneše, nedaleko od zastávky Elektra.
 
== Život ==
Pocházel z havířské rodiny, která bydlela v kolonii [[Šalamoun]]. Na radu otce Eduarda se od 1941 učil v místní kamenické dílně R. Vávry, kde se zhotovovaly náročné plastiky a pomníky a kde potkal svého prvního učitele, akademického sochaře K. Vávru, žáka O. Španiela. StudovalPoté studoval nejprve [[SochařskáStřední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích|sochařsko-kamenickou školu v Hořicích]] a později na pražské [[Akademie výtvarnéhovýtvarných umění v Praze|Akademii výtvarného umění]] u profesora [[Jan Lauda|Jana Laudy]]. Zprvu se věnoval především [[Figurální kresba|figurálně tvorbě]], ale po návštěvě [[Spojené království|Spojeného království]] v [[1960–1969|60. letech 20. století]] ho inspiroval [[Henry Moore]], a tak rozšířil svou tvorbu také na nefigurální díla. <ref>{{Citace elektronického periodika
Vedle děl se sociálními motivy: Památník revolučních bojů, Slezská píseň, Nikdy bídu, nikdy válku, vytvářel i řadu poetických realizací.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vladislav Gajda
| příjmení1 = Uhlář
| periodikum = biography.hiu.cas.cz▼
| jméno1 = Břetislav
| url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/GAJDA_Vladislav_17.7.1925-4.1.2010
| titul = Zemřel sochař Gajda, uměl vdechnout život kameni
▲ | periodikum = biography.hiu.cas.czMoravskoslezský denik
| vydavatel = a▼
| datum_vydání = 2010-01-06
| url = https://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/20100106_umrti_akademicky_sochar_gajda_ostrava.html
| datum_přístupu = 2019-11-23
}}</ref> Významným dílem se stal cyklus s názvem [[Otvírání kamene]] z 80. let, který se stal díky technice stříkání písku do kamene, převratem v sochařském umění.
}}</ref>
 
Vladislav Gajda bylByl ostravským [[Levice|levicovým]] [[Intelektuál|intelektuálem]], miloval život, [[umění]], [[divadlo]], [[film]], [[Poezie|poezii]] a také [[Hudba|hudbu]]. V jeho [[Ostrava-Třebovice (Ostrava)|třebovickém]] ateliéru se scházeli podobně naladěné osobnosti a tvůrci ostravského regionu z různých uměleckých oborů.
 
V roce [[1986]] byl jmenován [[Zasloužilý umělec|zasloužilým umělcem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vladislav Gajda
| periodikum = encyklopedie.ostrava.cz
Řádek 35 ⟶ 38:
}}</ref>
 
== Dílo ==▼
 
▲== Dílo ==
Vedle děl se sociálními motivy: ''Památník revolučních bojů'', ''Slezská píseň'', ''Nikdy bídu, nikdy válku'', vytvářel i řadu poetických realizací. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Uhlář
Řádek 42 ⟶ 45:
| titul = Zemřel sochař Gajda, uměl vdechnout život kameni
| periodikum = Moravskoslezský denik
▲ | vydavatel = a
| datum_vydání = 2010-01-06
| url = https://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/20100106_umrti_akademicky_sochar_gajda_ostrava.html
Řádek 48 ⟶ 50:
}}</ref> Významným dílem se stal cyklus s názvem ''Otvírání kamene'' z 80. let, který se stal díky technice stříkání písku do kamene, převratem v sochařském umění.
 
Jeho nejznámější ostravskou sochou se stalo sousoší pojmenované jako ''Památník revolučních bojů'', které bylo na prestižní místo do centra [[Ostrava|Ostravy]] instalováno v roce [[1965]]. Práci na něm započal ale už během svých studií v roce [[1951]]. Měl připomínat stávku na jámě ''Trojice'', při níž bylo v roce [[1884]] zastřeleno dvanáct horníků. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Jakub
| jméno1 = Ivánek
Řádek 56 ⟶ 58:
| url = https://www.msstavby.cz/ostravske-sochy-46-04-03-2017/
| datum_přístupu = 2019-11-23
}}</ref> Vytvořil desítky plastik, plaket a medailí. Pro Svaz československých spisovatelů [[1957]] zhotovil medaili k poctě devadesátých90. narozenin [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]] a navrhoval ryté i ražené medaile, např. k výročí 8. střeleckého pluku v Místku (1969) či k pětadvacátému25. a třicátému30. výročí založení [[VysokáPocházel školaz báňskáhavířské rodiny, která bydlela v Ostravěkolonii Šalamoun. Na radu otce Eduarda se od 1941 učil v místní kamenické dílně R. Vávry, kde se zhotovovaly náročné plastiky a pomníky a kde potkal svého prvního učitele, akademického sochaře K. Vávru, žáka O. Španiela.|Vysoké školy báňské v Ostravě]] (1970 a 1975); poté je vystavoval na souborných anebo samostatných výstavách nejen na [[Severní Morava|severní Moravě]], ale i v [[Praha|Praze]] a zahraničí (např. [[Amsterdam]], [[Coventry]], [[Lodž]], [[Katovice]], [[Varadero]], [[Varšava]], [[Volgograd]]).▼
}}</ref>
 
▲Vytvořil desítky plastik, plaket a medailí. Pro Svaz československých spisovatelů [[1957]] zhotovil medaili k poctě devadesátých narozenin [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]] a navrhoval ryté i ražené medaile, např. k výročí 8. střeleckého pluku v Místku (1969) či k pětadvacátému a třicátému výročí založení [[Vysoká škola báňská v Ostravě|Vysoké školy báňské v Ostravě]] (1970 a 1975); poté je vystavoval na souborných anebo samostatných výstavách nejen na [[Severní Morava|severní Moravě]], ale i v [[Praha|Praze]] a zahraničí (např. [[Amsterdam]], [[Coventry]], [[Lodž]], [[Katovice]], [[Varadero]], [[Varšava]], [[Volgograd]]).
== Odkazy ==
=== Reference ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladislav_Gajda“